QLandkarte GT

Při čtení článku o programu QLandkarte GT vydaném pod názvem QLandkarte GT: plánujte a zaznamenávejte své výlety na Linux Expresu jsem si hned neuvědomil, že jsem o tomto mapovém software vlastně ještě nenapsal. To by ale nebylo zas tak divné, protože jsem nenapsal o desítkách programů, na jejichž pekladu jsem pracoval. Nepřišlo mi to na mysl ani při práci na doplnění překladu. Na stránkách projektu je odkaz na příběh, na kterém se ukazuje, čím pro vás může být QLandkarte užitečný.

Z článku vybírám některé úvodní části, ve kterých program popisuje. Doplním, že autorem programu je Oliver Eichler. Ve čtení pokračujte na Linux Expresu:

Co je QLandkarte GT

Kvalitní mapový program umožňuje nejen zobrazovat si různé mapy (to je v podstatě samozřejmost), ale také plánovat cesty, přenášet do map absolvované výlety nebo případně i v reálném čase zobrazovat polohu v mapě (pokud je k dispozici GPS).

QLandkarte GT umožňuje pracovat s mnoha různými mapovými podklady. Některé si lze přímo stáhnout (vybrat z nabídky), není ale problém ani import dat z disku. Mapu program zobrazuje jak klasickým způsobem, tak i „trojrozměrně“, kdy se pozorovatel nachází nad mapou, jako kdyby se díval na plochu zeměkoule.

Mezi nainstalovanými mapami lze dle libosti přepínat, a dívat se tak na tutéž oblast různými pohledy. Takže například při cykloturistice lze nejdřív v klasické turistické mapě vyhledat zajímavá místa k navštívení, následně přepnout do cyklistické mapy a zobrazit si cyklotrasy.

S tím informováním se dá něco dělat, a taky to hned udělám. Dobré je, že jsem aktualizoval předchozí verzi svého překladu. A i když by měla nová verze vyjít během několika týdnů, což znamená, že jsem záležitost udělal rychle a včas, soubor, který se dá dobře použít na stávající stabilní verzi jsem nahrál na obvyklé místo. Oproti tomu, co se nachází v zmiňovaném článku, jsem udělal jednu výraznější změnu v pojmenování jedné položky hlavní nabídky, se kterou jsem začal dělat pokusy. Už tedy ne Vrstva ale nově Přetisk.

 
Dále následují obrázky rozhraní programu - panelu na levé straně, kde vidíte funkce.

Ve Windows mi to jede bez problémů, ale v jedné z mých oblíbených distribucí mám potíže s nahráním mapy. To je podstatné. Je v tom i něco víc, protože i okno rozhraní se zobrazuje neočekávaně bez dekorace. Jen se podívejte na ty hlášky. Dokonce se mi při pokusu o nahrání mapy (?) podařilo program shodit. Ze strany správce toho balíčku to zajisté bude chtít, aby se na to podíval. Podnětem k tomu může být právě chystaná nová verze. Jakmile vyjde mohl bych to uvést ve své žádosti vložené do systému, kterým Mageia spravuje požadavky.

Až se časem zase dostanu k počítači s Windows, nahraju sem i nějakou tu mapu. Na výlet si teď ovšem beru turistickou mapu. Na rozdíl od autora toho článku je pro mě papír synonymum pro jistou míru bezpečnosti uchovávaných informaci za jejich současného špičkového zobrazení, které je pěkně po ruce. pro nyní mě platí začátek jeho textu.

A na závěr obrázky nastavení programu.

Qt, Qt Designer, Qt Linguist, Qt Creator

Výsledek dvouměsíčního snažení, které začalo po vydání verze 2.5 diskusí na abclinuxu.cz jako snaha zlepšit překlad programu Qt Creator, lze v podobě .qm souborů stáhnout z adresy fripohled.webnode.cz.

Byla upravena spousta věcí. Největší zásluhu na tom má Tomáš Pospíchal, který tomu věnoval hodně času a úsilí. Základním krokem bylo promyslet systém příkazů pro Git a další systémy u Qt Creatoru, a když byl tento úkol hotov, přišla řada i na další součásti projektu Qt, které s tím souvisí (Qt, Qt Designer, Qt Linguist, Qt Creator; Qt Assistant jsem ale do toho balíčku přidal pro jistotu taky, i když na ten jsem alespoň poslední dva týdny nešahal). Vzpomenu také zájem Vojtěcha Krále a jeho několik poznámek k věci Qt na Code Review.

Je to postupný proces, který dále v rámci možností probíhá. S dosavadními výsledky jsem velmi spokojený. Připomínám, že byly založeny stránky popisující terminologii pro Git a další systémy, které si s trochou štěstí prohlédnete zde a zde. No vlastně se na stránky Překladatelského centra L10n v poslední době nedostanete. Mně se to tedy teď moc nedaří.

Co se tedy měnilo? Jen ve zkratce, která nepopisuje rozsah nebo objem změn, ani se nějak zvlášť nezabývá konkrétními příklady. Další oči našly v souborech zřejmé překlepy. Někde se zlepšila stylizace vět, a i kdyby to někomu, kdo ztratil cit pro dobrý, lepší a skvělý větný pořádek, připadalo zbytečné, na dobrém dojmu záleží. Jinde se zásadně zlepšil sám překlad, díky čemuž jej teď lze považovat za vůbec poprvé správný (předtím nebyl tak jasný). Byl to např. překlad slova cast, který se vyřešil dnes (optal jsem se speciálně na něj). Ono na ty věci se dá narazit tak, že na ně prostě narazíte. Něco probrat a ověřit v rozumném časovém úseku, na to potřebujete ve zvláštních případech zvláštní znalosti. Konečně problematické místo je někdy v překládaném textu samo vidět, poněvadž jaksi nesedí i obyčejnému člověku, který neprogramuje. Ale i pro odborníka je asi v určitých odborných oblastech použitý slovník otázkou - vychází formulace zdrojového textu vždy opravdu z potřeby jeho autorů vyjadřovat se přesně takto, protože jinak by to bylo ještě méně srozumitelné?

Co se týče snahy přeložit přeložitelné, zajímavý vývoj prodělal překlad slova port: 1) (já) na základě vysvětlení ve slovníku zastávám názor, že nejlepší je: "port (výp.) místo pro připojení zařízení do počítače", proto navrhuju, aby se, ať už jde o zařízení nebo o soubor, překládalo jako přípojka, 2) další možností je vrátit se ke (snad) kdysi (ale je možné, že i dnes někde, někým) používanému: brána; v tomto případě, by byl dán čas tomu, aby se to znovu ujalo v podobě s upřesněním v závorkách: "brána (port)". Brána by se ale dnes mohla plést s gateway = brána, takže 3) port = port, a tak je to teď v Qt Creatoru. Záleželo na tom Vojtěchovi Královi, takže poděkovat můžete jemu. :) Jinak, pokud vypadá vaše volba jinak, dejte vědět v poznámce. Když vás budou přesvědčené davy, tak vás s návodem nasměrujeme k volební urně na Gerritu (Code Review), kde si budete moci zahlasovat.

Qt Creator 2.5 a Qt 4.8 - stav práce na terminologii

Chtěl bych zde něco napsat k tomu, kam až se práce na překladu Qt Creatoru a Qt dostala, a rád bych k tomu využil dnešní e-mail od Tomáše Pospíchala, který se mi zdá být pamětihodný, protože říká hodně k tomu, kam se zatím došlo, i kam je potřeba směřovat. Za něj jsem umístil i text e-mailu Vojtěcha Krále, který na tom jako posuzovatel (jak Qt Creator tak Qt) taky pracuje.

Časem se, doufejme, zapojí i další lidé, které to bude zajímat, a kteří souhlasí s východisky, pro které je to důležité i zajímavé. Z hlediska názorů na to, co a jak se dělá, mě ty e-maily, z jedné i z druhé strany docela dost fascinují - přispívají k pochopení věci, ať už je psal Tomáš Pospíchal, nebo Vojtěch Král.

Obou si za jejich postoje, a že mi po mém dotazu předem dali bianco šek na zveřejnění, jehož platnost jsem teď široce využil :-), vážím. Je to tu pro vás, a proto jsem dychtivý si je tu poznamenat, abych je nemusel časem marně hledat v poště. :) Těch pasáží, ve kterých to vypadá, jakoby se mi mazal med kolem huby, si všímejte jen tak na okraj, nejlépe jen v dobrém, nechtěl jsem je pochopitelně vypustit. Podstatné jsou na tom celém především ty zajímavé jazykovědné názory a vnímání role jazyka v našich společných osudech.  :)

Udělal jsem dva obrázky verze 2.4.1, kterou můžete vyzkoušet (a verzi 2.5.0 samozřejmě také, jen je otázkou, jestli tam nebudete mít pár nepřeložených textů, kdoví kdy a z čeho ten balíček vaše distribuce udělala, nebo jestli to máte ze zdrojáků, tak máte tu aktuálnější verzi - a to je během měsíce zase přes sto nových řetězců :-)

Obsah e-mailů, který následuje, je očíslován a uveden v chronologickém pořadí.

2)

Tomáš Pospíchal v odpovědi na předchozí e-mail Vojtěcha Krále:

Ahoj Vojto,

je to dobré, že si na to vůbec najdeš čas, škoda že není k mání více lidí, co by pomohli nějakou část pročíst. I když riziko vzniku dlouhých e-mailový vláken argumentující pro "popisek" vs. "popiska" či tak něco by zase bylo mnohem větší. Tady už se to taky pomalu odvíjí mimo tu nejvíc užitečnou prácí...

2012/6/18 Vojtech Kral
> [...]
> > 2. Sice je u vývojově zaměřených věcí mnohem méně uživatelů než u
 > > některých jiných programů, na druhou stranu ale tito lidé mohou
> > napáchat mnohem více jazykových ošklivostí pomocí výtvorů jimi
> > zplozených.
>
> Má to logiku, ale přesto nesouhlasím... V praxi vývojáře
> zajímá především vlastní kód a jazyk rozhraní aplikace typicky řeší
> až druhotně, u větších/známějších projektů pak jsou zase na rozhraní
> napsané vnitřní standardy a zabývají se tím lidé specializovaně.
>
> Ale hlavně: silně pochybuju, že existuje význámná spojitost
> mezi jazykovou úrovní překladu IDE a jazykovou úrovní produktu,
> na kterém ten vývojář pracuje.
>

Nízká úroveň vyjadřování v přirozeném jazyce je něco s čím se mnohé technické obory potýkají, ovšem vědy počítačové jsou tím přímo proslulé. Je to dáno jednak objektivními skutečnostmi, hlavně rychlým vývojem a posuny terminologie, jejíž platnost je často velmi časově omezená, ale bohužel také přístupem lidí, kdy se jazykové vyjadřování "řeší druhotně" anebo neřeší... Ale to není problém jen v češtině, je to celosvětový trend (a nešvar).

> >  4. Na terminologii se musí pracovat, ono to nikomu nespadne do klína z
> > Ústavu pro jazyk český nebo jiného vyššího místa.
>
> Souhlasím.
>
>

> > skončíme asi za nějaký ten čas tak, že náš lékař bude velmi "zmaten", pokud zmíníme
> > "pravé oko", "ledvinový" anebo nějaký jiný národoobrozenecký termín.
>
>
> To je velmi zavádějící až klamné přirovnání.
> Zaprvé, takové termíny jako "import" a "export" jsou na rozdíl od odborného
> výrazu pro "ledviny" zcela běžná česká slova, kterým rozumí každý. Nebudu
> snad daleko od pravdy, když odhadnu, že jsou v češtině více než století.
> Vaše snaha nahradit tato slova "češtějšími" "ekvivalenty" je asi jako
> by byla snaha nahradit slovo "kalhoty" nějakým "češtějším" jen proto,
> že slovo "kalhoty" pochází z italštiny.

To jsem snad zjevně s budoucností přeháněl. Ale musím připomenout, že nějaké ty české ekvivalenty pro Import a Export jsou taky normální česká slova používaná po staletí. Je sice úplně jasné že jsou méně frekventovaná v rozhraních, nicméně je Pavel asi upřednostňuje ze stylistických důvodů.

> Zadruhé, termíny, která nejsou česká slova, ale jsou odborná,
> to znamená takové jako "socket", "port", apod: Chápu snahu přeložit
> tato slova, česká skutečně nejsou. Na druhou stranu pochybuju, že slovo
> "socket" je relevantní pro neodborníky, a slovo "port" sice je relevantní
> pro uživatele, ale zase mi nepřijde, že by s jeho výslovností nebo významem měl někdo mít problém.

Tohle je myslím dost důležitý detail, který usnadňuje přejmutí těch slov do českého vyjadřování. Jednak je původní výslovnost dost podobná takové té pan-evropské výslovnosti, a taky se obě slova "port" a "socket" dají snadno skloňovat. Tyhle vlastnosti ale často chybí u slov v dnešní době houfně a zcela bez výběru "přejímaných" z angličtiny. Z nejasného důvodu se toto zdá být přípustné pouze u angličtiny, ačkoliv je plno jiných jazyků jejichž abeceda je tak zhruba podmnožinou naší.

> Ono i v té medicíně je to občas podobné, uvažte například slova "antibiotika", "protéza", "rentgen", "operace" nebo "kardiostimulátor".
> Takové výrazy doktoři při komunikaci s pacientem běžně používají a nikdo s tím problém nemá.
> Chystáte se snad s Pavlem vydat na misi za účelem vymýcení těchto slov a jejich
> nahrazení "češtějšími" výrazy? Doufám, že ne ;-)

O vymýcení nějakých internacionalizmů tady vůbec nejde. Jde o to, že v mnoha případech lze použít jiný český ekvivalent. V případě počítačové hantýrky se také nejedná o žádná vědecké pojednání, žádná "antibiotika" a "kardiostimulátory", ale ve velké většině případů o snůšku piditermínů a všelijakých berliček, z nichž polovina vymizí či úplně změní význam během jedné či dvou generací. Je směšné všechno toto vydávat za "termíny" posvěcené informatickým velepapežem, jež jsou nedotknutelné a nepřeložitelné.

Mně se ten Pavlův přístup docela líbí, že se toho překladu vůbec nebojí, ale samozřejmě je to mnohem náročnější a musí se ještě více hlídat, aby se udržela jednota překladů. U těch víc specializovaných věcí to samozřejmě musí pomoct uhlídat i ostatní. U termínů, jež už mají ustálený (Pozn.: význam), se Pavel většinou drží stejné terminologie jako mnozí další překladatelé snažící se o kvalitní práci.

Ti co si myslí, že se té konzistence automaticky dosáhne nepřeložením každého slova, jež se nenajde v prvních šesti lekcích učebnice češtiny, se mýlí, on ten původní zdroj totiž taky není často nějak vytříbený. Samy soubory pro Qt jsou názorným příkladem, mnoho z těch původních řetězců nyní již označených jako "zastaralé" jsou odborným blábolem, který se teprve postupem času zjednodušil a polidštil, i když tam samozřejmě některé z termínů zůstaly. Teď u nových řetězců, co brzy přibudou, třeba ohledně mobilních zařízení, to asi nebude žádná legrace s překladem, bude to zase taková ta první várka.

Opravdu nechápu, proč je takový obětavý přístup terčem tolika výtek, když jsou přitom fůry překladů, které vypadají, že byly automaticky vytvořeny padesátiřádkovým skriptíkem v Perlu, ale přitom to nikomu nepřijde "kontroverzní". Lidí, co v příslušných souvislostech nejsou schopni uhodnou, co takový "stínovač" nebo "bod přerušení" asi tak znamená, i kdyby to viděli poprvé v životě, myslím stejně nemají moc šanci příslušné funkce u nástrojů typu Qt Creator rozumně využít.


1)

Tomáš Pospíchal:
"To souhlasím, s těmi substantivními "Import" a "Export" jsem to už dříve Pavlovi zmiňoval jako jednu možnost, která by byla jakýmsi kompromisem v případě, že se ta jeho oblíbená varianta ukáže jako nepříliš žádaná. Ale odsoudit jeho snahu předem jako nezdařenou bych nechtěl.

S tím slovem "port" je teď asi podobné jako se "socket", nějak to ostatní jazyky nechtějí překládat. Myslel jsem, že se pro "port" v dávných časech normálně používalo "brána". (Poznámka.: zdá se mi, že zrovna toto úplně nevymizelo). Ale zdá se, že to už možná vymizelo, pravděpodobně jelikož už jsou všude "síťové brány" (gateway), tak aby se to nepletlo. Tak to asi teda bude další kandidát na nepřeklad, ačkoliv já bych si to s "gateway" asi nepletl, navíc je skoro vždy použito "brána (port)".

Co se týče vývojového prostředí, tak se dá snadno tvrdit, že opak je pravdou, a překlad pro Qt by měl dosahovat mnohem vyšší než průměrné úrovně. A to i v míře "českosti", kterou zejména ty překlady v technických oblastech neoplývají.

1. Jednou z ceněných kvalit Qt je úplnost a nadprůměrná úroveň dokumentace. Není nutno kazit úvodní dojem průměrným překladem.

2. Sice je u vývojově zaměřených věcí mnohem méně uživatelů než u některých jiných programů, na druhou stranu ale tito lidé mohou napáchat mnohem více jazykových ošklivostí pomocí výtvorů jimi zplozených. Zrovna jako je jasné, že pro kvalitní vzdělávací systém je nutné aby bylo v první řadě kvalitní vzdělávání pro učitele, je taky víceméně jasné, jak to dopadne s plody vývojářů, budou-li tito pracovat v prostředí popsaném skloňovanou angličtinou.

3. Profesní mluva je sice výhodná pro komunikaci s kolegy ve stejném oboru, ale zoufale nevhodná pro jiné, a často nezbytné komunikační účely. Schopný lékař se musí umět dorozumět s pacienty, i když je to ze začátku "víc práce", než jednoduše použít hantýrku. U vývojářů by rozhodně nebylo naškodu, kdyby měli na očích názorný příklad toho, že
vyjadřovat se skutečně česky je možné i v poněkud technických oblastech, a to jak přesně tak výstižně. To je první krok k usnadnění komunikace s tou velkou většinou "ostatních". Hantýrka je vždy po ruce v detailní dokumentaci, o tu taková velká nouze není.

4. Na terminologii se musí pracovat, ono to nikomu nespadne do klína z Ústavu pro jazyk český nebo jiného vyššího místa. (Poznámka.: sám také neznám nějaké Oberste Computerwesenstelle). Takovéhle náročnější překlady jsou součástí takové práce. Jak mi právě známý, který se dlouhá léta zabývá databázemi, sdělil, "Commit atd. jsem nikdy nepřekládal...a pochybuji zda to někdo do češtiny překládá...". Když se vhodné termíny neopráší/nezavedou/přestanou používat, skončíme asi za nějaký ten čas tak, že náš lékař bude velmi "zmaten" pokud zmíníme "pravé oko", "ledvinový" anebo nějaký jiný národoobrozenecký termín.

Celkem bych řekl, že handrkovat se o nějaký ten Import Export v současné době nemá moc smysl, to se nakonec dá dost snadno změnit později, další verze nevychází za deset let. Podstatné teď je, že jsou v současných souborech doslova tisíce dobře přeložených věcí, zatímco v oficiálních verzích plno věcí chybí. Jelikož my jsme už asi vyčerpali hodně svých sil, je to teď potřeba posunout dál, ať se to dostane do rukou více lidem, kteří pomůžou odhalit zbývající nedostatky.

Teprve při normálním používání, kdy jsou souvislosti jasnější, asi vyjde mnoho věcí najevo, a snad se někteří i ozvou s návrhy na vylepšení. A to můžou být dohromady stovky oprav, některé z nich podstatné. Například ohledně ladění uvnitř QtCreator bude jistě řada věcí, co by se daly označit lépe, a já myslím že téhle pomoci se v současném stavu asi nedočkáme, stane se tak teprve po vydání další verze s aktualizovaným českým překladem. I tak to nebude okamžitě, jelikož se tam ještě před vydáním jistě budou doplňovat další řetězce. Pavel to zřejmě rychle doplní, ale někdo by to zase měl probrat a
hádat, které řetězce možná neodpovídají situaci, takže je to ještě delší cesta."

Jde o reakci na následující e-mail od Vojtěcha Krále. Je zřejmé, že různými květnatými přirovnáními e-mailová korespondence o věcech, které nejsou všemi považovány za velkou literaturu (nárok na dokonalost), oplývá.

Vojtěch Král:

"Ahoj,

Ad import, export, sockety...

> O většině výskytů "Import, Export": je to sice neobvyklé, ale co jsem
> dosud viděl, tam mi nepřipadá že by to někoho mělo mást když se to
> napíše jinak.

Já bych ty "vyvést" a "zavést", případně "dovézt" opravdu nepochopil, pokud bych už neznal dřívější překlady Pavla Frice. To neříkám nějak zaujatě, skutečně jsem napoprvé musel bádat, co vlastně tlačítka s popisy "vyvést" a "zavést" označují.

Jinak ale pánové, prosím vás, je potřeba nezapomínat, co je tady překládáno - vývojové prostředí. Není to báseň nebo jiné literární dílo, ba dokonce to ani není program pro použití běžnými uživateli, takže s národoobrozeneckými nebo snad puristickými snahami bych to opravdu nepřeháněl. Podle mě se dá považovat za nadstandard, že vůbec ten překlad existuje ;-)

Takže takové výrazy jako "import", "export", "socket", "prolog" (v odborném smyslu), "port" a podobné bych skutečně prostě nechal tak, jak jsou - kór v případě "import" a "export", což jsou bežná česká slova. Takový překlad je podle mě v praxi lépe použitelný,
a to je to, o co by mělo u IDE jít především. (Poznámka: u socket a prolog to tak v souboru udělané je, použito socket a prolog; ta slova nejsou doplněna něčím dalším v závorce, nebo sama v závorce. Při navrhování varianty jde vždy o tu pro výzkum typickou snahu o hledání a nalézání, o poskytnutí možnosti vyzkoušení a posouzení. Jestli je tam nějaký výskyt slova export ani nevím, musel bych se podívat. (...) A jo, je tam. :-) Import tam je snad jednou v situaci "zavedení schémat", ale opět, musel bych se taky podívat. To přece není možné, aby to tam bylo jenom jednou. O co se tu pak hádáme/nehádáme. :-)

Problém s videm u sloves "importovat"/"exportovat" se dá řešit prostě tak, že se tam dá podstaté jméno "import" a "export", pokud to je v kontextu možné.

Dosavadní postup při vývoji pojmů pro verzovací systémy

Tomáš Pospíchal má v podstatě hotový návrh na terminologický systém, a protože ve svém posledním e-mailu píše, že jej klidně můžu citovat a že by se nad věcí mohli zamyslet i další překladatelé, tak zde přetiskuji obsah jeho zajímavých e-mailů k tomu. Sám jsem navrhl, že uveřejním jeho souhrnnou zprávu o stavu věci a myslím si, že ty dále uvedené e-maily, jsou vlastně už, co se týče hledání postojů a jejich přetvoření v něco hmatatelného, pro to vhodné, připravené, okamžitě použitelné. Dá se z nich hodně dozvědět k tomu co, proč a jak obecně i konkrétně, zvláště ve spojení s odkazovanými stránkami, kde je téma rozvíjeno. Hned uvedu odkazy na stránky, které Tomáš Pospíchal vytvořil pro ten účel, aby si to lidé mohli prohlížet v uspořádané podobě: Nástroje pro vývoj a Správa verzí.

Myslím, že na tom Tomáš Pospíchal odvedl velký kus práce, která čekala zrovna na něho :), vytvořil systém, který směřuje k cíli a dává východisko pro další zlepšení, když bude potřeba. (on už se taky Oswald Buddenhagen ozval s tím, že by bylo dobré, aby se s tím pohlo) Seřazeny jsou ty dopisy od posledního; jen někde jsem provedl korektorskou malou úpravu, doplnil čárky rozdělující věty, někdy doplnil chybějící písmenko, případně text e-mailu na konci zkrátil, abych sem vložil jen to nejpodstatnější, případně dvakrát upravil odkazy, aby se daly hned použít. Naším přáním teď je, aby tu snahu uživatelé přijali a ocenili.

1)
S tou stránkou http://wiki.l10n.cz/Správa_verzí jsem hotov, nemyslím že by mě ještě něco lepšího napadlo.

Teď je potřeba, aby se nad tím někdo jiný zamyslel, kde je možné něco ještě vylepšit. To je ovšem problém, jelikož na tu wiki nikde nejsou žádné odkazy. Jestli znáš nějaké překladatele, dej jim prosím tě vědět, nebo na to alespoň dej odkaz na svoje stránky. Myslím, že je ta stránka snad užitečnější než naše e-maily. Ale když chceš něco citovat, to mi nevadí, snad jsem se o nikom až moc špatně nevyjádřil. (pozn.: o žádném případu nevím :) Taky je ta wiki velmi pádný argument, až zase někdo bude křičet, že se něco nepřeložilo "jako normálně".

Co se SVN, CVS týče, "commit" a "checkout" je tam každý pes jiná ves, samozřejmě. Ale že by si člověk měl hodit kostkou, to si přesto nemyslím. Navzdory zdánlivě přemnoha možnostem, zdá se mi, že to "odevzdat" a "získat" je z té nabídky vlastně nejlepší, i když jen o málo. To, že "získání" moc dobře nezní, je sice pravda, ale přesně ten samý problém tam má každá ta substantivní alternativa.

Další výhoda je, že to pak naštěstí dobře souhlasí s tím co je použito pro překlad Bazaar. Že ty staré překlady to mají každý jinak, s tím stejně nic nenaděláme, on to jistě nikdo měnit nebude jen kvůli nějaké harmonizaci, stálí uživatelé by se hned bouřili. Důležité je, aby se nové překlady dělaly trochu koordinovaně a s rozmyslem.

Mimochodem, při tom prohlížení lokalizačních souborů jsem nenarazil na mnoho zajímavých nápadů, ale někde jsem viděl "oprávka" pro "patch", což mě přijde jako dobré. Ale ta "záplata", ačkoliv je to zjevný kalk, taky není špatná a nejspíš jsou na to lidi už zvyklí.

Jinak "začlenit" snad používá jedině Git Pro, všichni ostatní mají "sloučit". Mně se to "začlenit" ale docela líbí, jde to se čtvrtým pádem a bez předložky, takže s tím bude o trochu jednodušší práce. Nevím, jestli na to někdo bude háklivý, když se to zavede místo toho běžného sloučit...

2)
Viděl jsem obojí Získat i Stáhnout (pro check out) v kompletních překladech, takže je to asi prašť jako uhoď, stejně si půlka lidí bude stěžovat, že to je přeložené "jinak než normálně".

Dnes jsem se konečně popral s chybějícími wiki šablonami na http://wiki.l10n.cz, a nějak jsem to nakonec uspokojivě dal dohromady, i když s potížemi. Původní strana Nástroje pro vývoj je teď kratičká, a postupem času by se tam mohly přidávat všelijaké oříšky, já tam dnes přidal "hook".

Verzovací systémy jsou teď na Správa verzí a v podstatě už nemám co dodat k Git a Mercurial, považuji to za vyřešený problém, to co jsem navrhl je o třídu výš jakožto systém. Skutečně je to rozdíl, když se nějaká ta slovesa pečlivě vyberou z těch deseti či patnácti tisíc, které čeština má, než aby se recyklovalo "stáhnout" a "odeslat" atd., a pak horko těžko vymýšlelo, jak to doplnit. Viděl jsem i překlady pro nějaké jiné jazyky, taky to často není žádná sláva.

Někdy zítra tam přidám co jsem vyhrabal o SVN a CVS, ale to nebude moc, jen ty nejzákladnější věci. Existují alespoň dvě rozdílné terminologie (jelikož jsem zatím našel jen dva úplné překlady, jinak by těch rozdílů jistě bylo víc). Ovšem nemyslím že to půjde nějak vytříbeně "opravit", holt se bude muset něco z těch stávajících vybrat.

Bazaar v podstatě začínal dosti blízko k CVS a SVN, ale už se pomalu doplňuje, aby se v něm dalo pracovat jako v git a hg. Takže na překlad je to taky nejednoduché. Asi bude lepší držet se blíže SVN.

Tenhle soubor z Kdesvn se bude hodit, třeba se lépe odhadne co "většina" překladatelů volí.

Rád bych se ještě jednou podíval do toho tvého překladu pro QtCreator, ale asi to hned zítra nebude, (...). Ovšem u git a hg by se mě zdálo vhodné zavést tu elegantní terminologii. Žádná jednotná terminologie stejně neexistuje, to je mi teď jasné. To ona většina lidí holt pracuje s jediným systémem a jediným programem, to se potom mylně domnívají, že je nějaký "standardní překlad" do češtiny.

3)

a)
Jsem čím dál tím více přesvědčen že ohledně Git a Mercurial, ta terminologie s "načíst" "zapsat" "odvést" a "přivést" je zdaleka nejlepší, a ponechává široký prostor i k pokusu o přirozený překlad těch více speciálních a méně důležitých termínů.

Na Bazaar jsem se před pár dny díval, abych více rozuměl jejich terminologii, a je mi teď jasné, že se to značně odlišuje (např. jejich "commit" se často chová dost odlišně, a "checkout" má v Bazaar poměrně úzký význam, není tedy nutné překládat to stejně jako třeba u Git). Bylo by v mnoha případech asi lepší použít terminologii podobnou té která bude použita pro VCS, SVN atp. Rád bych ale věděl, jaká tam je terminologie, na kterou jsou lidé "zvyklí".

...

b)
Je také jasné, že by se tam mnoho věcí dalo vylepšit a sladit, ačkoliv to asi jednotné s přirozeným překladem pro čistě decentralizované systémy být nemůže. Nedovedu odhadnout nakolik by autor toho překladu (pozn.: pro Bazaar) byl ochoten udělat změny které by prospěly částečnému sjednocení terminologie, ale rád bych věděl, jestli ti připadá, že použitá terminologie je to, co lidem používajícím VCS nebo SVN přijde jako "normální" český překlad (commit - odevzdání, merge - sloučit, checkout - získání) a pak třeba push - odeslání.

Já se pokusím sepsat nějaký návrh (sjednotit Git a Hg, což už je mi jasné, a pak zvlášť centralizované; Bazaar bude tak trochu napůl, většinou ale spíše jako ty centralizované), a dát to na tu překladatelskou wiki.

Qt Creator 2.5

Vyšel Qt Creator verze 2.5, ale shodou okolností jsem doplněný překlad po usilovné práci dodal jen několik hodin po uzávěrce/nebo vydání, takže než vyjde verze 2.5.1, je to pro vyzkoušeníchtivé zde. Však taky na stránkách se statistikou překladu je ještě dnes toto doporučení: Strings are hard-frozen for the upcoming release. Recommended for translation. Odkaz na diskuzi na abclinuxu.cz. Teď jsem tam přidal i testovou otázku:

Když jsem si přečetl věty níže, které někdo, kdo si říká Igor Mega, napsal do Gerritu, napadlo mě, že se ten text dá použít jako výchozí pro testovou otázku:

"It is not a Czech translate. The translate doesn't use common terms. All words are czech words, but a lot of strings are misunderstood or will be. Beginer as well as programmer won't understand."

Tento programátor:  
a) Nepoužívá Qt Creator
b) Používá Qt Creator s jazykovým nastavením na angličinu/má celý systém v angličtině
c) Používá jiné IDE přeložené do češtiny
d) Používá jiné IDE s jazykovým nastavením na angličinu, protože přeloženo není
e) Používá jiné IDE s jazykovým nastavením na angličinu, i když rozhraní je přeloženo do češtiny
f) Nepoužívá žádné IDE
g) Používá s nadšením Qt Creator, který je již léta přeložen do češtiny, ale tajně

Poznámka 1: Tento test je vhodný pro FIT všeho druhu
Poznámka 2: Poslední bod neznamená Bod G, jak už někoho napadlo.
Poznámka 3: Tím, že napsal, si konečně dal šanci se zaměřit na anglický pravopis ve slově začátečník.
Poznámka 4: Moje angličtina v současnosti také není nejlepší. Když bych se po mnoha letech dal do opakování gramatiky, tak bych, kdyby se vrátil čas, mohl brzy, tak jako na střední škole, dostat dvojku. :)

Statistika výsledků:
Jedna odpověď, v níž jeden z prohlížitelů uvedl (ne na kameru), že používá jiné nástroje, a když jej (někdo)(něco), tak Qt Creator otevře v angličtině; a víc už na to rýpat se v tom nemá čas.

AKTUALIZACE: nahrál jsem teď ke stažení na stránky fripohled.webnode.cz s pomocí překladové knihovny pro verzi 2.5 znovu přeložený soubor pro verze 2.3.1, 2.4.1 apod. Abych se vyhnul použití dávno zastaralých řetězců (Qt Linguist knihovnu vytvoří ze všeho, co má v otevřeném souboru), neotevřel jsem si soubor .ts ale .qm, a ten uložil jako knihovnu. Tak by mělo být zajištěné, že se použijí aktuální řetězce. Druhou věcí, kterou bylo potřeba udělat, na což se ale rádo při používání překladové knihovny zapomíná, bylo postupně vyhledat a upravit všechny řetězce, které zahrnují tvary pro množné číslo. Příklad: Jeden soubor nebyl uložen@%n soubory nebyly uloženy@%n soubory nebyly uloženy. Tady si samozřejmě hned všimnete neupraveného tvaru množného čísla u poslední věty. To je teď opraveno, ale ne v tom .qm souboru, který jsem nahrál). Toto je naládováno do pole pro jednotné číslo a je potřeba soubor projít a všude to správně rozdělit, a znak kyselé ryby (@) samosebou odmazat. Po vyzkoušení na verzi Qt Creatoru 2.4.1 (někteří lidé mají starší) se zdá, že to funguje, i když při dávkovém překladu, Qt Linguist nakonec zahlásí, že třeba z 6000 řetězců jich přeložil 5500, myslím si, že pro ten zbytek jednoduše nenašel v knihovně udělané z jiné verze shodu.

AKTUALIZACE 2:  Přezkoumání souboru se ujal Vojtěch Král. Podle celkem krátkého seznamu návrhů na změnu, jsem provedl a po páté odpoledne (14. 5. 2012) vedoucímu překladů (neposílám to přímo do systému, tam to odešle sám) změny, které lze zase posoudit, tentokrát jen ve verzi pro Qt Creator 2.5. Až na jednu věc šly úpravy rychle a bez problémů, protože seznam změn, kterých se dotýká, vzniklý po prohledání celého souboru programátorem to je krátký. V poznámce pod tímto článkem přidávám jeho kopii společně s poznámkami k návrhům a o jejich provedení. (Poznámka k poznámce o poznámce: Musel jsem to kvůli počtu znaků rozdělit do tří částí)

AKTUALIZACE 3: Na nějakou dobu se teď na překlad dívá Tomáš Pospíchal (ty věci okolo VCS, Git, Bazaar, Mercurial apod.). Kromě toho zkoumá jistě i jiné obsažené texty, jak mu tak padnou do oka, protože je potřeba to vidět v souvislostech. Abych sobě i vám ukrátil čekání, použil jsem stav překladu pro verzi 2.5 před předáním Tomášovi na verzi 2.4.1 a udělal několik obrázků, kterých se to týká: nabídka pro Git a seznam pořízený v dialogu pro nastavení. Také bych chtěl upozornit na stránku na L10Nwiki nazvanou Nástroje pro vývoj, kde vysvětlil čemu to má posloužit a založil seznam s použitými/používanými/navrženými/do úvahy branými pojmy, ať už jsou vhodné, vhodnější, nebo i vcelku méně vhodné.

Vyprávění: Přišlo to na mě a vrhl jsem se do toho, a ne že že by to neodsýpalo - byly tam, jak jsem čekal, mraky řetězců, které byly označené jako nedokončené, i když přeložené, jak už to, jak se mi zdá, u Qt Creatoru je zvykem. Ti lidi na tom musejí makat taky hodně usilovně. Pro mě je to samozřejmě víc jednorázová záležitost, která je ale schopná sežrat slušný počet hodin. Jen si to představte. Stáhnete soubor, který má pomalu 7000 řetězců. Po těch změnách ve stavbě souboru, vidíte, že jako dokončených je tam něco málo přes 5000 řetězců. Co s tím? S chutí do toho, půl je hotovo, zbytek další den. - Určité nebezpečí je pak ve snaze co nejrychleji potvrdit (po použití překladové knihovny) tu spoustu řetězců, které se nezměnily (většinou), byly ale přesunuty jinam a teď jako přesné shody doplněny. V podstatě domu doplňování přes překladovou knihovnu důvěřuju,ovšem, jak se říká, důvěřuj, ale prověřuj. Neodsouhlasuji je proto, když stisknu Ctrl+Enter, v jednom tahu, ale pomaleji, po více kusech - sem tam se zastavím a podívám. Taky jde o to omylem nepotvrdit, jak je to potvrzování rozjeté, ještě nepřeložené řetězce, anebo takové, které potřebují více péče, nějakou změnu.

Nemám to teď dodělané na 100 % (pět řetězců zbývá) a na několik řetězců z těch 6972 řetězců jsem se sprostě vykašlal - u jedné skupiny tvořené texty jako android.permission.BIND_WALLPAPER, android.permission.INJECT_EVENTS atp. jsem si hned řekl, že by to sice šlo, udělalo by se to určitým stylem, ale že si raději počkám, až co s tím časem udělají jiní překladatelé, a nechal jsem to ležet tak, jak to je. Jen každý takový text zkopíroval, vložil a označil jako přeložené, aby mi kvůli tomu neukazovala statistika zbytečně nižší číslo, než by si ta práce zasluhovala. :)

Provedl jsem také s pomocí odborníků na několikrát úpravy v používání překladu slov commit, submit, push, declaration, definition, fetch, pull, stash, rebase, commit message, commit log.

Zajímavý příspěvek, v jinak líté diskuzi, napsal Tomáš P., přetištěno, jak bylo napsáno:

"Jak tato diskuze s komentáři typu "nejlepší je to nepřekládat" dokazuje,
více překladů je skutečně nutných, jinak si lidi nezvyknout číst nebo
myslet česky.
Pokud ještě nejsou nějaké ustálené výrazy, někdo holt musí něco zavést.
Ale v současném stadiu je asi nutné aby byl český výraz následován
"originálem" (v závorkách nebo kurzívou). Některé možnosti:

• submit odeslat n. zaslat (n. něco jiného, asi záleží na tom kde se to použije)
• checkout načíst
• commit vložit (do VCS, lokální operace, proto je lepší se vyhnout všem ode-, vy- atd.)
• push vyvést (n. odvést, jde to ven, "přetáhnout" je sice
  běžnější, ale taky delší slovo a hlavně ten směr tam není tak jasný,
  "odeslat" je zase až moc běžné slovo, které navíc nemá vhodný protějšek
  použitelný pro fetch nebo pull)
• fetch přivést (jde to z "venku")
• pull přitáhnout (jde to z "venku", a je to víc nucené než jen "přivést")

A co se týče těch námitek typu "vyvést je divné, já to ve slohové práci
nikdy nepoužil": slova která se už (nebo ještě) moc nepoužívají jsou
ideální na to, aby se stala specializovanými technickými termíny. V
angličtině se "normálně" git nebo gist taky skoro nepoužívají, a do menší míry to v dnešní době platí i o fetch.

Držím palce národnímu obrození."

Pak jsem napsal zajímavou poznámku samozřejmě i já :-), což ... A jestli vás to zajímá a máte pevné nervy, tak se jukněte na abclinuxu.cz.

Tak, teď jsem kus textů zkopírovaných z diskuze promazal, a zbylo nám co...? Něco konstruktivního? :) Spíš takhle, pokud máte zájem to vyzkoušet, dejte průchod svým volním vlastnostem, jako je odvaha, zkušenost, dobrosrdečnost, touha objevovat, zkoušet, ..., a překlad, i díky vám, v jeho dosaženém stavu, který je, viděno pozitivně, určitě lepší, než byl předtím, stáhněte zde.

Úpravy se týkají zdůraznění (v závorkách) u výrazů jako commit, submit, fetch, pull, push, tak aby byly hlavně vidět v hlavních nabídkách. V případě commit jsem to nepřidával do každého informačního textu, aby si bylo možné zvyknout i na tvar bez commit v závorce.

Protože se používá Zapsat, zápis - commit, bylo potřeba změnit překlad slova Log, což jsem si uvědomil během práce na úpravách. K tomu je v překladovém souboru jeden pěkný příklad, kde je hned vedle věty, kde se píše o commit log, další věta, kde je použito slovo entry, takže teď nutné odlišení, protože dvojice zápis-zápis by se pletla, spočívá v nahrazení původního překladu pro log - "zápis" nynějším "záznam".

A když už jsem přidal tolik vysvětlujících závorek, v případě "diff" jsem vysvětlení v závorkách zase odebral, protože mi to přijde jako jasné - Rozdíly. 

Dále k přemýšlení srovnávací tabulky příkazů vytvořené Tomášem P.:

Podstatné je, že se ten stav (z)mění, v něčem, v něčem víc. Vysvětlivky v závorce v rozhraní jako nápověda, protože o to jde, z výchovných důvodů můžou zůstat/zůstanou, pokud se neusoudí jinak. Kdyby to bylo jenom na tom, že si všichni přečtou Pro Git, naučí se podstatu, tak se jednoduše použije sloupec tabulky vztahující se k užití výrazů v Pro Git. Jinak je potřeba shoda a odvaha. Dosažené závěry a jiné podněty mi nejvíc vyhovují v napsané podobě, abych je provedl, nebo s vyjádřil, bod po bodu.

Ten můj podnik u qt-project.org byl nastaven spíš a proto tak, že jednou za rok nebo půl roku zjistím, jak rychle běží čas, přitom celé měsíce je tam popis připravenosti k překladu ve smyslu "ve stavu těžké rozpracovanosti", všimnu si, že by to jako už fakt brzo, nevím kdy, chtěli vydat, což se jim podaří, strnu, jak je to celé překopané a že počty řetězců během měsíců rostou po desítkách procent, což je vzhledem k tomu, že jsou jich tisíce, jak bylo napsané, náročné na alespoň nějaký čas, a zkusím to, protože obyčejně se verze "Gerrit" dodat nestihla, co nejrychleji dorazit, poslat, a jít po si po svých.

Něco k historii překladu KXStitch

Ano, přeložil jsem program KXStitch, který je určen nejen pro milovníky vyšívání. Zrovna vyšla jeho verze udělaná pro KDE 4, která zaujala nejen mě, který pro to něco, aby bylo rozhraní v češtině, udělal, ale i Mariána Kyrala. Pokud pořídíte obrázek s rozhraním programu spuštěného ve vašem prostředí, obrázky jeho dialogů pro nastavení, pošlete mi jej, podívám se na něj a uvidíme, jestli jím doplním zatím prázdný seznam obrázků k tomuto příspěvku. :)

KXStitch napsal Stephen Allewell. Je to program, který vám umožní vytvářet vzory křížkového stehu (stitch = steh) a to buď z nahraného obrázku (zavedení, import) nebo vlastní. Při nahrání obrázku v některém z mnoha formátů se zmenší počet barev a převod se omezí na plné stehy nebo volitelně na malé stehy. Obrázek můžete použít i jako pozadí. Zavedené obrázky se potom pro vytvoření konečného vzhledu mohou upravit pomocí příslušných poskytovaných nástrojů, jak jsou popsány na stránkách projektu (obdélníky, elipsy, mnohoúhelníky a čáry, zadní steh. Pro zopakování vybraných oblastí jinde na plátně se využijí známé funkce pro vyjmutí, kopírování a vkládání. Vybrané oblasti lze všelijak otáčet (90, 180, 270 stupňů) a zrcadlit vodorovně nebo svisle. Vzory si můžete pro další opětovné využití ukládat v knihovně vzorů, kde jsou hierarchicky uspořádány, takže snadno najdete ten, který hledáte. Je vám tu ku pomoci také abecední nástroj díky kterému lze vzor, kterému je přiřazeno písmeno, lehce stisknutím klávesy vložit.

Protože se k tomu zvedlo překvapivě u článku o MP3Diags na LinuxExpres.cz nějaké vysvětlování, vzpomínání, porovnávání, návrhy, a protože se tyto poznámky v přehledu nedávných příspěvků kvůli naplno běžící přípravě na novou verzi distribuce Ubuntu s přízviskem Luskoun na hlavní stránce LinuxExpresu rychle ztratí, řekl jsem si, že by se ta historie překládání tohoto programu pro některé zajímavé aspekty mohla vzít a umístit sem. Dále kopie z více méně uspořádaných myšlenek, které mají co říct k tomu, jak si autoři cení svých děl a jak to ovlivňuje jejich starost o ně. :) Je tu jako přidaná hodnota možnost zamyšlení nad dopadem na společnost. Prostě všechno jsou to dlouho známé skutečnosti a známá řešení.

mkyral napsal:

1)
Tak tohle jsem nepochopil.

Ale na Vyvézt/Zavést jsem nedávno narazil u CherryTree. No dopadlo to tak, že jsem si gui raději přepnul do angličtiny, abych na to nemusel koukat. No a dneska se to objevilo u kxstitch. Nebude ti doufám vadit, když pošlu opravu. V kontextu počítačů a programů (aplikací) se vždy používalo (a stále používá) prosté Export a Import.

http://en.cs.open-tran.eu/suggest/export

Tím, že to budeš mermomocí tlačit do všech programů na tom nic nezmění.

fri v odpovědi a doplňcích k vlastní odpovědi napsal:
 
1)
Ráno jsem napsal odpověď s nadpisem KXStitch, ale teď ji tu nevidím. Samozřejmě, mohl jsem se jen špatně podívat, když jsem kontroloval, jestli se objevila v seznamu nových příspěvků, jestli se odeslala správně, když jsem vyplnil přezdívku, do předmětu jako teď KXStitch, a na otázku kolik je dva plu tři napsal, že je to pět. Když bych něco z toho zapomněl, zpráva by se neodeslala. Cokoli se mohlo stát. Anebo ji někdo smazal.

Tak to zhruba zopakuju. Kromě otázky, jestli sám vyšíváš, anebo se program dá dobře uplatnit i v dalších oblastech výtvarného uměleckého vyjádření, jde o toto. Je tu samozřejmě řada možností:

1) udělej si vlastní odvozenou kopii, ve které si jakýkoli text přizpůsob k obrazu, jaký ti vyhovuje. Pokaždé, když KXStitch nainstaluješ, touto odvozenou kopií nahraď můj překlad. Dělám to tak v některých případech taky, a není to tak těžké. Dělej svému dílu reklamu. Poskytni jej ke stažení všem ostatním. Doporuč kamarádům.

2) Zařiď, aby program umožňoval výběr z nabídky jazyků. Jde to, jak ukazuje příklad SciDAVisu, a není to tak těžké. To ale asi jen v případě Qt programu. Jestli s něčím takovým jako snadno proveditelným počítá i systém .po - .mo, netuším. Programátor by, doufejme řekl, že ano. Pak tu máme jednu variantu jako první a další jako druhou. Přepínání mezi nimi je snadné.

Protože je to otázka smyslu, upozorním na to, že u citovaného Zavést/Vyvést máš překlep, nebo jsi se špatně podíval. Smyslem takto pojmenované akce je "dostat něco někam". Viditelnou značkou pro to v rozhraní je text, který má podobu uvedeného řetězce písmen. Je snadno zapamatovatelný, díky použitému matečnému zdroji bližší slovanským jazykům. Jemné doladění spočívá v tom, že místo písmene z je použito s, které vytváří jinou pocitovou atmosféru.

2)
Ještě doplním, že až teď jsem při bližším hledání na SourceForge.net přišel na to, že historicky vzato jsi první překlad pro předchůdce vytvořil a poslal dřív, ale někde to uvízlo. Ale protože jsem žádný takový ve zdrojových souborech mezi ostatními překlady, když jsem se zajímal, neviděl, nebyl tam, dal jsem se do toho od základu. Porovnávat jsem mohl tak se španělským překladem.

Nový překladový soubor se rozrostl oproti původnímu stavu před lety o skoro 50 %, a když jsem se snažil najít některé řetězce, které jsou v předchozím, tak jsem je nenašel. Zkoušel jsem to teď, když jsem si něco namátkou vybral jednou, dvakrát, třikrát - prostě je to aspoň u toho, co jsem hledal překopané jinak.

3)
Teď jsem se na tvůj překlad podíval podrobněji, i na statistiky, a vidím, že nárůst objemu textu od té doby je proti počtu řetězců více než padesátiprocentní.

Myslím si ale, že tu máš vlastní dobrý základ pro svou další práci a její zveřejnění jako v podstatě uměleckého díla, o které se autor stará. Při porovnání je jasné, že i styl překladu máš trochu jiný. Z doporučení překladatelské komise si taky jako já vybíráš jen ta, která považuješ za správná. Což je fajn, podtrhuje to svobodu volby a její pozitivní důsledky pro rozmanitost v naší společnosti.

Někde bych třeba já změnil jen jedno písmenko - jako v případě spojení "Plný stehy", jinde bys to samé udělal ty v mém textu. :) 

mkyral napsal:

2)
Program jsem překládal hlavně pro manželku. Místo vyšívání teď spíše plete, takže jej momentálně nepoužívá. Nicméně, vývoj stále sleduji a na překlad jsem se chystal (někdy).

Původní překlad byl pro kde3. Při přepisování pro KDE4 se toho hodně změnilo a k revizi jsem se zatím nedostal. Tak jsi mně předběhl. Až na to nešťastné "Vyvést/Zavést" (za překlep se omlouvám) mi to přijde v pohodě. Takže za to ti dík.

Ony pocity jsou sice fajn, ale se slovem vyvést mám spíše spojená slova jako "z maštale", "za hranice", "z omylu". Ale "vyvést data" - to není obvyklé. Jak jsem už psal, v kontextu aplikací se používá Export/Import. Všichni ví, co to znamená a co se následně stane. Takže bych se přimlouval za korekci.

Jasně, můžu si udržovat vlastní verzi, ale nejsem sám, komu to vadí. A tipnul bych si, že je nás velká většina ;-) V tomhle případě, by měla mít většina přednost. Velkou výhodou gettextu je, že pokud mám správně nastavené locale, tak mám všechny programy v daném jazyce (pokud je dostupný). Vybírat si manuálně u každé aplikace správný překlad je nešvar z windows. A pokud je více verzí překladu, tak je to ještě horší. Lepší je se domluvit a udělat jeden a ten dopilovat.

Ad doporučení komise)
V době, kdy jsem to překládal, jsem o žádných doporučeních komise nevěděl. Od té doby se věci změnily.

BTW: ty vyšíváš, nebo se vývarně vyjadřuješ?

 
fri v odpovědi a doplňcích k vlastní odpovědi napsal:
 
4)
Vést - jako "vést vedení, vést trubky" - :-) :-) :-) Když si tam představuješ "z", tak si také představ, že "vézt trubky", jakože je někam vozit, je něco jiného.

Vést - vyjádření směru - když vést data - tak jedině "sem". Společně s představou, "jako když teče voda": odněkud někam, něco se přesunuje, přenáší...

Tím výtvarným vyjádřením mám na mysli to, že když pominu, že to může být zajímavý projev samo o sobě: obraz v podobě návrhu na výšivku, tak třeba něco většího, jako gobelín, jako propracované umělecké vyjádření, nějaký návrh může vyžadovat.

Sám jsem něco vyšil naposledy na základní škole.
 

Cool Reader

Cool Reader je prohlížeč elektronických knih; v záhlaví okna programu i jinde můžeme vidět další podobu názvu bez mezery mezi slovy CoolReader. Napadá mě, že štítek k článku na LinuxExpresu taky nešel přidat, jak bych si představoval, když byl název programu víceslovný... Možná tady je zakopaný pes. :) Nějaké jiné stránky než ty na SourceForge.net program, jak se zdá, nemá. Autorem je Vadim Lopatin.

Poznámka k nastavení: To "instruování písma" je totéž co "hinting". O tom, jak jsou písmenka zobrazována, jsou základy popsány například zde. Co je to hinting?

Zde na fripohled.blogspot.com jsem použil sadu obrázků pořízených ve Windows (Tajuplný ostrov od Julese Vernea v němčině), pro LinuxExpres jsem pořídil obrázky v Linuxu (Bible ve francouzštině, pohádky Boženy Němcové a pohádky bratří Grimů v češtině). Kromě odlišných děl je tu jen malý rozdíl, co se týče sejmutých oken a dialogů, které mají ukázat možnosti programu. Už jste si určitě všimli, že se v hlavní nabídce objevuje slovo Pohyb. Ano, pohyb je pro člověka nezbytný. Já jeho použitím řeším nahrazení slova navigace.

Cool Reader je tedy malý ale rychlý prohlížeč knih vyvíjený pro více systémů (Windows, Linux, Android, některá zařízení založená na technologii elektronického inkoustu) určený pro stolní počítače a zařízení do ruky založený na XML/CSS. Podporovány jsou formáty: FB2, TXT, RTF, DOC, TCR, HTML, EPUB, CHM, PDB, MOBI. Ale otevřelo mi to i soubor s příponou PRC, ve kterém byla uložena sbírka pohádek Hanse Christiana Andersena. Zato to samé uložené v LRF nikoli. Vyzkoušet, ověřit, uvidět. PDF v tom dnes patrně nezobrazíte, jinak bych vedle uvedených pohádek postavil i něco od Františka Hrubína. :) Na PDF jedině s Okularem, který v současnosti v tomto ohledu obstará většinu vašich potřeb.

Co je na Cool Readeru zajímavé, je to velké množství nastavení, které nabízí. Na svých projektových stránkách je to podáno jako spousta příležitostí k vlastnímu nastavení zobrazeného textu kvůli lepšímu předvedení díla při čtení.

Změna barvy je to nejjednodušší, co můžete udělat. Samozřejmě tu máme přepnutí na celou obrazovku. Vybrat lze mezi zobrazením dokumentu jako knihy se dvěma stranami nebo v podobě svitku.

Otočení textu v prostředí stolního počítače nedává větší smysl, kromě toho, že byste zatoužili po nevšedním zážitku při čtení, ale u těch malých přenosných zařízení to smysl dává.

Co to udělá, když použijete volbu Zmenšit si vyzkoušejte taky.

Jsou tu takové doprovodné věci, jako je přidání záložky, přehled údajů o knize, zobrazení naposledy otevřených dokumentů, ze kterých si pak vyberete jako v knihovně (u FBReaderu mi kdysi připadalo pro mě méně pohodlné, že je nejprve potřeba knihu do knihovny přidat), měl by jít ukázat obsah, když jej kniha má.

Pro samotné ovládání posunu textu bych doporučil naučit se těch několik základních zkratek. Když budete potřebovat něco najít, použijete funkci pro hledání.

Speciálně pro příležitost napsání tohoto článku jsem přidal pár slov do ukázkového textu. Ve verzi programu, kterou můžete stáhnout a nainstalovat, to zřejmě zatím není. A nějaké další vylepšení už mám pro ten případ vymyšleno.

Flush

Nedávno jsem si přidal do sbírky i program toho typu, který někteří obzvlášť ocení. A protože většina známějších je už přeložena, našel jsem si Flush. Flush je bittorrent klient. A teď se podržte. V jednom srovnávacím článku z loňského roku, v němž se podívali na ty klienty, co z jejich pohledu za něco stojí (vybraná skupina sedmi), získal Flush při závěrečném hodnocení hezké druhé místo. První se toho dne z nějakého důvodu umístil klient Transmission. Samozřejmě, jak píší autoři studie, všechny ty programy jsou dobré, je to otázka vlastní volby a vkusu. A výběr je široký. Důvody pro Flush byly tyto: Protože je to pravděpodobně nejstabilnější a na zdroje málo náročný bittorrent klient, který kdy pro Linux našli; viz závěry učiněné na konci článku.

V příslušné pasáži se o Flushi píše, že vytvářen je v Rusku, že je to poměrně malý torrent klient, který pro to, aby běžel, nepotřebuje žádnou grafickou knihovnu od třetí strany, že má skvělé funkce pro internacionalizaci (UTF-8 a alternativy), podporuje DHT, LSD, výměnu zdrojů, UPnP, NAT-PMP a chytrý zákaz. Udělal jej pro vás Dmitry Konishchev.

Malý, účinný a aktivně vyvíjený (Pozn. i když sám autor na něj momentálně dle svých slov nemá moc času). Může k němu sice chybět dokumentace a seznam jeho vlastností by se měl ještě rozrůst, ale již teď můžete s touto malou kouzelnou skříňkou pocítit celou sílu torrentu. To je, co?!

Vzhled programu na obrázcích se mi celkem líbil, ale když jsem jej poprvé nainstaloval, moc dobře nevypadal. Ale ani tak jsem si s tím motivem vzhledu moc hlavu nelámal. Zato obrázky, které jsem teď pořídil, vypadají skvěle. Je to asi celkem jedno, co se vzhledu týče, jestli aplikace patří do tábora GTK nebo Qt. Šikovné pomůcky zařídí slušivý kabátek.

Teď totiž, když jsem si nejprve myslel, že už jeden svůj notebook zakoupený na podzim roku 2006 nikdy nepoužiju, a téměř se slzou v oku jsem mu v duchu děkoval za věrné služby, se situace obrátila a počítač znovu jede. Co se stalo? Původně jsem měl nastaveno automatické přihlášení do prostředí KDE, ale po jedné nedokončené aktualizaci, se objevilo přihlašovací okno. Jenže... Jenže žádné z hesel, která jsem zadal, se neujalo. Smutně jsem kýval hlavou...

Taky jsem byl delší čas toho názoru, že instalační DVD v mechanice se nenačte, že se stroj za ta leta nějak opotřebil, a na nastavení BIOSu už v tomto nezáleží. Ale... Ještě jednou jsem se pozorně podíval, co to tam v tom BIOSu mám, a s údivem zjistil, že použití mechaniky při spuštění není na prvním místě. Rychle jsem do ní strčil kolečko s Kubuntu, jímž jsem byl obdarován Vojtěchem Trefným na loňském LinuxAltu, a nainstaloval nový systém.

Kubuntu je super a posloužilo dobře, ale už jsem nainstaloval spolehlivou klasiku: Mageia 1, protože to Kubuntu z podzimu mělo jednu drobnou vadu. Když jsem doinstaloval kopu programů a chtěl po přestávce následně přidat další, na které jsem zapomněl, Muon ne a ne a ne, nechtěl nic instalovat, že prý běží ještě nějaký další instalátor, a dokud jej nezastřelím, nic dělat nebude. No a s padavým Rekonqem jsem si vydržel cvičit zatínání zubů už jen malou chvíli, a potom šup šup, už jsem stahoval Máju. Ten program, na který jsem zapomněl, byl Firefox. V seznamu běžících procesů jsem nebyl schopný určit běh něčeho, co by připomínalo instalátor/správce programů. Nabyl jsem přesvědčení, že by vše zůstalo stejné, i kdybych ty procesy vyzabíjel všechny, když to přeženu, na což jsem nenašel odvahu.

Sice to nebude úplně poslední verze z ledna, kde je už ještě ne definitivní český překlad, ale stačí stáhnout a do složky usr/share/locale/cs/ etc. nahrát soubor flush.mo, nebo ten samý soubor použít, pokud byste se pokusili o instalaci ze zdrojáků (postupně jsem ještě u předchozího systému doinstalovával právě požadované závislosti, a taky se to podařilo). Poznámka: i tady se po nainstalování dá vzít flush.mo, ale umístění je jiné, jestli to, co vidím, znamená to, co si o tom mám myslet - nakopíroval jsem jej do /usr/local/share/locale/cs/LC_MESSAGES. Legrační je, že zatímco jiné drobné změny v překladu rozhraní jsou vidět, u karty se zdroji, kde má být vidět Zdroje, se objevilo Peers. Nebudu nad tím radši hloubat.

Při překladu jsem si hrál s tím, jak přeložit slova jako: seeds, peers, tracker. U KTorrentu mě ze začátku trochu mátlo, cože to je za počty, co zobrazuje (a ještě víc složitosti tomu přidávají údaje v závorkách). Než bych četl dokumentaci a nechal si to vysvětlit tam, hádal jsem, že by i u Flushe v jednom sloupečku mohly být zdroje dat, které jsou úplné (seeds - seje/sejí) a ve druhém ty, které úplné nejsou (nemají ještě 100 % dat).

Představte si, že jsem v této fázi omylu hladce přesvědčil autora, aby speciálně pro tu kartu Peers udělal zvláštní řetězec - to jsem si ještě myslel, že na tomto místě používá ten samý řetězec jednak pro oba dva typy zdrojů, a jednak na jíném místě v záhlaví řádku přehledové tabulky jako označení jen pro jeden z nich (záhlaví neúplných zdrojů) a v zájmu civilizace budu potřebovat krátký text jen pro tu kartu a tudíž jej potřebuju přesvědčit, aby udělal změnu (obešlo by se to vzhledem ke skutečnému stavu pochopitelně bez ní, ale to mi došlo, až když jsem to vyzkoušel v programu a řádně uvážil).

Ale po přepočítání mi vyšlo, že jako "Protějšky" je označována celá skupina počítačů, ať už těch 100 % mají nebo nemají. Poznámka: Toto je označení používané v programu KTorrent, kde jsou překladatelem jako Protějšky brány jak Seeds/Seeders, tak Peers. A položkou Stahující je u KTorrentu překládáno slovo Leechers.

 

Tak zrovna toto mi zase přijde zajímavé, když se na to podívám, jako bych byl vývojářem KTorrentu a chtěl použít terminologii, jak je zveřejněna a vysvětlena například na Wikipedii, abychom si s případným uživatelem lépe rozumněli. Toto pojmenování stahujících s poměrem sdílení menším než 1.0 je rozšířené (stahující více dat obdržel než poslal, ať už z jakéhokoli důvodu), ale setkal jsem se i s dalším souvisejícím vysvětlením. Leeches jsou pijavice, to znamená ti, kteří stáhli, co mohli, ale dál stažené s ostatními nesdíleli (až do dosažení zde doporučovaného koeficientu 1,5). Dokud ještě nemáte 100 %, tak máte důvod stahovat, a podle nastavení nebo technického omezení posíláte.

Ano, takto je každý stahovač pijavice, a znáte pijavice, co dělají, ale podle mého z toho taky spíše plyne, že tou pravou nevděčnou pijavicí se teprve může/musí stát. Když se to tak vezme, neměl/nemusel by se nikdo označovat za pijavici. Předpokládám, že data stahuje v dobré víře, že sám přispěje k jejich oběhu. Teoreticky má na sdílení těch dat poskytnuto moře času, třeba celou desetiletku, nebo i déle podle potřeby, ale prakticky se očekává, že bude poskytovat příslušné zdroje hned, tak se děje, a také i poté co dokončí vlastní stahování (naplnění cíle 100 % dat), anebo jak mu to situace dovolí. Třeba mu krátce po dokončení stahování vybuchne počítač, ale když pořídí nový a bude mít data, tak není překážky bránící mu v naplnění onoho morálního závazku. Může zajistit přidání torrentu - otevřít jej v klientu, a i když řídící počítač na druhém konci drátu nebude vědět, že je to on, a třeba jej, jestli je to možné, při nejbližší možné příležitosti kopne do zadku, spravedlnosti bude učiněno zadost.

Ve Flushi se rozlišuje mezi společnou skupinou Peers/Seeds, která je uváděna v jednom sloupečku až kdesi daleko mimo vaše základní zorné pole, a skupinou, kde jsou pouze Seeds, nacházející se hned vedle. Jednu chvíli jsem si myslel, že jsou Peers a Seeds vedeni odděleně, to když jsem měl za sebou zkušenost s KTorrentem, ale tak to není.

Chtěl jsem se dostat přes fázi, kdy bych pro záhlaví jednoho sloupečku použil přímočarý překlad Semena a pro druhý Vrstevníci - otázkou bylo, zda to jsou a) ti, kteří jsou na tom podobně, totiž nemají 100 %, anebo b) ti, kteří jsou na tom podobně, totiž sdílejí data. Možná se pojem Protějšky, který se uchytil a je používán např. v KTorrentu, vzal od k peers podobného equals. U KTorrentu to zřejmě vypadá tak, že jako Protějšky se označují 100 % zdroje a jako Stahující zdroje, které 100 % nemají; pak jsou tam ještě nějaká čísla v závorkách, která snad udávají celkové nejvyšší možné počty, kdyby se zapojili v tentýž okamžik za danou skupinu všichni zájemci?

Mým řešením je A) Zdroje pro všechny zdroje (peers + seeds); je to krátké, takže se to vejde jako popisek záhlaví příslušné karty, a B) Úplné zdroje pro 100 % zdroje dat. U trackeru je to pak snadné. Rozděluje data? Je to tedy rozdělovač. :)

Při instalaci jsem se setkal s tím, že mi v systému chyběly některé -develop balíčky. Byly to tyto, kdyby chtěl někdo ještě před sestavováním zjistit, jestli je v systému má: boost, gtkmm, libconfig, libnotify, libtorrent-rasterbar, libglademm.

A závěrem bych rád upozornil na nejnovější úpravu souboru flush.mo. Kromě dalšího přináší výstižnější (přesnější) překlad volby v nastavení, kterou se informace nacházející se na kartě Podrobnosti přepnou do jednoduššího stručnějšího režimu - méně položek, větší přehlednost v důležitých údajích. Stahujte aktualizovanou verzi a používejte Flush, jak uznáte za vhodné.