Podmínky pro vyloučení ze skupiny se začaly vytvářet dávno předtím, než k němu došlo (prakticky úpravou přístupových práv k webcollabu a sdělením o ukončení spolupráce).
Ještě před vytvořením webcollabu, který má sjednocovat aktivity kolem počešťování linuxových programů, šlo koncem zimy tohoto roku o přeložení co největšího počtu součástí KDE, které jsou pěkně pohromadě na jednom místě, v souvislosti s tehdejším záměrem vydat jarní distribuci Mandrivy s knihou, ze které nakonec sešlo.
Tehdy jsem udělal překlad několika vzdělávacích aplikací a jiné doplnil. Byl mezi nimi i Amarok, který je mezi programy pro přehrávání zvuku v Linuxu jistě velmi významný. Při jeho procházení korektorem byla opravena celá řada věcí.
Během dalších měsíců, kdy jsem si sehnal další překladatelskou práci, jsem se začal posunovat jiným směrem, než by si mé okolí složené ze zkušených korektorů představovalo. Bylo jen otázkou času, kdy jsem chtěl být v provádění stále ještě se vyvíjejícího pojetí důslednější, což vedlo k rozchodu s názory zbytku na tuto věc.
Je zcela pochopitelné, že každý má svoji představu o tom, pod co se může podepsat. A z toho je potřeba vycházet. Není to nějaké velké drama. Je to myšlenkové sebeurčení vycházející ze zkušeností, které jsou samy o sobě pozitívní. Mým záměrem není proto vyvolávat v tomto střet, ani to není v mých možnostech. Kvůli tomu tady jsou kina a filmy. Věci se mají jednoduše.
Předtím mi bylo vcelku jedno, jakým způsobem a co se ve mnou zpracovávaných souborech následně změnilo. Bylo to ku prospěchu věci. Cílem bylo dostat překlad na místo, od kterého držel klíč někdo jiný, takže jaképak k tomu řeči. Poté, co jsem vyvinul a ustálil způsob překladu některých pojmů, mi začalo záležet na tom, jak s tím korektor naloží a čekal jsem na ve své podstatě nevyhnutelné. Použití takového "Zavedení ze souboru" bylo jen dočasnou možností, jak výslovně popsat, o co při té funkci jde.
V porovnání s obsáhlostí textu nacházejícího se v překladových souborech, se tento přístup výrazně projevuje v jeho malé části, zvláště té, která je hodně vidět. Hodnocení překladu zbytku se dá přejít s tím, že případné odlišnosti jinak správně pochopeného a přeloženého textu nejsou problémem.
Po provedení opravy jedné součásti KOffice, tuším, že to byl Karbon, jsem se schválně podíval, jak se s mými nápady opravovatel vypořádal. A když jsem opět uviděl Import/Export, i když jsem si v tom okamžiku nebyl jistý, jestli jsem je skutečně přeložil jako Zavést/Vyvést, které se mi líbí, jsem viděl ne rudě, ale rozhodně jasně, že chci vytvořit alternativu k jedné větvi způsobu překladu uplatňované skoro všemi, kteří se řadí mezi pokročilé a zasloužilé.
V onom opraveném souboru některé ze součástí KOffice jsem se při sledování změn pravděpodobně zaměřil i na způsob, jakým opravovatel naložil s položkami hlavního menu: Edit a View, mnou přeloženými Úpravy a Pohled. Při prohlídce mnou spravovaných překladů jste si mohli všimnout, že mi záleží na tomto stylu překladu, ke kterému jsem se postupem doby přiklonil a který považuju za jeden ze znaků vzhledu hlavního menu programů prostředí KDE. Předpokládám, že pokud jsem našel slova Upravit a Zobrazit, která jsou používána při překladech prostředí GNOME, přispělo i to k vyhranění mých postojů.
