Další takovou významnou událostí, která by měla brzy následovat, tentokrát ovšem s dopadem zvláště na česky se dorozumívající ctitele dobré hudby, bude zprovoznění českého překladu stránek věnovaných sázecímu programu LilyPond. Dnes jsou kromě angličtiny připraveny ještě v dalších šesti světových jazycích: francouzština, holandština, italština, němčina, maďarština, španělština. K nim, jak to tak sleduju, přibudou další tři: čeština, čínština a japonština.
I když překlad sám je o pár kroků dál, i když jsou opraveny některé překladatelské chybičky, překlepy, jiné věci líp vysvětleny, atd., ta verze, ke které se dá dostat na stránkách LilyPondu, je pozadu v tom smyslu, že hlediskem pro to, aby tam nahráli novější, tu je nejvíce 5 povolených chybových hlášek, co se objeví při sestavování: jde o chyby ve stavbě texinfo, ze kterého se ty stránky generují. - A je jich tam, zatím těžce pochopitelných, jinak prkotin (jako ty hlášky, že "uzel" stanoven je, ale v menu ne a ne a není, uzel tam je, ale za tou a tou subsekcí následuje něco jiného, či co :-), o něco víc jak pět...
Kromě velké části textů na stránkách bude časem v části s dokumentací k přečtení, jak doufám, i návod popisující základní úkony, které ve výsledku vedou k pěkným notám už na poprvé. Už jen první náhledy na stránky mě povzbudily v plánování budoucí práce. Až uvidím kromě stránek, které si kladou za cíl s LilyPondem seznámit veřejnost, i tuto část z velké příručky k LilyPondu, věřím, že se moje motivace přeložit postupně i další navazující část, která prohlubuje základy práce s LilyPondem představené v předchozím cvičení těch základních postupů, ještě zvětší. Je to ale otázka času; a taky toho, jak se mi podaří v emulátoru nahodit LilyBuntu s LilyPondem, abych mohl sestavovat zkušební výstup sám (v Mandrivě mi před několika měsíci nešly nainstalovat některé věci, které jsou nutné k tomu, ab se dal LilyPond na začátku nastavit), a nemusel k tomu používat Francisca Vilu, který to ostatně taky nemůže dělat pořád, když v textu přidám chybějící mezeru, nebo opravím překlep.
E-mailem s časem 19:36 7. 2. 2011 mi Francisco Vila hlásí, že stránky jsou veřejně přístupné. Vivat! Sláva! Jen to chce jazyk přepnout klepnutím na odkaz dole: Česky. Je tu ale jeden moment, který zbrzdil zveřejnění textů před čtyřmi měsíci a který je zatím určitou překážkou pro to, aby se zveřejnil ten slibovaný návod s úvodním cvičením, totiž ta skutečnost, že jsem se zrovna moc nevěnoval tomu, jak si nechat stránky s texty sestavit doma na počítači, abych nemusel nechávat vyzkoušení dodaných souborů na vedoucím překladatelské skupiny. U toho začátku oné velké příručky si tím tak nejsem jistý, protože může jít jen rozdíl ve verzích dokumentace, kdy přeložený text je prozatím ve vývojářské verzi.
Co bych tedy od někoho z vás schopnějších potřeboval? Pokud už připustíme, že vůbec vím, co potřebuju. U LilyPondu se to točí kolem pojmu jako je programovací jazyk Scheme, ale o jeho znalost tady nepůjde. Pro text mají Texinfo, a o to jde, protože tím se to formátuje. Jak to dělat mají popsáno v dokumentaci.
Mně by šlo o to, aby měl někdo nainstalován LilyPond, ale je možné, že jde jen o tu jeho část s překlady, a byl schopný čas od času, když dodám text, což může být jen jednorázovka, až to budu mít hotové, sledovat, co to dělá. Já to taky budu muset začít nějak řešit, a třeba to nebude tak těžké, jak se vždycky jeví někomu, kdo něco ještě nedělal.
Já jsem na to šel svým vlastním způsobem. Jak stanovit uzel není těžké, jak zajistit, aby text odkazu byl ve tvaru, jaký chci, je také srozumitelné - a jak je vidět z prvního obrázku nahoře, už teď se těším na to, jak v pravý okamžik z věty, která razí hned na úvodní obrazovce: "Více se dočtete v Úvod", udělám vkusnější "Více se dočtete v úvodu". Jiné drobné stylistické opravy by se taky hodily. A další věci se, když bude čas a chuť, doučím, ale až časem, protože proč ne, že? A v čem je ta moje geniální myšlenka, jak si ušetřit práci? Zcela jednoduše jsem využil německé překladové soubory, abych si ušetřil práci s vkládáním dalších značek, jejich učení, a omezil možnost chyby. Občas to vedlo k ojedinělým zbytkům německého textu, ale ty se právě dají velice rychle odhalit, když máme text sestaven do čtivější podoby.
Celkem se mi to tímto způsobem daří. Německý text, který vyniká nad omáčkou anglických formátovacích značek okolo, poznám a nahradím. Ale na Vilově počítači to během procesu sestavování háže kopec varování (nechal jsem si od něj poslat výstup, na který se brzy podívám). Neříká, že jsou to chyby, které by bránily zveřejnění, ale údajně nemůže udělat náhled, jak by to vypadalo. Ty zdrojové soubory s překlady se během sestavování překlápějí do HTML, aby bylo co pro stránky s dokumentací na internetu, a pro stažení do formátu PDF.
