Mezi jiným se k otázkám okolo pojmenovávání nových věcí nyní vyjadřuje i Aaron Seigo. Zaujalo mě to, a proto jsem uznal za vhodné umístit sem odkaz na jeho příspěvek pojednávající o dvou jednoduchých věcech, které zlepší dojem uživatelů z jimi využívaných programových pomůcek.
Pod nadpisem s názvem Jargon Is Bad se dnes 21. října 2009 rozepsal i o tom, že to, co je pro programátory jejich druhou přirozeností, totiž vytvářet šikovná slova pro věci, na kterých dělají, a používat tato slova, když je vytvořili a používají mezi sebou, že totiž toto je pro lidi, k nimž se prostřednictvím článků a takto vznikající "terminologie" tyto pojmy hrnou, vlastně jsou jim vnucovány, a jimi radostně přijímány, poněkud složitější. To jsem zvědav, jak tím ovlivní realitu. Vytváří se tam, kde je co vytvářet.
Z našeho českého, moravského a slezského pohledu na ukázku jenom nahrazuje jedno anglické slovo jiným. :-) V našem případě sledujeme spíše to, co vytvořili jiní. Snažíme se v tom vyznat, a je mi celkem jedno, jestli se používají "gadgets, widgets; aplets, screenlets,... - gadgety, widgety; aplety, screenlety,...", když je jsem schopen včas zaříznout. :-) Vezmu si jeho dobrá slova k srdci.
Ono je celkem vzato veselé setkat se v diskuzích pod články s tím, že se někdy více překlepů vidí ve slovech českých než v těch všech přesných anglických označeních tak mnoha již existujících naprogramovaných věcí.
Někdy ale lidi zaráží základní naprosto jasná věc, tedy nikoli něco zásadně nového, jako je například přeložení slova "image" slovem "obraz". Ptají se, kdo takové věci vymýšlí, a myslí si, že je to přece nějak špatně. Kladou okolí řečnickou otázku ve stylu: "Vážně obrazy? To jako nějaký obraz, na kterém je namalovaná N900?? Kdo ty překlady vymyšlí."
Hned se však zvednou další hlasy, které jim ozřejmí, že je to právě v tomto případě úplně běžná věc: "obraz mozna nezni tak cool jako image, mozna zni dokonce trapne, ale nekteri mozna zapominaji, ze pro lidi, kterym je ten jazyk materstinou, ty nazvy trapne a fadni jsou. Navic oznaceni 'obraz', se pouziva celkem bezne" nebo "Obraz je zavedený překlad pro image. Napadá tě něco lepšího?" Záleží tady, jak vidíme, na velikosti zkušenosti, jakou kdo má. Abych taky přišel se svou troškou do mlýna a chvíli se okouzleně koukal na to, co jsem k tomu zrovna v té chvíli vymyslel sám, ať už je ten názor, jaký chce, přidávám:
Není na tom nic složitého uhodnout, odkud se berou. Stačí se podívat do slovníků, a ty pocházejí z činnosti generací jazykovědců, takže potřeba si něco vymyslet je celkem zřídkavý jev, i kdyby slovník kvůli době, ve které vznikl (pro odvětví informatiky stačí rozdíl několika let), řešení hned nenabízel. Jazyky se vyvíjejí a generaci za generací vznikají nové skupiny slov, které, když už jsme u té angličtiny, vyjadřují pořád to samé.
A o ten význam jde. Je to věc zvyku - kdy se textový řetězec spojí v představě mluvčího s nějakou situací. To samé se děje, když se cizinci jazyk učí - kdo ví, s čím si v hlavě text, který vidí na papíře, spojí - tady ale mají výhodu v tom, že už jim někdo napověděl, a oni tomu věří.
Slovní zásoba, která vytištěná na papíře vypadá jako seznam textových řetězců, je tak živý systém, že vy pak jdete, koupíte si od Lingey jeden takový malý slovníček, a ejhle, zjistíte, že kromě významů, které běžně znáte, se u velkého množství slov přidaly další významy - v tomto případě sprosté: vyjadřují pořád to samé, jen my to, protože nejsme rodilí mluvčí, nevidíme.
Je to vlastně jednoduché, i když by si někdo mohl myslet, že se v informatice pořád přichází s něčím novým. A i kdyby, vzhledem k zjednodušení, které provází popis složitých jevů, můžeme i na tomto příkladu vidět, že je tu použito slovo, jehož obdoba na stejné úrovni vyjadřování v češtině už prostě je. Jazyk jako takový má dostatečně velkou slovní zásobu pro popis čehokoli. A tak se to taky dělá.
