Protože opakování je matka moudrosti a protože mě překvapilo, že to, co se mi stalo samozřejmostí, totiž použití překladového souboru ve formátu .mo, který vytvoříme ze zdrojového překladového souboru ve formátu .po, nemusí každý vědět - což je přirozené a normální, protože jde o v mnoha ohledech běžnou situaci, uvedu zde častou, ne-li nejčastější, možná jedinou cestu, kam se takový soubor v linuxovém systému dá nahrát, případně kde jím lze přepsat starší, možná i méně úplný - většinou měníme staré za nové nebo z našeho pohledu jiné, či dokonce lepší, soubor o stejném názvu.
Už jsem se tím zabýval alespoň v jednom svém starším příspěvku zde v tomto deníku.
Složka s překlady je "zde: /usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES. Pro provedení tohoto úkonu potřebujeme mít přístupová práva na úrovni superuživatele, tedy roota, jak se taky říká."
Otázka by zněla takto: jde o všechny programy, nebo jen o programy náležející do KDE? Odpovědí je moje konstatování, že zde nalezneme například i překladový soubor zvukového editoru Ardour, což je program, který je z tohoto pohledu zařaditelný do prostředí GNOME (GTK), z čehož usuzuji, že je to prostě obvyklé. Ale programátor si to ve svém programu samozřejmě může zařídit, když bude chtít, kdyby chtěl, bude tedy chtít?, :-) i jinak.
