Nedávno vyšel na českých stránkách pro distribuci Linux Mint článek Aqualung – nový vítr do vašich reproduktorů, kde už je řečeno všechno to, co tady a teď nemusím opakovat. Když se to vezme kolem a kolem, dělal a udělal jsem překlad několika přehrávačů hudby. Na Amaroku jsem se podílel, u ostatních se dá říct, že jsem jejich překlad provedl celý, nebo se podílel, a pak jej dělal celý, někdy je to složitější charakterizovat, například Xnoise je pojat jako multimediální přehrávač, a co takový PlaybaK, co změnil název, aby činnost mohla ustat, nebo Loopy, který vypadal tak slibně, aj., takže prosím o pochopení i při vykládání předchozího souvětí; "přehrávačů hudby" :-) - Amarok, Aqualung, BE::MPC, Cantata, Clementine, Cuberok, DMusic, Foobnix, Christian Radio Player, Knowthelist, Kuulaja, Quimup, Miam Player, Musique, Phinix, Phonik, Sayonara Player, Simple Audio Player, Webarok, Yarock. Asi čtyři z nich jsou pracovně jednohubky bez dalšího pokračování příběhu, a v případě Cuberoku to dál, myslím, taky nepokračuje. A pak tu je ještě jeden zajímavý případ, o kterém vám povím někdy příště. :-)
A teď k Aqualungu. Nepátral jsem moc po tom, kde se vzal jeho název. V případě Amaroku se to vztahuje k albu Amarok Mika Oldfielda, a tak jsem si vzpomněl, že Aqualung je album od Jethro Tull. Můžete ten nápad ode mě vzít za bernou minci, nemusíte... Inspiroval mě k překladu právě ten článek na stránkách českého Linux Mintu. Když se srovná počet řetězců a slov (a tím přibližný nepřesný odhad co do náročnosti překladu) s takovým Audacious, který je v tom odkazovaném článku zmiňován jako vybavenější, vychází to, že Aqualung jich má míň. Audacious má řetězce rozděleny do dvou souborů: přehrávač (podle statistiky Lokalize: zdroj - 567 slov; 244 řetězců), plus přídavné moduly, které ale jsou přeložené tak z 80 % mají zdrojových 4255 slov; 869 řetězců). Aqualung má 3926 slov na zdrojové straně; 970 řetězců.
Instalaci započnete příkazem sh autogen.sh, a pak: ./configure, make, make install.
Výchozí vzhled po dokončení instalace a spuštění programu není výchozí, ale je to v seznamu motivů podoba označovaná jako plain. Tmavé (dark) téma mě nezaujalo, stejně tak dřevěný vzhled (woody). Podívejte se, jak vypadá výchozí (default) téma, kterým si můžete povrch přehrávače přemalovat. V první fázi vás zřejmě zaujmou oceán (ocean) a kov (metal).
Pohádky jsou super. Z funkcí mě zaujala možnost a způsob, jak si v záznamu zvuku určit začátek a konec přehrávání ve smyčce.
Jiné věci se nabízejí k vyzkoušení. Například, jak by to vypadalo, kdyby se tlačítkům odebrala jejich vypouklost (plastičnost).
V rozhraní se setkáte se třemi způsoby překladu spojení Music Store: Hudební obchod (to je prvotina, ale výstižnější je v tomto případě brát to coby označení úložiště hudebních souborů). Německý překlad používá jednoduše na všechno Hudební sbírka. Z francouzštiny pochází discothèque - sbírka desek. Konečně tedy přehrávač hudby počítá se "sbírkou desek". Hudebního obchodu se časem zbavím. Hudební sbírka vypadá perspektivně i nadále. Hudební knihovnu používají zase jiné přehrávače.
Po klepnutí pravým tlačítkem myši se objeví nabídka.
O možnostech nastavení se poučte přímo ze snímků obrazovky.
