Fontmatrix

Tak jsem přišel na to, kde je teď kód Fontmatrixu. Taky jsem se vzdáleně dozvěděl z článečku, na který jsem byl upozorněn, že jeho vývojář musel před časem z nějakých mně blíže neznámých důvodů s prací na něm přestat. Uvidíme, jestli na něm nějaké větší změny budou schopni provádět lidé, které zajímá. O využití Fontmatrixu při zkoumání návrhu písem si můžete přečíst v článku Studying type design with Fontmatrix.

Alespoň z pohledu vzhledu rozhraní jistě vidíte určitou změnu oproti verzi 0.6/0.6.1 z doby před třemi lety. Jestli je to ještě dílo Pierra Marchanda (to je ten vývojář, který stál u zrodu programu a pracoval na něm), nebo je to výsledek toho období pro mě dejme tomu od roku 2010 podnes, nevím.

Z toho původního SVN úložiště jej vytáhl Alexandre Prokoudine, který nato zřídil místo, kde je ke stažení verze 0.9.99, což je jistě báječné číslo, ke skoku na verzi 1.0 odtamtud zbývá už jen krůček, ale nevím, kdy k němu má dle záměru lidí kolem projektu dojít. Alexandre je zřejmě schopen ten projekt v Githubu na určité úrovni udržovat. V odkazovaném příspěvku ke stavu Fontmatrixu jsou nejčerstvější informace, co jsem tak teď přečetl. Naposledy nahrál nejprve můj soubor, co jsem se do projektu snažil dostat už před nějakým tím pátkem (pro verzi 0.6/0.6.1), a dnes i jeho doplnění. A nějaké věci kolem vzhledu programu si už nejspíš zasloužily jeho pozornost. V roce 2009 napsal článek, ve kterém seznamoval s novinkami ve verzi 0.6.

Na to, že se něco kolem projektu děje, jsem přišel tak, že jsem nainstaloval Fontmatrix v Kubuntu, a viděl jsem, že je to jaksi jiné, a podíval se na číslo verze, které mě, jak jsem napsal výše, svou hodnotou zaujalo. Ale ti tvůrcové balíčků, to jsou ti, co dělali ten balíček (možná jde jen o balíček pro Debian a Ubuntu a odvozené distribuce), to (jakož i podle Alexandrova mínění, jestli si dobře vykládám jeho vlastní slova) pohnojili (podělali, chcete-li), takže program neobsahuje jazyky (lokalizace), je v angličtině, a není, kam soubor s překladem nahrát; a taky tam není systém nápovědy - uživatelská příručka, nejsou tam dokonce ani textové ukázky - prostě chybí sdílená data. To ho muselo trošičku naštvat, když už ten ruský překlad rozhraní předtím doplnil. :-)

Takže to teď vidím pro zájemce tak, že stáhnou zdrojáky v archivu, co jsou dostupné, program nainstalují (žádné problémy ani složitost jsem nezaznamenal), a nahrají soubor qm. Na nějaké automatické vytvoření toho archivu se Prokoudine teprve bude muset podívat. Jestli to udělá ručně, tak vám odpadá ten krok s vlastnoručním nahráním souboru fontmatrix-cs.qm.

Fontmatrix

Na jaře tohoto roku byl po delší odmlce, jak to popisuje článek na stránkách projektu, vydán Fontmatrix ve verzi - 0.6.1, ale někde to uvázlo, a když se věc nesleduje, tak..., takže pořád je potřeba, aby to vypadalo líp, nakopírovat překladový soubor, který se mi zdál jako nejvhodnější už dávno dávno předtím, když jsem se tomu snažil věnovat, do složky /usr/share/fontmatrix/qm. Už jsem jej měl na stránkách fripohled.webnode.cz vyvěšený, tak snad je to pořád on a jde stáhnout. :-)

Fontmatrix

Fontmatrix je schopným prohlížečem písem. Je pro tento úkol skvěle vybaven a je nástrojem, který vám jistě pomůže vyznat se rychle a obratně ve vaší sbírce složené z tisíců písem. Myslím, že jej budete mít rádi. A pokud se vám bude hodně líbit, a něco vás napadne, můžete se hbytě zapojit do prací na něm. Je to milý doplněk pro vaši práci s texty, dejme tomu, zacházení s ním s pomocí programu Scribus.

Je pod ním podepsán například Peter Linnell.

Jednou z věcí, v nichž vyniká nad jinými správci písem, je přístup ke správě písem přes jejich označkování. Tím se dosahuje možnosti je pěkně seskupovat do skupin, a dokonce vytvářet jejich podskupiny pro použití například v knize.

Fontmatrix představuje hezké rozhraní pomocí něhož si můžete pohodlně prohlížet všechny obrázky znaků (glyfy) obsažených v daném písmu.



Můžete si nechat si zobrazit náhled na použití vybraného písma v textu, kdy si můžete vybrat již vytvořenou textovou předlohu, nebo si jej napsat sami.




Můžete si znaky nechat zobrazit v různé velikosti.

A také si můžete nechat vysvětlit, které druhy z pokročilých funkcí Open Type jsou uvnitř v písmu přítomny. To už je něco, o čem autor programu v popisu k tomuto prohlížeči píše, že předtím mimo editor písem neviděl.


A to ještě není všechno. Výsledkem vašich úvah a rozmýšlení může být i hezký přehled písem ve formátu PDF, kterým se můžete kdykoli a kdekoli pochlubit, který si můžete vytisknout nebo se na něj odvolat.

Je tu takto krátce shrnuto všechno, co odborník potřebuje, dodáno v hezkém uživatelsky přívětivém balení.

Fontmatrix

Fontmatrix je programem, který je určen pro správu písem. Když jsem práci na jeho překladu odvedl, čekal jsem, že se časem objeví jeho .rpm balíček pro Mandrivu, ale když dlouho nic, tak jsem na věc pozapomněl. Cílem zkoušení by bylo odladit překlad, opravit chyby, a mně se hned po překladu nechtělo program sestavovat. Teď se však ozval někdo, kdo program nainstaloval, a i když je v kreditech napsáno, že český překlad je, čeština dělá jakoby nic. :-)

První věcí, kterou jsem zjistil bylo, že jsem se tehdy nechal ošálit Qt Linguistem. Na začátku při otevření každého překladového souboru se objeví dialogové okno, kterým se ptá na to, jestli souhlasím s tím, aby... něco bylo nastaveno česky, totiž: zdrojový (jazyk a země: POSIX a jakákoli země) a cílový jazyk (jazyk a země: Český a Česká republika), a já vždycky rychle odpovím, jako že jó. No co s tím mám asi tak dělat jiného. Vtipné je, že se mi tam v záhlaví okna objevuje název jiného souboru, než s jakým zrovna chci pracovat, totiž nyní TeXMakerX. Proč? Radši ani nechci vědět. :-)

Fór je v tom, že nastavení souboru na češtinu se tak stejně musí ještě provést ručně výběrem jazyka a země v dialogu nastavení překladového souboru. Je to ta běžná situace, kdy se jako obvykle vezme soubor k programu, který je vyvíjen kýmkoli jiným než člověkem z Čech nebo Moravy nebo Slezska pro místní obyvatelstvo hovořící plynně česky, který by jej na začátku zbytku světa za hranicemi navzdory :-) nastavil na češtinu, a člověk jej chce začít překládat, což dělám v podstatě pravidelně. A tak soubor pro Fontmatrix, jak je nyní šířen např. v Ubuntu, je prostě v současnosti nastaven na angličtinu.

Takže jsem si po obdržení zprávy o tom, že někdo, koho to zajímá, vidí, že ji tam nevidí, stáhl zdrojové soubory, a na druhý pokus (když mi to nechtělo reagovat na takové ty různé ladící volby v návodu k instalaci - asi jsem je jenom zkopíroval do příkazového řádku, což by byla ta hlavní chyba :-)), jsem jednoduše napsal jen "cmake .." a "make" a program nainstaloval. To nebylo ale všechno, protože částečně počeštěný se objevil, až když jsem jej úplně zarazil do systému "make install".

Poněkud jsem byl zklamán tím, že rozhraní nevypadá hned zcela česky. Některé z těch textů jsou v současném českém překladovém souboru k nalezení jakožto přeložitelné a přeložené, jiné tam ale chybí. Při pohledu na jiné překladové soubory, jako je ruský, vidím, že tento má 1018 řetězců, zatímco český jen 594, a další se taky různí, což znamená, že moje představa o tom, že všichni programátoři překlady aktualizují najednou, nebo že to tak udělat umí, je jen přibližná. :-)

Přínos už nyní spatřuju v tom, že jsem překlad prošel a celkem dost věcí, jak už to tak bývá, když člověk na cokoli sáhne, poopravil, včetně alespoň jednoho dvou textů, které zůstaly v němčině, protože když se používá cokoli jiného než čistá předloha, přeskočit řetězec, který je označen jako už přeložený, je taky možné. Takže při pohledu na okno s programem, je vidět, že pár věcí je nyní vychytanějších. Teď zbývá vyzvat autory, aby s tím souborem něco na způsob aktualizace udělali, a pak se jen můžeme těšit na to, že časem vše bude, jak má být - v pořádku.

Vytváření RPM balíčků kvůli zkoušení

Když je programové rozhraní přeloženo, je dobré jej rovněž vyzkoušet. Proč to dělat a postup, jakým se to dá udělat jsem už popsal. Programům, u nichž jsem měl možnost dále ladit a vyladit překlad, ta další navazující práce jistě také velmi prospěla. Aby se jako jazyk prostředí načetla čeština, musí být pro to dán předpoklad přímo v programu, což zajistí jeho autor. Nepodaří-li se však program z nějakého důvodu nainstalovat, třeba kvůli nesplněným závislostem, nedá se se zkoušením ani začít.

Velká část mnou překládaných aplikací má instalační balíček RPM pro distribuci, kterou používám, jíž je Mandriva. Část z nich jej po čase získala. U dalších jsem byl schopen je sestavit přes příkazovou řádku. Používá se k tomu pár vtipných příkazů. Vždycky je dobré hledat a najít soubor s instalačními pokyny, a odtud je zkopírovat. Klasické ./configure, make, make install, je občas z nějakého důvodu obohaceno o příkazy jako: mkdir build, cd build, qmake, cmake. Kdybych měl zadávat i nějaké ty proměnné pro ovlivnění způsobu instalace, které jsou například v příkazu pro sestavení Amaroku (cmake .. -DCMAKE_INSTALL_PREFIX=`kde4-config --prefix`), tak bych se musel skutečně naučit, co se jak a k čemu vlastně používá. Takto to buď vyjde, anebo nevyjde.

Protože jsou stále některé programy, které bych rád viděl s češtinou na vlastní oči, níže uvedu jejich seznam. Lidé schopní vytvářet rpm balíčky se jich mohou okamžitě s radostí ujmout, nebo mě upozornit, že už tu tuto práci někdo provedl.

Katmus, Buzztard, Fontmatrix, FlashQard
(instalace není problémem, ale i tak by rpm bylo přínosem)

Zkoušení překladu v aplikaci

Je na čase svůj překlad vyzkoušet. Ale co to, kam mám ten .po soubor nahrát? Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. Z .po je třeba nejprve vytvořit .mo soubor, který se zkopíruje do složky s překlady. V případě KDE sem: /usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES. Pro provedení tohoto úkonu potřebujeme mít přístupová práva na úrovni superuživatele, tedy roota, jak se taky říká, čili pana správce. Ta, předpokládám, všichni máme, pokud jsme už nezapomněli své superuživatelské heslo k našemu osobnímu počítači. V této složce, jak vidíme, se nachází i další .mo soubory. Takže stačí přepsat starý .mo soubor novým, a znovu spustit program, abychom konečně uviděli změny a mohli doladit detaily.

Kromě .po a .mo je tu ještě kombinace .ts a .qm. Doporučeným programem k použití při úpravě souboru .ts je Qt Linguist. Zde jsem se setkal i s tím, že program má dva soubory k přeložení. Ostatně jsem se setkal i s programy používajícími .po, které měly celou řadu souborů k překladu. U nového Amaroku jsou to dva respektive pět souborů. Takové programy jako KRadio nebo Simon jich ovšem mají daleko více.

Soudím, že k tomu, abychom se mohli z našeho překladu těšit, je potřeba, aby vývojář programu podporu pro češtinu do své aplikace zapracoval. Mám zkušenost, že tak, jako jsou programy, které nejsem schopen kvůli nesplnění všech závislostí nainstalovat, tak jsou i programy, u nichž se po nové kompilaci čeština prostě neobjeví. Důvodem může být snad i to, že s tím vývojář nic neudělal, nebo neudělal správně, nebo by to chtělo z mé strany vědět, jak se dá instalace a spuštění programu dále žádoucím způsobem ovlivnit.

Pro češtinu je kódem cs. Pěkný přístup k překladatelům jsem zaznamenal na stránkách programu Elltube (elltube.sourceforge.net), kde pro překladatele připravili k prohlédnutí v oddíle Contribute - Přispějte návod, jak si počínat. Mají tu uveden i odkaz na stránky s tabulkou kódů pro jednotlivé jazyky. U některých programů, které jsem překládal, jsem si hned povšiml, že vývojář nazval soubor k překladu xx_cz.ts. Domnívají se snad vývojáři, že když se anglicky řekne český, čeština slovem czech, je pak správným kódem cz? Nebo je možné, že způsob, jakým se nazve překladový soubor, se dá zvolit jakýkoli, hlavně, že se někde uvnitř programu nastaví, aby se tento soubor podle nastavení systému, cs, správně načetl, a zkratka cz v názvu souboru je tu prostě jenom pro orientaci.

U programu Canorus jsem pořád dokola vesele rekompiloval, protože některé věci člověka napadnou, až když si pár věcí srovná v hlavě, a porovnával dosažený výsledek se svou představou, u Qtractoru jsem dosud výsledek ani jednou neviděl. A myslím si, že právě u Qtractoru, vzhledem k době, kdy jsem na něm pracoval, bude nutná nějaká ta oprava. Také už jsem znovu prošel Traverso (ovšem bez kontroly dlouhých textů). I když přiznávám, že ani Traverso jsem dosud přeložené do češtiny neviděl. Uplynulo téměř půl roku od chvíle, kdy jsem na vyzvání vývojáře před vyjitím další verze první březnový den odevzdal doplnění překladu, ale v Mandrivě zatím verze 0.49 s tímto překladem asi není.

Přitom zkoušení je velice prospěšné, jak jsem se přesvědčil v případě editoru zvuku KWave (provedl jsem zde i téměř úplný překlad uživatelské příručky; nedokončil jsem jen pokyny pro instalaci a FAQ :-). U jiných programů jsem se po nějaké době česky spolupracující verze dočkal. Jak je to s Bleachbitem, nevím, jelikož mi inspirátor této práce Petr Šafařík, který vytvořil balíček CD extractoru Audex pro 32bit systém, na můj dotaz, jak je spokojen s mou rychlou prací, přestože na tom měl prvopočáteční zájem a balíčky vytváří, neodpověděl. Má toho hodně, kluk jeden ušatá :-). Jiného balíčkáře jsem do této chvíle nesehnal. Ale těch programů, kde bych to uvítal, je jen pár. U Ardouru bych řekl, že je to otázka času. Rád bych viděl Katmus a Fontmatrix.