Po čase stráveném s překládáním jsem si uvědomil, že bych chtěl, aby kořeny těch slov byly pokud možno české. Aby si někdo tam, kde to tak úplně není, všiml, že to jen znamená, že někde je na výběr z hodně slibných možností, ale jinde jich někdy tolik není. A že překladatel se jen snaží o nejlepší výsledek, jakého je schopen, ale taky potřebuje, aby šla práce od ruky. Cílem je usnadnit věc z hlediska srozumitelnosti dlouhodobě.
Zavést (Vyvést), je použito jako dokonavý tvar k "Zavádět, Přemísťovat (data, soubor)", jak je ve vztahu k výpočetní technice popisuje rozsáhlý slovník Lingea Platinum 5.
Články na internetu se hemží pojmy, u kterých je běžnému uživateli po čase i jedno, co znamenají, přejímá je velice rychle, protože nedostal jinou možnost. Vždyť to jen chce dál se v případě vážného zájmu o věc informovat z dalších zdrojů (tím roste časová náročnost) o něčem, co je potřeba z hlediska studujícího jakkoli pochopit.
Čtenář prostě přijímá slovo píšícího odborníka a nepře se s tím/s ním - kultura věci je tak nastavená, a život jde v pohodě dál. Bylo by to přece jen všelijak náročnější dělat z těch hromad nových označení, jen aby se odlišovala od rychle přejatých a rychle zažitých, nějaký překlad a dohadovat se o tom; např. applet, widget, googlet - jak říká Jirka Eischmann "každý si pod tím něco představí".
Může to být výhoda, taková neurčitost, plynoucí z toho, že je to prostě přejaté cizí slovo. Však při překladu rozhraní slovy, na která se v tomto příspěvku zaměřuju, jsem radši sáhl důsledně po něčem jiném, i když vím, že uživatel má rád to, co se už kdysi naučil, a nemusí to být používáno ani moc dlouho, a nemusí se mu v tomto případě, který je hodně na očích, moc líbit, že na tom někdo s chutí zapracoval.
Vzniklo jako mnohokrát předtím další synonymum (pokud tu už nebylo po ruce předtím, jen je každý slovník neobsahuje - ale jak by mohlo vůbec nově vzniknout, když se na tu situaci tak pěkně hodí? Je to v tuto chvíli jistě přesný překlad, jinak bych si našel nějaký jiný. Já si myslím, že tu bylo vždy, jen na chvíli upadlo v zapomnění, a tu jsem se vynořil já, a uvedl věci na pravou míru. :-) - slovo podobného významu, jakých jsou slovníky plné. A taky se mu to líbit může, což se taky stává. :-)
Pokud by si někdo stěžoval na větší počáteční námahu při používání takového textu, tak se mu i jinde poradí, ať se obtěžuje a začne hledat, co to znamená, jako to dělá při čtení vědeckých článků - rychle na něco přijde - něco se rychle přiučí, protože ta funkce se jednak vyskytuje tam, kde ji hledá (Zavést/Vyvést v nabídce Soubor někde pod Uložit, Uložit jako, ale před Tisk a Ukončit).
Učíme se tak, že věc zkusmo omakáme, protože ji nutně potřebujeme pochopit, to je motivace. A zrovna v tomto případě se po klepnutí na položku následně zobrazí dialogové okno, které má docela zřejmý význam. Je to něco jako uložit, ale jinak, v jiném formátu, se kterým pracují jiné programy.
Oblíbenost jednotlivých pojmů je věcí upevnění a neustálého opakování. Jen tak se v tom prostředí, které se tak rychle mění, může něco déle udržet. Vzhled prostředí se tak dost sjednotil, ale i mě občas překvapí, že například taková hlavní nabídka může mít jiné uspořádání položek, než bych očekával.
Například se tak stane v situaci, kdy se rozhraní teprve vyvíjí a dokonce sám autor s ním zatím není zcela spokojen, nebo když se podíváme na jiná prostředí, nebo na programy z jiných kulturních oblastí, dá-li se to tak nazvat. - Další věc, která tak jde proti ustáleným zvykům, a tím možná i doporučeným standardům, jsou-li.
Všechno je to sice v základě funkce zvaná "OK", ale z praktických důvodů mezi funkcemi pomocí mateřského jazyka potřebujeme rozlišovat a stejné a podobné věci nazýváme víceméně stejně, hledáme je a nacházíme na obvyklých místech.
To je význam a použití grafického uživatelského prostředí. Je to prostě při těch velkých objemech názvů pro všechno možné výhodné, když všichni mluví stejnou řečí, neboli když mluví v současnosti anglicky... tedy česky. :-)
V případě překladu rozhraní vidím věc v tom, že se popisují jednak konkrétní a jednak docela obecné skutečnosti, a to, co považuju za skutečný "terminus technicus" se tu projevuje v tak zřetelné formě, která je již ustálená (takto to vidím pro obor, jakým je například matematika), že pro zbytek textu se dá pracovat i se stylem překladu. Můžeme to brát tedy i jako umění - názor jedné epochy na to, jak má jakákoli věc vypadat.
No a když už tak už, a tak přišla na pořad dne otázka co s importem/exportem v případě, že chci vyjádřit jejich smysl česky. Ve slovníku se dá mezi jinými synonymy najít zavézt/vyvézt - to mi ale zní moc obchodně, anebo jako kdybych chtěl něco někam vézt (na/ve voze), přišlo mi to nevhodné, tak jsem přikročil k tomu, že jsem slovník synonym obohatil o variantu s "s" místo "z", která odkazuje na slovní spojení jako je např. "elektrické vedení" (něco: "elektřina" se vede někam".
Obsahový smysl té představy pro toho, který tu funkci používá, vidím ve vyjádření pohybu odněkud někam (směr do/směr z - ven). A samozřejmě, že to technicky může představovat něco, co se dá popsat více slovy.
Projevuje se to pro uživatele tak, že když klepnu na tuto položku - otevře se mi dialogové okno, kde procházením adresářů najdu tu věc, kterou chci dostat do daného programu, aby s ní (souborem,...) mohl pracovat, protože je na to programátorem připraven. To je ten pohyb do, který tak jako ostatní funkce zpřístupněné v programovém rozhraní stručně popisuje, oč asi tak jde, i když se přitom můžou dít věci, o kterých ani nevím - celý seznam operací, který je představován jedním slovem, jakým je zažité "import"; něco nahrát.
Podobně i "export" má znamenat v tomto smyslu vyvést něco z programu ven, do nějakého souboru, z jakéhokoli důvodu mimo vlastní formát tohoto programu, uložit jako.
