Zkušený uživatel se, předpokládám, dobře vyzná. Avšak kvůli zažitým zvykům pro něj taky může být méně stravitelné jiné prostředí, byť vcelku podobné, protože to prostě pro něj při srovnání s ovládáním toho, na čem jede, není ono. Přechod z jednoho programu na jiný s sebou pro každého podle náročnosti ovládání nese stres. Už viděl, vybral, vyzkoušel a naučil se ovládat pro něj osobně snad lepší prostředí, má představu, jak má vypadat, aby bylo pro něj použitelné. Předpokládám, že naučit se ovládat dokonale nový program, který má rozhraní v cizím jazyce, také není zas tak lehké, i když je tu základní znalost toho cizího jazyka.
V situaci, kdy je program už přeložen, rodilému českému mluvčímu použitá slovní zásoba přece jen něco říká, takže mu nějaké zmatení nehrozí. Chápe význam slov, chápe celou situaci a její logiku, i když je prostředí mírně odlišné. K rychlosti při používání se každý propracuje zvláště pravidelným cvičením.
Je to jistě i věc dobrého návrhu prostředí, rozložení jednotlivých ovládacích prvků a jejich vyzkoušená promyšlená provázanost, množina nabízených funkcí, určitě stabilita programu atd., což vše dohromady rozhoduje o tom, jestli člověk věc používá. A jestli se bude chtít vyjádřit ke způsobu, jak prostředí vypadá, co by chtěl na míru změnit, protože mu na tom bude záležet. A jestli té možnosti vyjádřit se využije, když už tu jednou je.
Stejně tak se může vyjádřit k provedení překladu a tím k jeho vzhledu. Důležité je, jak snadno nalézá v programu to, co hledá, ověřeno praktickou zkušeností. Příznivé je, že za léta se ustálil jakýsi obecný model uspořádání ovládacích prvků, který se ovšem vývojáři programů snaží zdokonalit. Pro běžné funkce používají stejné názvy. Zbytek se liší případ od případu, a tak se na překladu musí pracovat víc, než když se s pomocí paměti překladu vloží nějaká jednoduchá fráze.
