Skvělé. Zrovna jsem chtěl zjistit, kde jsem, pokud vůbec napsal poznámku k Texmakeru o tom, že český slovník k němu je k mání. O tom jsem se dozvěděl díky uvedení odkazu na něj v poznámce zde na těchto stránkách; používá se všude možně. Využije se stejně tak v kdysi zvaném TeXMakerX, pak přejmenovaném na TeXstudio. Jestli v něm ale zahrnut je/není, nevím. Nedíval jsem se, jak to s tím vypadá v jeho poslední verzi, jestli už ovšem od té doby, co jsem o tom jednal, vyšla. Na rozdíl od toho jednotné prostředí pro psaní LaTeXových dokumentů Texmaker by jej obsažen mít mělo.
Pokud si dobře vzpomínám na korespondenci v tom směru, autor TeXstudia by jej tam sice mohl přidat, ale už tam těch slovníků dle jeho soudu je docela dost, a v budoucnu by mohlo/mělo být na uživateli, jestli si slovník stáhne a nainstaluje. I když časy se, jak vidíme, rychle mění; takže zrovna teď si jej můžete stáhnout třeba z fripohled.webnode.cz.
Zato v jiném zajímavém programu, kde se slovník také uplatní, o kterém jsem tu zatím nenapsal, situace vypadá tak, že si jej budete muset stáhnout a jednoduše přidat, až budete vědět o jaký zajímavý počin jde. :)
Ale vrátím se na začátek, pokoušel jsem se rychle zjistit onu věc se slovníkem, když mě po klepnutí na odkaz na TeXMakerX, prohlížeč navedl na stránky, kde jsem s překvapením zjistil, že jsem zrovna potkal program, který podruhé změnil svůj název. No není to báječné? :)
A máme tu proto TeXMakerO. Jak se dočtete v úvodu na přepracovaných stránkách, písmeno O jako offspring. Vyjadřuje to, že jde o potomka Texmakeru a ne o originál, pro který má být změna názvu vyjádřením projevu úcty, vzdání pocty. Dokonce se na stránkách dočtete, jak nový název vyslovovat, aby se zdůraznil rozdíl, a nebyli jste zmateni: Tex-Maker-Big-O. Poznámka: V českých zemích, na Moravě, v Čechách a ve Slezsku, by se dalo doporučit psát a říkat Tex-Maker-Velké-O. Nebo jen Velké O? Je začátek dubna, tak uvidíme, jak dlouho jim to vydrží. :)
Ať už se vám to bude líbit tak nebo onak, pamatujte, že název distribuce Mageia se dobře v duchu, při čtení, rozhovoru, ve vlaku, autě, autobuse, na dovolené, při práci i odpočinku vyslovuje jako Mája.
Zobrazují se příspěvky se štítkemTexmaker. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTexmaker. Zobrazit všechny příspěvky
Texmaker
Dnešek 1. ledna 2012 si vybral za den nového vydání svého projektu autor editoru Texmaker Pascal Brachet. Před nebo po instalaci si, prosím, nahraďte všude, kde je to možné (a pak nezapomeňte na příkaz make install) :) (pro jistotu jak kořenová úroveň složky se zdrojovými soubory tak složka locale - do té bych se podíval určitě :) dosavadní soubor .qm za nový, který stáhnete na fripohled.webnode.cz. Jak je to s kontrolou pravopisu, netuším. Posledně jsem k tomu měl nějakou výzvu, ale nikdo se neozval. Jestli to funguje samo od sebe, nebo je potřeba pro to něco udělat, něco jednoduchého/složitého (s využitím něčeho, co už je hotové, jen na to sáhnout a zvednout to), něco co běžný smrtelník nedělá, tak to na nějakého programátora, LaTeXistu, linuxáka, spoluobčana... stále čeká. :)
Dal jsem si tu práci a prošel to celé znovu. Nehledal jsem chyby ale řetězce, které už dříve byly označeny za hotové řetězce a přitom v rozporu s tím neobsahovaly žádný text s překladem, takže ve výsledku se v Texmakeru ukazoval anglický zdrojový popisek. Námaha stála za to, a je to v rozhraní i trochu poznat, i když těch prázdných řetězců bylo víc, než bych chtěl nebo čekal. Pravdou ale zůstává i to, že některé texty zůstávají v angličtině, protože se v souboru s překladem nenacházejí.
Při používání Qt Linguistu prostě na první pohled nejsou dobře vidět obě části překladové dvojice. Je vidět stavba souboru a při pohledu na jednotlivé skupiny jen anglická část. V Lokalize je vidět, co je hotovo a co není, daleko líp.
Dal jsem si tu práci a prošel to celé znovu. Nehledal jsem chyby ale řetězce, které už dříve byly označeny za hotové řetězce a přitom v rozporu s tím neobsahovaly žádný text s překladem, takže ve výsledku se v Texmakeru ukazoval anglický zdrojový popisek. Námaha stála za to, a je to v rozhraní i trochu poznat, i když těch prázdných řetězců bylo víc, než bych chtěl nebo čekal. Pravdou ale zůstává i to, že některé texty zůstávají v angličtině, protože se v souboru s překladem nenacházejí.
Při používání Qt Linguistu prostě na první pohled nejsou dobře vidět obě části překladové dvojice. Je vidět stavba souboru a při pohledu na jednotlivé skupiny jen anglická část. V Lokalize je vidět, co je hotovo a co není, daleko líp.
Texmaker 2.2
Vyšla nová verze editoru Texmaker, a tak jsem se rychle podíval, kolik toho je na práci, abych se do toho třeba i dal. Výsledek rychlého nahlédnutí byl celkem uspokojivý, jen něco přes třicet nových a jako nedokončených označených řetězců.
Leč nedalo mi to, páč jsem někdy podezřívavý, a nechal jsem si pomocí příkazu lupdate udělat aktuální soubor se svým překladovým souborem, který jsem v době vydání doplnil pro předchozí verzi 2.1. Autor se obesláním překladatelů krátce před vydáním nové verze rozhodně nezatěžuje.
Výsledek byl najednou ten, že ze všech překladových řetězců byly až na jeden jako dokončený označeny všechny, a ten jeden už měl překlad, takže jsem jej jen odsouhlasil a bylo po ptákách. Soubor texmaker_cs.qm dávám případným zájemcům ke stažení, aby mohli nahradit ten, co tam je teď.
Leč nedalo mi to, páč jsem někdy podezřívavý, a nechal jsem si pomocí příkazu lupdate udělat aktuální soubor se svým překladovým souborem, který jsem v době vydání doplnil pro předchozí verzi 2.1. Autor se obesláním překladatelů krátce před vydáním nové verze rozhodně nezatěžuje.
Výsledek byl najednou ten, že ze všech překladových řetězců byly až na jeden jako dokončený označeny všechny, a ten jeden už měl překlad, takže jsem jej jen odsouhlasil a bylo po ptákách. Soubor texmaker_cs.qm dávám případným zájemcům ke stažení, aby mohli nahradit ten, co tam je teď.
Texmaker 2.1 a TeXMakerX 1.9.9a
Zrovna vyšla nová verze programu Texmaker (2.1). Když jsem se podíval na to, jak vypadá překlad, řekl jsem si, že nezáleží na tom, jestli si pamatuju, jestli jsem jej před časem už nějak poupravoval. Nezáleží na tom, jestli to, co vidím, je zrovna ta moje poslední verze (jakože nejspíš ano), nebo něco z doby předtím (rok raz dva tři). Nezáleží na tom, jestli je to i tak celkem použitelné, i když v lecčems jiné. Můžeme se časem nadít toho, že tento typ programu bude cílit i na skupinu uživatelů, kteří si život s TeXem a vytváření dokumentů chtějí usnadnit pomocí programu, jako je LyX?
Záleží ale na tom, že jsem pocítil zájem co nejvíce jeho překlad sblížit s překladem jeho souputníka s názvem TeXMakerX, který snad z toho důvodu, že z Texmakeru vyšel, soudě podle hodnocení uživateli na stránkách qt-apps.org, někteří lidé pomocí možnosti program ohodnotit odsoudili. Jestli je tento způsob žertování přejde, nebo ne, je jistě jejich věc.
Mně existence těchto dvou programů vedle sebe připadá prospěšná z toho důvodu, že aspoň oba mají dobrý důvod, proč spolu svým způsobem přátelsky soutěžit a svá dílka vylepšovat. TeXMakerX má ovšem v současné verzi třikrát více překladových řetězců než Texmaker; ale jak jsou na tom při srovnání co do funkčnosti, by nejlépe posoudil a nám blaženě nevědomým popsal zkušený texista. Dal jsem se do práce a záměr se urychleně uskutečnil.
Doporučuju tedy .qm souborem, který je ke stažení, nahradit ten, který se instaluje s Texmakerem (stačí se ve správci balíčků podívat, kam se instaluje). A stejně tak mohou někteří využít .qm pro TeXMakerX, který dodávám současně. Nainstalovat pomocí balíčku se dá jeho poslední stálá verze 1.9.9a.
Jako věc, o kterou by se mohli postarat ti, kteří vědí, jak na to, bych označil nepřítomnost českého slovníku, na který jsou navázány další funkce, které jsou takto nedostupné. Dokázali byste takový doplněk vývojářům poskytnout na základě něčeho, co už existuje? Obyvatelé Čech, Moravy a Slezska (a třeba i celé Slovensko) vám budou vděční. :-)
A když už mluvím o případných zájemcích, využiju toto místo k tomu, abych udělat určitý výčet zemí, které se, když jsem se podíval na mapku znázorňující původ či působiště čtenářů těchto stránek, postupně na mapě světa za dobu těch několika měsíců, co jsou dostupné tyto statistiky, objevují. Je to díky tomu, že tu byla určitá častá produkce nových článků, což je v takové míře taky jev časově vymezený.
Samozřejmě viděno plošně, ať už se připojený čtenář projevil v jakékoli části onoho někdy dost rozsáhlého území. Že tu máme Českou republiku je každému, předpokládám, srozumitelné. Některé zvláště evropské státy jsou ale tak maličké, že jsem si jich nemusel všimnout, nebo si je nyní neuvědomuju, na jiné si také hned teď nevzpomenu; někde aspoň uvádím otazník, i když je velmi pravděpodobné, že by se údaj bez něj obešel.
Zaměřím se tedy na ony více či méně exotické země, jestli si na všechny vůbec vzpomenu (je to prostě v takových případech, když se země kdysi objevila jen jednou, těžké): Alžír, Argentina, Austrálie, Bolívie, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Ekvádor, Finsko, Francie, Francouzská Polynésie, Hongkong, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Irsko, Írán, Itálie, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Kypr, Kuvajt, Madagaskar, Maďarsko, Malajsie, Makedonie, Mexiko, Německo, Nigérie, Nizozemí, Nový Zéland, Pákistán, Peru, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Saudská Arábie, Singapur, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené arabské emiráty, Sýrie, Španělsko, Švédsko, Thajsko, Ukrajina, USA, Velká Británie, Venezuela, Vietnam. Na základě občasného pozorování snad časem několik otázníků s konečnou platností zmizí podle toho, jak se budou naši krajané pohybovat po světě. :-)
Ale o čem ty statistiky vypovídají. Dá se jim věřit? Pro srovnání vypíšu obsah přehledu o pohybu, jak jej zaznamenaly ty stránky, na které občas něco nahraju ke stažení: Argentina, Belgie, Belize, Bělorusko, Brazílie, Čína, Dánsko, Filipíny, Finsko, Francie, Hong Kong, Chile, Indie, Indonésie, Island, Irák, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kazachstán, Kolumbie, Kuvajt, Litva, Lucembursko, Kazachstán, Maďarsko, Malajsie, Maroko, Mexiko, Moldávie, Německo, Nigérie, Nizozemí, Norsko, Pákistán, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Saudská Arábie, Senegal, Singapur, Slovenská republika, Spojené arabské emiráty, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Ukrajina, Uruguay, USA, Velká Británie.
Zde se ovšem měření provádí po celou dobu od vzniku těch účelových stránek. Názvy některých ze zemí, z nichž měl být prováděn přístup na ty stránky, jsou ovšem naprosto vzrušující. :-D A objevují se ve statistice v době celkem nedávné. Že by ti lidé - pokud jsou to lidé, neviděli tento deník, a přitom vkročili jen tak na půdu fripohled.webnode.cz? Umějí stroje počítat přesně? Kromě zmíněných je tu položka "neznámé" a obejevuje se dokonce státní útvar nazvaný "Evropská země". :-)
Záleží ale na tom, že jsem pocítil zájem co nejvíce jeho překlad sblížit s překladem jeho souputníka s názvem TeXMakerX, který snad z toho důvodu, že z Texmakeru vyšel, soudě podle hodnocení uživateli na stránkách qt-apps.org, někteří lidé pomocí možnosti program ohodnotit odsoudili. Jestli je tento způsob žertování přejde, nebo ne, je jistě jejich věc.
Mně existence těchto dvou programů vedle sebe připadá prospěšná z toho důvodu, že aspoň oba mají dobrý důvod, proč spolu svým způsobem přátelsky soutěžit a svá dílka vylepšovat. TeXMakerX má ovšem v současné verzi třikrát více překladových řetězců než Texmaker; ale jak jsou na tom při srovnání co do funkčnosti, by nejlépe posoudil a nám blaženě nevědomým popsal zkušený texista. Dal jsem se do práce a záměr se urychleně uskutečnil.
Doporučuju tedy .qm souborem, který je ke stažení, nahradit ten, který se instaluje s Texmakerem (stačí se ve správci balíčků podívat, kam se instaluje). A stejně tak mohou někteří využít .qm pro TeXMakerX, který dodávám současně. Nainstalovat pomocí balíčku se dá jeho poslední stálá verze 1.9.9a.
Jako věc, o kterou by se mohli postarat ti, kteří vědí, jak na to, bych označil nepřítomnost českého slovníku, na který jsou navázány další funkce, které jsou takto nedostupné. Dokázali byste takový doplněk vývojářům poskytnout na základě něčeho, co už existuje? Obyvatelé Čech, Moravy a Slezska (a třeba i celé Slovensko) vám budou vděční. :-)
A když už mluvím o případných zájemcích, využiju toto místo k tomu, abych udělat určitý výčet zemí, které se, když jsem se podíval na mapku znázorňující původ či působiště čtenářů těchto stránek, postupně na mapě světa za dobu těch několika měsíců, co jsou dostupné tyto statistiky, objevují. Je to díky tomu, že tu byla určitá častá produkce nových článků, což je v takové míře taky jev časově vymezený.
Samozřejmě viděno plošně, ať už se připojený čtenář projevil v jakékoli části onoho někdy dost rozsáhlého území. Že tu máme Českou republiku je každému, předpokládám, srozumitelné. Některé zvláště evropské státy jsou ale tak maličké, že jsem si jich nemusel všimnout, nebo si je nyní neuvědomuju, na jiné si také hned teď nevzpomenu; někde aspoň uvádím otazník, i když je velmi pravděpodobné, že by se údaj bez něj obešel.
Zaměřím se tedy na ony více či méně exotické země, jestli si na všechny vůbec vzpomenu (je to prostě v takových případech, když se země kdysi objevila jen jednou, těžké): Alžír, Argentina, Austrálie, Bolívie, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Ekvádor, Finsko, Francie, Francouzská Polynésie, Hongkong, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Irsko, Írán, Itálie, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Kypr, Kuvajt, Madagaskar, Maďarsko, Malajsie, Makedonie, Mexiko, Německo, Nigérie, Nizozemí, Nový Zéland, Pákistán, Peru, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Saudská Arábie, Singapur, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené arabské emiráty, Sýrie, Španělsko, Švédsko, Thajsko, Ukrajina, USA, Velká Británie, Venezuela, Vietnam. Na základě občasného pozorování snad časem několik otázníků s konečnou platností zmizí podle toho, jak se budou naši krajané pohybovat po světě. :-)
Ale o čem ty statistiky vypovídají. Dá se jim věřit? Pro srovnání vypíšu obsah přehledu o pohybu, jak jej zaznamenaly ty stránky, na které občas něco nahraju ke stažení: Argentina, Belgie, Belize, Bělorusko, Brazílie, Čína, Dánsko, Filipíny, Finsko, Francie, Hong Kong, Chile, Indie, Indonésie, Island, Irák, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kazachstán, Kolumbie, Kuvajt, Litva, Lucembursko, Kazachstán, Maďarsko, Malajsie, Maroko, Mexiko, Moldávie, Německo, Nigérie, Nizozemí, Norsko, Pákistán, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Saudská Arábie, Senegal, Singapur, Slovenská republika, Spojené arabské emiráty, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Ukrajina, Uruguay, USA, Velká Británie.
Zde se ovšem měření provádí po celou dobu od vzniku těch účelových stránek. Názvy některých ze zemí, z nichž měl být prováděn přístup na ty stránky, jsou ovšem naprosto vzrušující. :-D A objevují se ve statistice v době celkem nedávné. Že by ti lidé - pokud jsou to lidé, neviděli tento deník, a přitom vkročili jen tak na půdu fripohled.webnode.cz? Umějí stroje počítat přesně? Kromě zmíněných je tu položka "neznámé" a obejevuje se dokonce státní útvar nazvaný "Evropská země". :-)
Texmaker 2.0
Právě vyšla nová verze Texmakeru s krásným číslem verze 2. Doplnil jsem hned překlad a poslal jej autorovi, čímž chci dosáhnout větší srozumitelnosti textů, což se určitě podařilo, v některých případech věci značně prospělo, a také sblížení překladu s tím, který se nachází v programu TeXMakerX, který na něj má i vzhledem silnou vazbu. Zajímavé je, že některé texty, které jsou v rozhraní TMX přeloženy, v Texmakeru nejsou, a naopak.
Jak to vypadá, jsem zatím neviděl, protože na vlastní instalaci ze zdrojových souborů nyní prostě nemám schopnosti, i když jsem se snažil poctivě zodpovědět všechny ty otázky, co mi položil ten sh BUILD.sh, :-D a tak to nechám na balíčovačích. Časem nějaké ty snímky obrazovky jistě ulovím. :-) Novinky jsou popsány na stránkách projektu, který, jak se zdá, vychází pravidelně tak jednou za půl roku. Překlad sám se dá nahrát i do verze 1.9.9, kde se jím v /usr/share/texmaker nahradí tam nainstalovaný soubor texmaker_cs.qm. Dám jej na stránky ke stažení.
Nyní stručně k novinkám v programu. Byl přidán vestavěný prohlížeč souborů PDF. Uživatel nyní může nový dokument vytvořit přímo zkopírováním stávajícího. Byla přidána nová volba pro rychlý překlad, se kterou Texmaker nespouští novou instanci prohlížeče dvi/ps/pdf, pokud je soubor již otevřen. A byl přidán nový průvodce pro uživatelský příkaz pro rychlý překlad.
Jak to vypadá, jsem zatím neviděl, protože na vlastní instalaci ze zdrojových souborů nyní prostě nemám schopnosti, i když jsem se snažil poctivě zodpovědět všechny ty otázky, co mi položil ten sh BUILD.sh, :-D a tak to nechám na balíčovačích. Časem nějaké ty snímky obrazovky jistě ulovím. :-) Novinky jsou popsány na stránkách projektu, který, jak se zdá, vychází pravidelně tak jednou za půl roku. Překlad sám se dá nahrát i do verze 1.9.9, kde se jím v /usr/share/texmaker nahradí tam nainstalovaný soubor texmaker_cs.qm. Dám jej na stránky ke stažení.
Nyní stručně k novinkám v programu. Byl přidán vestavěný prohlížeč souborů PDF. Uživatel nyní může nový dokument vytvořit přímo zkopírováním stávajícího. Byla přidána nová volba pro rychlý překlad, se kterou Texmaker nespouští novou instanci prohlížeče dvi/ps/pdf, pokud je soubor již otevřen. A byl přidán nový průvodce pro uživatelský příkaz pro rychlý překlad.
TexMakerX
TexMakerX je programem vycházejícím z Texmakeru, jehož autorem je Pascal Brachet, takže jde také o LaTeXový editor, který nám dává pokročilé prostředí pro psaní textů. Jeho autorem je Benito van der Zander. Dále se práce autorsky účastní Jan Sundermeyer a Daniel Braun.
Dává nám tak prostředí, v němž lze snadno vytvářet a spravovat LaTeXové dokumenty. Poskytuje takové věci, jako je podpora pro pokrokový způsob psaní, dialog pro ověření pravopisu, skládání kódu, zvýrazňování skladby a automatické doplňování a další.
Podrobný seznam funkcí je ke zhlédnutí na stránkách projektu. Jsou zde členěny do dvou významných oblastí, které jsou zajisté hodny povšimnutí: 1) Jednotné spisovatelské prostředí (JSP) a 2) mocný textový editor. Jde tedy o tolik potřebný počáteční bod, z něhož můžeme lehce spouštět všechny potřebné LaTeXové nástroje.
I když má oproti jednotnému vývojářskému prostředí svého vzoru Texmakeru mnoho doplňkových funkcí, zachovává si jeho vzhled a způsob ovládání, a rovněž číslování verzí.
Dává nám tak prostředí, v němž lze snadno vytvářet a spravovat LaTeXové dokumenty. Poskytuje takové věci, jako je podpora pro pokrokový způsob psaní, dialog pro ověření pravopisu, skládání kódu, zvýrazňování skladby a automatické doplňování a další.
Podrobný seznam funkcí je ke zhlédnutí na stránkách projektu. Jsou zde členěny do dvou významných oblastí, které jsou zajisté hodny povšimnutí: 1) Jednotné spisovatelské prostředí (JSP) a 2) mocný textový editor. Jde tedy o tolik potřebný počáteční bod, z něhož můžeme lehce spouštět všechny potřebné LaTeXové nástroje.
I když má oproti jednotnému vývojářskému prostředí svého vzoru Texmakeru mnoho doplňkových funkcí, zachovává si jeho vzhled a způsob ovládání, a rovněž číslování verzí.
Způsob počeštění QElectroTechu
V poznámce k mému prvnímu záznamu o QElectroTechu z října se ozval člověk, který by rád program vyzkoušel, ale s nepřeloženým se podle něj nedá moc dělat. Tázal se tedy, kde by se dal překlad sehnat. Na následujících řádcích podám k tomu rozsáhlou odpověď, co a jak. V současnosti je k dispozici verze 0.2, půjde tedy o naroubování překladu, který je vytvořený pro vyvíjenou verzi na ni.
Překlad byl hotový v okamžiku, kdy jsem o něm ve svém deníku napsal. :-) Jde přitom o jeden hlavní soubor s překladem rozhraní, a pak o překlad používaných prvků, které se dají upravovat-překládat přes editor k programu; plus ještě pár malinkých souborů, které z tohoto pohledu nejsou, řekněme, tak důležité.
K tomu ale chyběl právě překlad Qt, který jsem tehdy chtěl přeložit až někdy časem, ale díky mému nápadu s nabídnutím jistého souboru, který jsem překládal v červenci pro Texmaker, který ostatně dosud v nové stabilní verzi od té doby také nebyl vydán, s názvem qt_cs.ts, jsem se dozvěděl, že jsem vlastně přeložil Qt už tehdy, aniž bych to tušil. Myslel jsem si prostě a jenom, že si každý programátor vytahá z nějakého hlavního Qt souboru určité hlášky, které pro svůj program právě potřebuje :-). A tak vznikl v současnosti hodně rozvinutý projekt s překladem Qt.
Překlad QElectroTechu je zcela jistě začleněný do programu - přesněji jeho právě vyvíjené verze, ke které by se, předpokládejme, dalo dostat přes stránky projektu (program používá SVN), ale řekl bych, že pokud člověk nesáhne ke kompilaci, tak před vydáním nové stabilní verze se k nějakým rpm (deb) balíčkům s obsaženým českým překladem nedostane.
Ve vlaku jsem na podzim dokonce potkal studenta elektrotechniky, pokud se za něj pouze nevydával .-), ale rozhodně jako student elektrotechniky vypadal, a z něho jsem se během chvilky, než se začal věnovat jiným věcem, tak trochu pokoušel dostat odkaz na nějaký slovník běžné elektrotechnické terminologie, takže jsem rád, že se právě nyní objevil zájemce, který je ochotný vyzkoušet a případně připomínkovat překlad prvků.
Sice jsem se snažil, ale uvědomuji si, že některé věci jsem prostě špatně odhadl, a pravdu bude mít opravdu francouzský slovník, který "borne" považuje za "svorku", ale zrovna tady vidím, že jsem sáhl po "svorce", a na jiném místě mám"zakončení", a teď si pořádně neuvědomuju, jestli je to ve francouzštině taky něco s "borne", jestli, když se podívám, jak vypadá originál pro "zakončení", tak uvidím "borne", pokud se mezi tím nedá rozlišovat až při ještě bližším pohledu na ty značky. Ještě je možnost, že jsem to přeložil zcela náležitě, a teď si jenom namlouvám, že jsem něco popletl. :-)
A tady se bude hodit oko odborníka. Podle mých informací program někteří lidé hodlají používat i na jiné věci než na elektrotechniku, třeba na kreslení telefonních vedení. Záleží to asi jen na tom, jaké prvky budou schopni v editoru pro svůj obor nakreslit.
Z ovládacího centra Mandrivy jsem zjistil, že .qm soubory jsou v tomto umístění: /usr/share/qelectrotech/lang/. Sem nahrajte soubory qm., které umístím na fripohled.webnode.cz. Dalším umístěním je: /usr/share/qelectrotech/elements/. Obsah této složky rovněž nahraďte soubory, které dám k dispozici také zabalené v balíku. Jde o překlady prvků, kterých již sice v právě vyvíjené verzi bude o pár desítek více, ale měl jsem od té doby jinou práci. To jsou ty texty, u kterých je snad občas potřeba vyladit překlad podle toho, co uvidí někdo věci znalejší. Pak se zapracuje na ustálení rozumného kompromisu.
Aby byl tento šikovný program plně připraven k provozu dokončil jsem i překlad názvů složek obsahujících jednotlivé prvky, který jsem umístil na stránky ke stažení. Už jsem jej vyzkoušel, takže doporučuji, pokud chcete lepší orientaci po prvcích, znovu nahradit příslušné složky s prvky. Teď už by to pro vás měla být větší sranda s programem pracovat, a o to jde. Upravil jsem nově mírně i soubor rozhraní.
QElectroTech nám tedy dovolí upravit názvy skupin prvků i tím, že přes klepnutí pravým tlačítkem myši se dostaneme na nabídku "Upravit skupinu", a pak použijeme tlačítko "Přidat čáru" :-D, tak na to bych se měl podívat. Je jasné, že tam má být "Přidat řádek". No jo, ono to "line", nebo co se tak dá v anglickém překladu francouzského originálu čekat, má i význam "řádek". Už jsem to vyřešil. A tím dostaneme možnost zadat jazyk "cs" a český název skupiny, který je překladem současného francouzského textu.
U názvů skupin jsou v bublinové nápovědě i cesty, které by byly česky, když bychom přejmenovali složky ve výše uvedeném umístění. To naznačuje, řekl bych, možnost případnému nadšenci si vytvořit vlastní rozmístění prvků a skupin, pokud by se mu někdy v budoucnu zdálo, že by je šlo uspořádat líp a chtěl by si pohrát se základní sbírkou prvků. Na tyto potřeby pamatuje, jak je vidět, chlívek nazvaný "Uživatelova sbírka".
Překlad byl hotový v okamžiku, kdy jsem o něm ve svém deníku napsal. :-) Jde přitom o jeden hlavní soubor s překladem rozhraní, a pak o překlad používaných prvků, které se dají upravovat-překládat přes editor k programu; plus ještě pár malinkých souborů, které z tohoto pohledu nejsou, řekněme, tak důležité.
K tomu ale chyběl právě překlad Qt, který jsem tehdy chtěl přeložit až někdy časem, ale díky mému nápadu s nabídnutím jistého souboru, který jsem překládal v červenci pro Texmaker, který ostatně dosud v nové stabilní verzi od té doby také nebyl vydán, s názvem qt_cs.ts, jsem se dozvěděl, že jsem vlastně přeložil Qt už tehdy, aniž bych to tušil. Myslel jsem si prostě a jenom, že si každý programátor vytahá z nějakého hlavního Qt souboru určité hlášky, které pro svůj program právě potřebuje :-). A tak vznikl v současnosti hodně rozvinutý projekt s překladem Qt.
Překlad QElectroTechu je zcela jistě začleněný do programu - přesněji jeho právě vyvíjené verze, ke které by se, předpokládejme, dalo dostat přes stránky projektu (program používá SVN), ale řekl bych, že pokud člověk nesáhne ke kompilaci, tak před vydáním nové stabilní verze se k nějakým rpm (deb) balíčkům s obsaženým českým překladem nedostane.
Ve vlaku jsem na podzim dokonce potkal studenta elektrotechniky, pokud se za něj pouze nevydával .-), ale rozhodně jako student elektrotechniky vypadal, a z něho jsem se během chvilky, než se začal věnovat jiným věcem, tak trochu pokoušel dostat odkaz na nějaký slovník běžné elektrotechnické terminologie, takže jsem rád, že se právě nyní objevil zájemce, který je ochotný vyzkoušet a případně připomínkovat překlad prvků.
Sice jsem se snažil, ale uvědomuji si, že některé věci jsem prostě špatně odhadl, a pravdu bude mít opravdu francouzský slovník, který "borne" považuje za "svorku", ale zrovna tady vidím, že jsem sáhl po "svorce", a na jiném místě mám"zakončení", a teď si pořádně neuvědomuju, jestli je to ve francouzštině taky něco s "borne", jestli, když se podívám, jak vypadá originál pro "zakončení", tak uvidím "borne", pokud se mezi tím nedá rozlišovat až při ještě bližším pohledu na ty značky. Ještě je možnost, že jsem to přeložil zcela náležitě, a teď si jenom namlouvám, že jsem něco popletl. :-)
A tady se bude hodit oko odborníka. Podle mých informací program někteří lidé hodlají používat i na jiné věci než na elektrotechniku, třeba na kreslení telefonních vedení. Záleží to asi jen na tom, jaké prvky budou schopni v editoru pro svůj obor nakreslit.
Z ovládacího centra Mandrivy jsem zjistil, že .qm soubory jsou v tomto umístění: /usr/share/qelectrotech/lang/. Sem nahrajte soubory qm., které umístím na fripohled.webnode.cz. Dalším umístěním je: /usr/share/qelectrotech/elements/. Obsah této složky rovněž nahraďte soubory, které dám k dispozici také zabalené v balíku. Jde o překlady prvků, kterých již sice v právě vyvíjené verzi bude o pár desítek více, ale měl jsem od té doby jinou práci. To jsou ty texty, u kterých je snad občas potřeba vyladit překlad podle toho, co uvidí někdo věci znalejší. Pak se zapracuje na ustálení rozumného kompromisu.
Aby byl tento šikovný program plně připraven k provozu dokončil jsem i překlad názvů složek obsahujících jednotlivé prvky, který jsem umístil na stránky ke stažení. Už jsem jej vyzkoušel, takže doporučuji, pokud chcete lepší orientaci po prvcích, znovu nahradit příslušné složky s prvky. Teď už by to pro vás měla být větší sranda s programem pracovat, a o to jde. Upravil jsem nově mírně i soubor rozhraní.
QElectroTech nám tedy dovolí upravit názvy skupin prvků i tím, že přes klepnutí pravým tlačítkem myši se dostaneme na nabídku "Upravit skupinu", a pak použijeme tlačítko "Přidat čáru" :-D, tak na to bych se měl podívat. Je jasné, že tam má být "Přidat řádek". No jo, ono to "line", nebo co se tak dá v anglickém překladu francouzského originálu čekat, má i význam "řádek". Už jsem to vyřešil. A tím dostaneme možnost zadat jazyk "cs" a český název skupiny, který je překladem současného francouzského textu.
U názvů skupin jsou v bublinové nápovědě i cesty, které by byly česky, když bychom přejmenovali složky ve výše uvedeném umístění. To naznačuje, řekl bych, možnost případnému nadšenci si vytvořit vlastní rozmístění prvků a skupin, pokud by se mu někdy v budoucnu zdálo, že by je šlo uspořádat líp a chtěl by si pohrát se základní sbírkou prvků. Na tyto potřeby pamatuje, jak je vidět, chlívek nazvaný "Uživatelova sbírka".
Texmaker
Právě jsem dokončil práci na obou souborech pro rozhraní LaTeXového editoru Texmaker, který je vyvíjen od roku 2003 Pascalem Brachetem. Stačí nakopírovat .qm soubory do adresáře, kam patří. V hlavní nabídce vybrat jazyk rozhraní "cs" (v Mandrivě se načte čeština bez dalšího nastavování) a po znovuspuštění programu už jen zírat na české prostředí.
S LaTeXem nemám ty zkušenosti, takže mě nepřekvapuje, že se mi sice podařilo do nového dokumentu vložit takový ten základ pro další práci, ale získat PDF jednoduchého textu už ne. Zato jsem obdržel hlášky: Process started, Process exited with error(s), Chyba. Nepodařilo se spustit příkaz.
Co se týče souboru texmaker_cs.ts a jeho projevu v hlavním okně programu, všiml jsem si několika věcí, které se budou muset během doby doladit. Kromě toho je tu plno textu v souboru qt_cs.ts, kde se toho časem u některých hlášek třeba dořeší podle potřeby ještě víc. Když tedy pominu text kopírovaný do poznámek k překladu z toho nebo onoho důvodu již během práce na překladu, tady bych poznamenal, že se musí zvážit například toto:
Underline - Podtrhnout, změnit na Podtržení
Spacing - Řádkování, změnit na jednom a i na druhém místě na Rozložení; v "Tabbing Dialog" by se dalo v případě potřeby lehce vrátit na Řádkování
Math Accents - Matematická znaménka, změnit na Matematická diakritická znaménka
Math S&paces - Matematické odstupy, změnit na Matematické mezery
Unintend - Posunout text
Sectioning - Rozčlenění, změnit na Členění
Clean - UkliditDelimiters - Oddělovací znaky, klidně by se daly použít Oddělovače, ale v tomto nevidím problém
Quick Tabbing - Pomocník se záložkami, by se dal zvážit podle ohlasů: jestli ono to "Tabbing" není něco jiného - spíš to budou zarážky (časem bych to tak měl upravit i v TeXMakerX).
Messages/Log File - Hlášení/Zápis
S LaTeXem nemám ty zkušenosti, takže mě nepřekvapuje, že se mi sice podařilo do nového dokumentu vložit takový ten základ pro další práci, ale získat PDF jednoduchého textu už ne. Zato jsem obdržel hlášky: Process started, Process exited with error(s), Chyba. Nepodařilo se spustit příkaz.
Co se týče souboru texmaker_cs.ts a jeho projevu v hlavním okně programu, všiml jsem si několika věcí, které se budou muset během doby doladit. Kromě toho je tu plno textu v souboru qt_cs.ts, kde se toho časem u některých hlášek třeba dořeší podle potřeby ještě víc. Když tedy pominu text kopírovaný do poznámek k překladu z toho nebo onoho důvodu již během práce na překladu, tady bych poznamenal, že se musí zvážit například toto:
Underline - Podtrhnout, změnit na Podtržení
Spacing - Řádkování, změnit na jednom a i na druhém místě na Rozložení; v "Tabbing Dialog" by se dalo v případě potřeby lehce vrátit na Řádkování
Math Accents - Matematická znaménka, změnit na Matematická diakritická znaménka
Math S&paces - Matematické odstupy, změnit na Matematické mezery
Unintend - Posunout text
Sectioning - Rozčlenění, změnit na Členění
Clean - UkliditDelimiters - Oddělovací znaky, klidně by se daly použít Oddělovače, ale v tomto nevidím problém
Quick Tabbing - Pomocník se záložkami, by se dal zvážit podle ohlasů: jestli ono to "Tabbing" není něco jiného - spíš to budou zarážky (časem bych to tak měl upravit i v TeXMakerX).
Messages/Log File - Hlášení/Zápis
Ladění a vyladění překladu
Po spuštění dotčeného programu vidíme to, co jako první každému uživateli padne do očí. A některé věci jsou hodně vidět. Ještě se proto trochu projdeme různými nabídkami a nastaveními a zauvažujeme si trošku nad tím, jak to, že nám překlad zabral tolik času, a kde je tedy potom k vidění všechna ta určitě i časově náročná práce.
Jsou "malé" programy, kde se přeloží pár desítek či stovek řetězců, čímž je vystaráno, a jsou zase takové, kde řetězce počítáme klidně na půl druhého tisíce řetězců a více. A vždycky nás po spuštění programu přece jen může napadnout výše zmíněná otázka. Kde ty překlady jsou. Zdání, že je v rozhraní jen pár textů, samozřejmě jen klame. Když si totiž pozorně prohlédneme běžící program s větším počtem v editoru přeložených řetězců, uznáme, že se nám postupně odkrývá velká spousta textu.
Přitom ten velký kus překladatelské práce je u pokročilých aplikací odveden na různých hlášeních programu, kterými nás průběžně informuje o tom, co se právě děje nebo neděje. Například programy jako Avogadro nebo Texmaker mají překlad rozdělený do dvou souborů, kdy první slouží spíše překladu uživatelského rozhraní, pod čímž si představuju hlavní nabídky, a druhý poskytuje překlad pro různá hlášení a podobně. Takto se to dá snáze pochopit, proč je nutné vydržet. A když je k překladu větší počet řetězců, kde u každého musíme přeložit ne větu, ale celé souvětí, případně odstavec, takže se to celé potom podobá překladu uživatelské příručky, zatneme zuby a krok za krokem se posunujeme k cíli, jímž je stav v počtu řetězců fuzzy: nula, nepřeloženo: taky nula.
Něco se nám od pohledu nelíbí, lehká pomoc. Otevřeme editor, najdeme řetězec a opravíme dle své chuti. Vytvoříme aktualizovaný .mo soubor, nakopírujeme, spustíme program, a pozorujeme. Když se nám to samé zase nezdá, postup opakujeme. Může se totiž stát, že když provedeme změnu v jednom řetězci, projeví se i tam, kde jsme to nečekali, a kde zase působí rušivě. Je patrné, že se v tom případě jeden řetězec projevuje na více místech. A my potřebujeme vymyslet, jak sladit překlad tak, aby vyhovoval dokonale. Náročnost tohoto úkolu je také otázkou stylu překladu. Skutečně takovou provázanost nejspíše uvidíme až po spuštění programu. Na poznámky k překládanému řetězci se sice občas dívám, k čemu patří, ale nemusím si věc náležitě uvědomovat.
Chceme třeba, aby nám k sobě stylově jmennými pády šly navazující nabídky, například 1) Opakovat: Skladby; a) Repeat, b) Track. Valence slovesa se tomu snad říká, když se každé sloveso pojí v určité situaci s určitou vazbou. A tady cítíme, že nám k sobě ta dvě slova svými tvary zrovna nejdou. V dalším menu je 2) Přehrávání: Skladby; a) Playback, b) Track. Řešením je změnit účelově překlad řetězce se slovem "Repeat" na "Opakování", a je to. Dostaneme v prvním případě vyhovující Opakování: Skladby a ve druhém Přehrávání: Skladby.
Taky bychom si, pokud se nám to líbí, mohli vystačit se způsobem 1) Opakovat: Skladba a 2) Přehrávání: Skladba.
Jsou "malé" programy, kde se přeloží pár desítek či stovek řetězců, čímž je vystaráno, a jsou zase takové, kde řetězce počítáme klidně na půl druhého tisíce řetězců a více. A vždycky nás po spuštění programu přece jen může napadnout výše zmíněná otázka. Kde ty překlady jsou. Zdání, že je v rozhraní jen pár textů, samozřejmě jen klame. Když si totiž pozorně prohlédneme běžící program s větším počtem v editoru přeložených řetězců, uznáme, že se nám postupně odkrývá velká spousta textu.
Přitom ten velký kus překladatelské práce je u pokročilých aplikací odveden na různých hlášeních programu, kterými nás průběžně informuje o tom, co se právě děje nebo neděje. Například programy jako Avogadro nebo Texmaker mají překlad rozdělený do dvou souborů, kdy první slouží spíše překladu uživatelského rozhraní, pod čímž si představuju hlavní nabídky, a druhý poskytuje překlad pro různá hlášení a podobně. Takto se to dá snáze pochopit, proč je nutné vydržet. A když je k překladu větší počet řetězců, kde u každého musíme přeložit ne větu, ale celé souvětí, případně odstavec, takže se to celé potom podobá překladu uživatelské příručky, zatneme zuby a krok za krokem se posunujeme k cíli, jímž je stav v počtu řetězců fuzzy: nula, nepřeloženo: taky nula.
Něco se nám od pohledu nelíbí, lehká pomoc. Otevřeme editor, najdeme řetězec a opravíme dle své chuti. Vytvoříme aktualizovaný .mo soubor, nakopírujeme, spustíme program, a pozorujeme. Když se nám to samé zase nezdá, postup opakujeme. Může se totiž stát, že když provedeme změnu v jednom řetězci, projeví se i tam, kde jsme to nečekali, a kde zase působí rušivě. Je patrné, že se v tom případě jeden řetězec projevuje na více místech. A my potřebujeme vymyslet, jak sladit překlad tak, aby vyhovoval dokonale. Náročnost tohoto úkolu je také otázkou stylu překladu. Skutečně takovou provázanost nejspíše uvidíme až po spuštění programu. Na poznámky k překládanému řetězci se sice občas dívám, k čemu patří, ale nemusím si věc náležitě uvědomovat.
Chceme třeba, aby nám k sobě stylově jmennými pády šly navazující nabídky, například 1) Opakovat: Skladby; a) Repeat, b) Track. Valence slovesa se tomu snad říká, když se každé sloveso pojí v určité situaci s určitou vazbou. A tady cítíme, že nám k sobě ta dvě slova svými tvary zrovna nejdou. V dalším menu je 2) Přehrávání: Skladby; a) Playback, b) Track. Řešením je změnit účelově překlad řetězce se slovem "Repeat" na "Opakování", a je to. Dostaneme v prvním případě vyhovující Opakování: Skladby a ve druhém Přehrávání: Skladby.
Taky bychom si, pokud se nám to líbí, mohli vystačit se způsobem 1) Opakovat: Skladba a 2) Přehrávání: Skladba.
Texmaker - LaTeXový editor
V tuto chvíli pracuju na LaTeXovém editoru Texmaker (www.xm1math.net/texmaker). Svůj zájem jsem o překládání tohoto programu už jednou projevil. Avšak když už jsem si vybral tento program, do kterého jsem se chtěl pustit, a použil jednou nabytý určitý cit a znalosti pro francouzštinu, který jsem léta nevyužil, autor tehdy na můj dotaz neodpověděl. Tady je můj tehdejší dopis z 8. října 2006 na adresu pbrachet@xm1math.net:
"Thanks for the file.
P.Brachet"
Z toho tedy plyne očividné poučení, že máme, přátelé, vytrvat a nevzdávat se. :-)
"Bonjour monsieuer,
Je voudrais faire quelquechose pour la localisation en tchéque et pour les autres aussi, naturellement. Et c´est pourquoi je voudrais Vous demander au cs.po fichier de Votre programme Texmaker. Je suis un débutant, mais je veux l´essayer. Je vais commencer la traduction, si il n´y a pas d´autre traducteur. C´est dix an, que j´ai fini mes études de la langue francaise et anglaise au lycée.
Au revoir. Pavel Fric."
22. března 2009 jsem napsal:
"Hi,
if there is any .ts or .po file i could translate the program Texmaker into czech (cs). Of course after finishing other translation projects."
A pak 22. května 2009 i přes kde.org:
"Hi,
I would like to ask you, if there is any active translator of gui into czech. If there is no one, I could make this job during next time.
Now I am working on other translations.
If you have an interest, You could send me a .po or .ts file for Texmaker on the following e-mail adress."
A tak jsem si tentokrát, celkem nedávno řekl, podnícen i zjištěním, že ten program i tady v republice opravdu někdo využívá, že prostě, když už mi nějaké ty zkušenosti za poslední půlrok přibyly, vezmu prostě rovnou soubor k překladu a pustím se do toho. Až tomu profesorovi pošlu nějaký ten výsledek, určitě jej to potěší, a určitě mi taky odpoví. I stalo se, brzy jsem poslal jeden ze dvou souborů, které je potřeba přeložit s 327 řetězci (druhý má už 1393).
"I translated one of the files into czech language (code: cs).
I renamed german .qm file, saved as .ts - so you should control and correct, if necessary the header? of the file."
Tady je Pascalova odpověď v plném znění:
Au revoir. Pavel Fric."
22. března 2009 jsem napsal:
"Hi,
if there is any .ts or .po file i could translate the program Texmaker into czech (cs). Of course after finishing other translation projects."
A pak 22. května 2009 i přes kde.org:
"Hi,
I would like to ask you, if there is any active translator of gui into czech. If there is no one, I could make this job during next time.
Now I am working on other translations.
If you have an interest, You could send me a .po or .ts file for Texmaker on the following e-mail adress."
A tak jsem si tentokrát, celkem nedávno řekl, podnícen i zjištěním, že ten program i tady v republice opravdu někdo využívá, že prostě, když už mi nějaké ty zkušenosti za poslední půlrok přibyly, vezmu prostě rovnou soubor k překladu a pustím se do toho. Až tomu profesorovi pošlu nějaký ten výsledek, určitě jej to potěší, a určitě mi taky odpoví. I stalo se, brzy jsem poslal jeden ze dvou souborů, které je potřeba přeložit s 327 řetězci (druhý má už 1393).
"I translated one of the files into czech language (code: cs).
I renamed german .qm file, saved as .ts - so you should control and correct, if necessary the header? of the file."
Tady je Pascalova odpověď v plném znění:
"Thanks for the file.
P.Brachet"
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)