Soubory s příponami .ts a .qm

Pracuje s nimi program Qt Linguist, v němž je také vestavěna možnost z upravovaného .ts souboru vydat (release) .qm.

Při použití jiného souboru než původní například anglické šablony jsem jednoduše přejmenoval soubor a v nastavení pro jistotu vybral u jazyka do kterého se překládá čeština a Česká republika a při odeslání autorovi programu raději připojil poznámku, ať si ten soubor zkontroluje. A buď jsou autoři tak bystří, nebo už mají zkušenost s možnými problémy, ale můžou vás například upozornit na to, že slovo English v jednom řetězci je potřeba přeložit názvem jazyka, do kterého překládáte, tedy správně nepřekládat a doplnit Český, když to při překladu není zřejmé (nemusí být vyplněna poznámka k řetězci s tímto pokynem, ale taky může).

Jednou takovou věcí, které je třeba věnovat pozornost jsou klávesové zkratky. Ono totiž v tomto případě je dobré myslet na to, že i když byste byli vedeni dobrým úmyslem, tak, když např. Ctrl+Right přeložíte jako Ctrl+šipka vpravo, ve výsledku se v nabídce jako zkratka objeví jen Ctrl+, jak jsem to viděl na jednom příkladu (= na to jsem byl upozorněn autorem VMPK), a uživateli vaše snaha nebude platná. Sám se časem budu muset při doplňování některých překladů pro jistotu podívat právě na tuhle věc, kdy veden dobrým úmyslem... :-)

Ty zkratky program v tomto případě programů založených na Qt tahá z Qt. Jestli jsem to dobře pochopil (na obrázkovém příkladu zmíněného vmpk). Pro mě je pak ale otázkou, proč se potom v překladovém souboru vůbec objevuje ta možnost to přeložit, když se to z neznalosti dá spíš pohnojit. A když jsem si vyzkoušel funkčnost zkratek Muse Score třeba ve Windovs, tak prostě pracovaly - a na kartě Zkratky, kam se člověk dostane přes Volby, jsou v seznamu zkratek zrovna slova Right, Left, Up, Down - (šipka) Vpravo, Vlevo, Nahoru, Dolů přeložena. Aby se dala využít možnost přeložit tuto část zkratky podle uvážení, záleží na tom, kde se její text vyskytuje - jestli je bez spojitosti s tím chováním, které připisuju existenci oněch řetězců v Qt?

Ne všechny zprávy, které v programu jsou, se přece nutně musí objevit i v překladovém souboru. Myslím, že to záleží na programátorovi, kolik o tom vím, jak s hlášeními programu chce/dokáže pracovat?

Byla by to pak otázka toho, jak s těmi zkratkami pracovat přímo v Qt. Je to nejspíš věc toho, jestli a jakou má Qt lokalizaci oněch zkratek do konkrétního národního jazyka? Jestli v něm jsou uvedeny. Kdyby ano, dalo by se to ovlivnit (kdyby se ten příslušný text klávesové zkratky objevoval v překladu ke Qt, což by se muselo zjistit), ale komplikací by bylo, že by se každý překladatel musel seznámit s tím, jak je to vyřešeno.

A taky by bylo dobré si to nechat ještě jednou vysvětlit od nějakého programátora, jak se s těmi zkratkami zachází, a oč přesně jde. Když se překládá rozhraní, je to jasné, není nad čím váhat. Cílem je přeložený text, ale tady je to trochu matoucí.

Vytváření RPM balíčků kvůli zkoušení

Když je programové rozhraní přeloženo, je dobré jej rovněž vyzkoušet. Proč to dělat a postup, jakým se to dá udělat jsem už popsal. Programům, u nichž jsem měl možnost dále ladit a vyladit překlad, ta další navazující práce jistě také velmi prospěla. Aby se jako jazyk prostředí načetla čeština, musí být pro to dán předpoklad přímo v programu, což zajistí jeho autor. Nepodaří-li se však program z nějakého důvodu nainstalovat, třeba kvůli nesplněným závislostem, nedá se se zkoušením ani začít.

Velká část mnou překládaných aplikací má instalační balíček RPM pro distribuci, kterou používám, jíž je Mandriva. Část z nich jej po čase získala. U dalších jsem byl schopen je sestavit přes příkazovou řádku. Používá se k tomu pár vtipných příkazů. Vždycky je dobré hledat a najít soubor s instalačními pokyny, a odtud je zkopírovat. Klasické ./configure, make, make install, je občas z nějakého důvodu obohaceno o příkazy jako: mkdir build, cd build, qmake, cmake. Kdybych měl zadávat i nějaké ty proměnné pro ovlivnění způsobu instalace, které jsou například v příkazu pro sestavení Amaroku (cmake .. -DCMAKE_INSTALL_PREFIX=`kde4-config --prefix`), tak bych se musel skutečně naučit, co se jak a k čemu vlastně používá. Takto to buď vyjde, anebo nevyjde.

Protože jsou stále některé programy, které bych rád viděl s češtinou na vlastní oči, níže uvedu jejich seznam. Lidé schopní vytvářet rpm balíčky se jich mohou okamžitě s radostí ujmout, nebo mě upozornit, že už tu tuto práci někdo provedl.

Katmus, Buzztard, Fontmatrix, FlashQard
(instalace není problémem, ale i tak by rpm bylo přínosem)

Soubory s příponami .pot, .po a .mo

Pracuje s nimi například program Lokalize. Stejně tak se dají použít i další editory. Nepřeloženou šablonou je soubor označený jako .pot, který se přejmenuje například na xy_cs.po, pro pořádek. Když místo pouhého cs v názvu nazvu soubor, se kterým pracuju, podle názvu překládaného programu nebo jeho části, má-li jich více, je pak práce se soubory při kopírování odněkud někam zřetelnější a jistější. V programech se podoba názvu tohoto souboru projevuje různě, od jednoduchého cs, i když má program mnoho takových překladových částí, ovšem rozdělených do složek - zase kvůli jednoznačnosti a přehlednosti, přes název programu bez cs, po kombinaci obou. Jde pořád o tu samou věc a použití přípony .pot je tu hlavně pro to odlišení od nyní nebo již někdy dříve překládaného souboru.

Příklad příkazu pro vytvoření .mo souboru z .po souboru. Soubor .mo se při zkoušení překladu nahraje do složky, ze které program podle nastavení systému tahá po opětovném spuštění programu přeloženou informaci

msgfmt -v -o ./xy_cs.mo ./xy_cs.po

Příklad příkazu pro slučování starého souboru překladu (.po soubor) s novým souborem překladu, v němž jsou přidány další řetězce za účelem získání vlastní verze aktuálního stavu překladu.

msgmerge -o new.po old.po current.po

jinak řečeno:

msgmerge -o nový.po starý.po nynější.po

a ještě jinak napsáno:

msgmerge -o soubor_ze_sloučení_starého_s_nynějším.po dosavadní_starý.po nynější.po

Tím "nynějším" souborem se myslí soubor, který je ve vývoji programu nejnovější, a když pak vložíme do složky s překlady odpovídající .mo soubor, program bude na 100 % přeložený podle aktuálního stavu svého vývoje.

Je možné, že na něm někdo pracuje a má přednost při nahrávání své verze do zdrojových kódů programu (nebo někam, odkud si jej program přebírá, například v případě části KDE programů, jejichž překlady jsou centralizovány na jednom místě). Naším cílem je jen pořídit si jeho vlastní verzi, která vychází ze stavu překladu tohoto programu, které jsme dosáhli kdykoli v minulosti. Prostě chceme mít aktuální soubor, když si jej budeme chtít z dosavadního stavu svého překladu udělat bez ohledu na to, že třeba někdo jiný na tom taky dělá.

Při používání vlastní verze překladu s tím potom samozřejmě máme víc práce. Zatímco u hlavní větve překladu je slučování s tím, co nového s tím vývojáři udělali automatické, my si to děláme pokaždé znovu tak často, jak uznáme za vhodné sami na koleně. Ale není to nic složitého. Příkaz v té podobě, v jaké jej potřebujeme si můžeme uložit a kdykoli rychle použít. Stačí jej v tom textovém souboru označit a udělat Ctrl+C a v terminálu ve složce s těmi soubory Ctrl+Shift+C.

Jen je potřeba v tom mít pořádek, takže to dělám například tak, že si ve složce s programem XY vytvořím podsložku pojmenovanou datem, například 4. 8. 2011, a do ní uložím nejnovější soubor podle vzoru použitého v příkazu tak, že mu přidám písmenko n, pak ze složky s předchozím datem zkopíruju svůj vlastní nejnovější překlad, a ten přejmenuju přidáním písmenka s. Klidně si do té složky zkopíruju i texťák s příkazem, otevřu jej, zkopíruju, co potřebuju, vložím v příkazovém řádku a je vymalováno.