Po čase jsem vzal překladový .po soubor svého nejoblíbenějšího vytahovače stop/skladeb z hudebních CD Audexu a doplnil jej. Výsledek snažení (soubor audex.mo) je ke stažení (a následnému okamžitému použití nahrazením přímo s balíčkem programu dodávaného překladu (knihovny .mo v příslušné složce); pozn.: tuto dnes jakoby hlavní linii jsem současně také aktualizoval a soubor poslal, jak předpokládám, stále ještě hlavnímu vedoucímu překladatelů prostředí KDE Vítu Pelčákovi) na Obvyklém místě.
Takže, Pour Félicité 2018
Zobrazují se příspěvky se štítkemAudex. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAudex. Zobrazit všechny příspěvky
Auralquiz
Už kdysi jsem dělal na překladu skriptu pro přehrávač hudebních souborů Amarok, který byl zaměřený podobně jako Auralquiz. Jmenuje se Music Quiz. Auralquiz je jako samostatný program složitější, propracovanější. Nejde jenom o to, jestli pořád slyšíte dobře. Jsou zkoušeny všechny vaše schopnosti a dovednosti. Přeháním. :?)
Cílem bylo a je zodpovědět správně otázky, procvičit paměť, odpovědět na dotazy týkající se písniček a umělců, co je máte ve své hudební sbírce, a přitom si užít legraci, když vám ubíhá čas. Proto jsem nestíhal dělat smysluplné obrázky programu, kde by byl ten zmenšující se prostor pro zodpovězení dotazu cítit, nebylo kdy. :?) Není nad osobní zkušenost, takže stejně jako je lepší jednou vidět než stokrát slyšet, tak i tady běžte a vyzkoušejte. Ono bude záležet na tom, jak velká vaše sbírka je.
Auralquiz se představuje jako hra, hudební kvíz. Přehrává krátké ukázky hudebních souborů uložených ve vašich složkách s hudbou. Přehraje se jedna malá ukázka a hráč má několik sekund na odpověď. Program položí otázku a nabízí k zadané písni/skladbě, o kterou jde, několik odpovědí, napsaných na celkem čtyřech tlačítcích vybízejících ke stisknutí. Na jedno z nich klepněte (stiskněte), nebo zadejte pomocí klávesnice - stisk čísla 1, 2, 3 nebo 4. K tomu vám hraje příjemná doprovodná hudba... Čím rychleji odpovíte, tím víc bodů získáte. V tahovém režimu může hrát až osm lidí.
V nejtěžším režimu, když paříte na nejvyšší úroveň obtížnosti, nejsou žádná tlačítka s odpovědí. Místo toho si musíte napsat svoji odpověď sami! Symboly jako "!", "-", "." atd. jsou odfiltrovány a nerozlišuje se mezi velkými a malými písmeny, takže je to o něco lehčí. Je důležité, aby byly značky u souborů v pořádku, aby byly soubory řádně označeny.
Může se vám stát, že vaše sbírka je v nepořádku. Je až s podivem, kolik různých možností nabízí prosté vyplnění značek u vašich souborů Ogg Vorbis, FLAC, MP3... I když se jedná o relativní celek, například jeden skladatel, tematicky jednotná řada, značky mohou být vyplněny nejednotně; asi je to tím, že zdroje jsou různé
Masivní změny - sjednocování značek (umělec, album), se mi dobře dělají pomocí programu Kid3. Stačí přes v něm integrovaný prohlížeč souborů označit všechny skladby alba, nebo několika alb, přepsat značku(y), stisknout Vložit. No, vyzkoušejte, jak se to ovládá. Někdy není nejrychlejší hledat ty značky v databázích na internetu, právě proto, že vám vyhovuje jiný způsob vyplnění, a chtěli byste to do nich vtělit. Nebo můžete v Kid3 převzít název z názvu souboru ("Ze značky"), když je solidní (k dispozici jsou regulární výrazy).
Mám ve zvyku, že do pole umělce dávám jak skladatele, název skupiny, a interpreta strčím třeba do poznámky. Viděl jsem, že interpret byl pod Umělcem, skladatel v názvu alba, kde byl jindy vedle názvu zapsán i interpret... V reálu se dá setkat s roztodivnými kombinacemi, které pak dělají při zobrazení ve správci sbírky nepřehlednou paseku. Konečně jde o to něco rychle najít, že. Líbí se mi, když jsou všechny kusy vztahující se k jednomu umělci ve stromu pod jednou rozkliknutelnou položkou. Hudební přehrávače, které používám, jak si myslím, v základě uspořádávají hudební sbírku podle jména umělce, pokud se to nenastaví jinak (když se to dá nastavit).
Pěkná věc je využít pak KRename pro natažení opravených názvů ze značky Název do názvu souboru. Jenom je v mém případě potřeba nejprve vstoupit do složky, tam označit Ctrl+A všechny soubory, takto je vybrat, aby se pro přejmenování seřadily pěkně od jedničky. Na to si dejte pozor, to hlídejte, než pochopíte, jak to nahrávání funguje. A pak na kartě pro pokročilé nastavení si vyberte regulární výraz - ten pro značku. Následně na kartěpro jednoduché nastavení zvolte vlastní název, při každém dalším použití se regulární výraz pro natažení ze značky Název vybere z vysouvací nabídky, zvolit předsazení čísla, pak že má mít dvě číslice, někdy třeba, i od kterého čísla má začínat. Ještě pohledem rychle zkontrolovat, jestli počet souborů v okně, kde vidíme, jak bude výsledný název vypadat, souhlasí (aby jich tam nebylo najednou nějak moc - i KRename v té verzi, kde jsem se s tím setkal, dokáže občas blbnout), podvrdit OK, a je to. A jde se na další album. Další postřehy a návody pro KRename naleznete tady.
Myslím, že v těch souborech je potřeba udržet pořádek. Proto je dobré a potřeba je mít i po přejmenování pročíslované, pro případnou další práci, když se změní váš vkus, aby se zase mohly nahrát po pořadě a přejmenovávání proběhlo správně. Názvy souborů 01, 02, 03... Prostor za tím začátečním číslem a před samotným názvem si můžete upravit dle libosti. Nechat tam vkládat za číslo tečku, nebo použít mezeru a spojovník a zase mezeru atd.
A co dál? Tak třeba použít na masivní převod z formátu do formátu takový SoundKonverter. Jestli jste na začátku, a teprve potřebujete písničky dostat ze svých CDček, použijte Audex. :)
Cílem bylo a je zodpovědět správně otázky, procvičit paměť, odpovědět na dotazy týkající se písniček a umělců, co je máte ve své hudební sbírce, a přitom si užít legraci, když vám ubíhá čas. Proto jsem nestíhal dělat smysluplné obrázky programu, kde by byl ten zmenšující se prostor pro zodpovězení dotazu cítit, nebylo kdy. :?) Není nad osobní zkušenost, takže stejně jako je lepší jednou vidět než stokrát slyšet, tak i tady běžte a vyzkoušejte. Ono bude záležet na tom, jak velká vaše sbírka je.
Auralquiz se představuje jako hra, hudební kvíz. Přehrává krátké ukázky hudebních souborů uložených ve vašich složkách s hudbou. Přehraje se jedna malá ukázka a hráč má několik sekund na odpověď. Program položí otázku a nabízí k zadané písni/skladbě, o kterou jde, několik odpovědí, napsaných na celkem čtyřech tlačítcích vybízejících ke stisknutí. Na jedno z nich klepněte (stiskněte), nebo zadejte pomocí klávesnice - stisk čísla 1, 2, 3 nebo 4. K tomu vám hraje příjemná doprovodná hudba... Čím rychleji odpovíte, tím víc bodů získáte. V tahovém režimu může hrát až osm lidí.
V nejtěžším režimu, když paříte na nejvyšší úroveň obtížnosti, nejsou žádná tlačítka s odpovědí. Místo toho si musíte napsat svoji odpověď sami! Symboly jako "!", "-", "." atd. jsou odfiltrovány a nerozlišuje se mezi velkými a malými písmeny, takže je to o něco lehčí. Je důležité, aby byly značky u souborů v pořádku, aby byly soubory řádně označeny.
Může se vám stát, že vaše sbírka je v nepořádku. Je až s podivem, kolik různých možností nabízí prosté vyplnění značek u vašich souborů Ogg Vorbis, FLAC, MP3... I když se jedná o relativní celek, například jeden skladatel, tematicky jednotná řada, značky mohou být vyplněny nejednotně; asi je to tím, že zdroje jsou různé
Masivní změny - sjednocování značek (umělec, album), se mi dobře dělají pomocí programu Kid3. Stačí přes v něm integrovaný prohlížeč souborů označit všechny skladby alba, nebo několika alb, přepsat značku(y), stisknout Vložit. No, vyzkoušejte, jak se to ovládá. Někdy není nejrychlejší hledat ty značky v databázích na internetu, právě proto, že vám vyhovuje jiný způsob vyplnění, a chtěli byste to do nich vtělit. Nebo můžete v Kid3 převzít název z názvu souboru ("Ze značky"), když je solidní (k dispozici jsou regulární výrazy).
Mám ve zvyku, že do pole umělce dávám jak skladatele, název skupiny, a interpreta strčím třeba do poznámky. Viděl jsem, že interpret byl pod Umělcem, skladatel v názvu alba, kde byl jindy vedle názvu zapsán i interpret... V reálu se dá setkat s roztodivnými kombinacemi, které pak dělají při zobrazení ve správci sbírky nepřehlednou paseku. Konečně jde o to něco rychle najít, že. Líbí se mi, když jsou všechny kusy vztahující se k jednomu umělci ve stromu pod jednou rozkliknutelnou položkou. Hudební přehrávače, které používám, jak si myslím, v základě uspořádávají hudební sbírku podle jména umělce, pokud se to nenastaví jinak (když se to dá nastavit).
Pěkná věc je využít pak KRename pro natažení opravených názvů ze značky Název do názvu souboru. Jenom je v mém případě potřeba nejprve vstoupit do složky, tam označit Ctrl+A všechny soubory, takto je vybrat, aby se pro přejmenování seřadily pěkně od jedničky. Na to si dejte pozor, to hlídejte, než pochopíte, jak to nahrávání funguje. A pak na kartě pro pokročilé nastavení si vyberte regulární výraz - ten pro značku. Následně na kartěpro jednoduché nastavení zvolte vlastní název, při každém dalším použití se regulární výraz pro natažení ze značky Název vybere z vysouvací nabídky, zvolit předsazení čísla, pak že má mít dvě číslice, někdy třeba, i od kterého čísla má začínat. Ještě pohledem rychle zkontrolovat, jestli počet souborů v okně, kde vidíme, jak bude výsledný název vypadat, souhlasí (aby jich tam nebylo najednou nějak moc - i KRename v té verzi, kde jsem se s tím setkal, dokáže občas blbnout), podvrdit OK, a je to. A jde se na další album. Další postřehy a návody pro KRename naleznete tady.
Myslím, že v těch souborech je potřeba udržet pořádek. Proto je dobré a potřeba je mít i po přejmenování pročíslované, pro případnou další práci, když se změní váš vkus, aby se zase mohly nahrát po pořadě a přejmenovávání proběhlo správně. Názvy souborů 01, 02, 03... Prostor za tím začátečním číslem a před samotným názvem si můžete upravit dle libosti. Nechat tam vkládat za číslo tečku, nebo použít mezeru a spojovník a zase mezeru atd.
A co dál? Tak třeba použít na masivní převod z formátu do formátu takový SoundKonverter. Jestli jste na začátku, a teprve potřebujete písničky dostat ze svých CDček, použijte Audex. :)
Audex je zpět
Je to tak. Po delší době, kdy byl jeho hlavní vývojář Marco Nelles zaměstnán jinou prací vydal opět novou verzi vytahovače stop z našich oblíbených nosičů CD jménem Audex, tentokrát se číslo verze posunulo na 0.73b1, kterou jsou jednak opraveny některé chyby (na jednu jsem, myslím, sám upozornil - jestli to byla chyba Audexu si jistý nejsem) a dále se změnilo, k lepšímu, uživatelské rozhraní, čehož si už podle obrázků každý všimne.
Vzal jsem soubor, který je v playground-multimedia a sloučil jej se svou poslední verzí, na které jsem dělal hned zkraje minulého roku. Zcela nových řetězců je sice jen pár, tak do čepice (není to ta, co se ztratila podle jedné Cimrmanovy hry ve Vyškově :-), ale tzv. fuzzy bylo přes sedmdesát. Je to dáno autorem oznámenými změnami v označování některých věcí. Sám jsem navíc upravil svůj překlad např. u slova extraction, tu udělal změnu, tam udělal prohozením slov ve větě změnou větného pořádku další, a zase něco vylepšil. A je to.
Ke stažení tentokrát dávám jednak soubor audex.mo, kdyby se někdo náhodou už teď dostal k balíčku rpm/deb, aby měl čím nahrazovat, a jednak poskytuji soubor audex.po, který nabízím tvůrcům balíčků a prostě všem těm, kteří by balíček s Audexem pro svou distribuci vytvořit chtěli (jen je potřeba název souboru před kopírováním do složky po změnit na cs.po). :-)
Je to nádherný pocit, když strčíte CD do mechaniky a za chvíli vidíte, že se namísto jednotvárného Stopa 1, Stopa 2, Stopa 3 ... objevily názvy skladeb, jména umělců a další údaje vztahující se k albu. Jinak hledáním pomocí jiných specializovaných programů to taky jde, jen je to náročnější, a nejen na čas, občas pomalejší a třeba se to ani, když se hledá podle názvu nepovede - a je vůbec ten název, co se předtím kdysi napsal vždy přesný?
Pokyny pro instalaci jsou na stránkách projektu. Jako první jsem potřeboval doinstalovat balíček kdemultimedia4-devel. Jako druhé předpokládaný vývojářský (devel) balíček pro cdparanoia, aby se při instalaci vědělo, kde je, ale zdroje mé distribuce mi žádný nenabídly, a tím jsem prozatím skončil, protože se mi ten balíček s hlavičkami k cdparanoia nepodařilo jinde najít. :-) Ale smyslem prvního vytahování stop z CD nebylo získat skladby ve formátu WAV. :-)
Stalo se ale, že jsem se mrknul na italskou planetu linuxu, na které se stále zelené Mandrivě daří, zkráceně MIB, v jejímž skladišti jsem balíček inzerovaný v jejím posledním článku našel. Na základě pořízených obrázků jsem udělal některé změny, o nichž se mi takto líp přemýšlelo, ale další alespoň tři případy jsou, jak se zdá mimo můj dosah - program ty texty tahá odjinud.
A po instalaci Audexu, nahrazení souboru audex.mo svým vlastním, a po volbě vhodného CD, z něhož jsem hodlal vytáhnout, a po udělání obrázků také začal tahat písničky se zpívánky k večerníčkům, jsem mohl začít jásat a rozšiřovat toto malé povídání o vytahovači stop z CD, který stál na začátku mého překladatelského působení (Pozn.: Texmaker jsem chtěl dělat už koncem roku 2006, ale došlo na něj až v létě 2009).
Hned na začátku se zjistilo, že v žádné databázi značky k těmto písničkám nejsou, a proto jsem poupravil alespoň název a umělce CD ručně.
Další obrázky jsou z okružní cesty po programu, díky kterým můžeme vidět, jak se hlavně podání dialogu s profily v části nastavení profilů zpřehlednilo, když byly informace rozčleněny do tří karet. První obrázek tu mám, ale nenapadlo mě, že bych zrovna chtěl možnosti oné funkce využít.
Doporučuji vyzkoušet volbu, kdy Audex prohledá systém na kodeky a na konci tohoto krátkého hledání se objeví sada nových profilů, takže kromě WAV a FLAC mi přibyla možnost kódování do formátů MP3 a Ogg Vorbis, a MP4 (AAC).
Na kartách u profilu pro FLAC chci ukázat onu změnu k lepšímu. U všech dalších profilů se situace opakuje, takže jsem snímal vždy jen první z karet, na které se nastavuje velikost datového toku - a nebo jiné věci související s kvalitou, protože, jak je vidět, ne vždy můžeme v závislosti na způsobu, jakým kodér pracuje, nastavit velikost datového toku přesně. Hezky jsou technické podmínky stojící za prací kódování do jednotlivých formátů nově popsány v připravované nové verzi přehrávače Amarok, který je obohacen o možnost převodů mezi formáty. O kvalitu nahrávky nám často jde v první řadě.
Z obrázku k formátu MP3 je krásně zřejmé, co si představuju pod pojmem zázračná kvalita. :-)
Výraznou změnou je i to, že jako výchozí je používán jednoduchý dialog ukazující celkový postup, ale obsažnější dostaneme, až když si jej necháme rozbalit. Mám prostě rád formát Ogg Vorbis.
V oznámení o vydání se píše, že, protože LAME pořád neumí správně nakládat se znaky Unicode, Audex počínaje verzí 0.73 začal, když je po ruce, používat eyeD3 pro označkovávání souborů MP3. Takže když máte rádi formát MP3, raději, jak je vám doporučováno, eyeD3 nainstalujte. Taky se tam píše, že do CDDB/FreeDB budete něco posílat, až když budou náležitě opraveny knihovny kdemultimedia.
Vzal jsem soubor, který je v playground-multimedia a sloučil jej se svou poslední verzí, na které jsem dělal hned zkraje minulého roku. Zcela nových řetězců je sice jen pár, tak do čepice (není to ta, co se ztratila podle jedné Cimrmanovy hry ve Vyškově :-), ale tzv. fuzzy bylo přes sedmdesát. Je to dáno autorem oznámenými změnami v označování některých věcí. Sám jsem navíc upravil svůj překlad např. u slova extraction, tu udělal změnu, tam udělal prohozením slov ve větě změnou větného pořádku další, a zase něco vylepšil. A je to.
Ke stažení tentokrát dávám jednak soubor audex.mo, kdyby se někdo náhodou už teď dostal k balíčku rpm/deb, aby měl čím nahrazovat, a jednak poskytuji soubor audex.po, který nabízím tvůrcům balíčků a prostě všem těm, kteří by balíček s Audexem pro svou distribuci vytvořit chtěli (jen je potřeba název souboru před kopírováním do složky po změnit na cs.po). :-)
Je to nádherný pocit, když strčíte CD do mechaniky a za chvíli vidíte, že se namísto jednotvárného Stopa 1, Stopa 2, Stopa 3 ... objevily názvy skladeb, jména umělců a další údaje vztahující se k albu. Jinak hledáním pomocí jiných specializovaných programů to taky jde, jen je to náročnější, a nejen na čas, občas pomalejší a třeba se to ani, když se hledá podle názvu nepovede - a je vůbec ten název, co se předtím kdysi napsal vždy přesný?
Pokyny pro instalaci jsou na stránkách projektu. Jako první jsem potřeboval doinstalovat balíček kdemultimedia4-devel. Jako druhé předpokládaný vývojářský (devel) balíček pro cdparanoia, aby se při instalaci vědělo, kde je, ale zdroje mé distribuce mi žádný nenabídly, a tím jsem prozatím skončil, protože se mi ten balíček s hlavičkami k cdparanoia nepodařilo jinde najít. :-) Ale smyslem prvního vytahování stop z CD nebylo získat skladby ve formátu WAV. :-)
Stalo se ale, že jsem se mrknul na italskou planetu linuxu, na které se stále zelené Mandrivě daří, zkráceně MIB, v jejímž skladišti jsem balíček inzerovaný v jejím posledním článku našel. Na základě pořízených obrázků jsem udělal některé změny, o nichž se mi takto líp přemýšlelo, ale další alespoň tři případy jsou, jak se zdá mimo můj dosah - program ty texty tahá odjinud.
A po instalaci Audexu, nahrazení souboru audex.mo svým vlastním, a po volbě vhodného CD, z něhož jsem hodlal vytáhnout, a po udělání obrázků také začal tahat písničky se zpívánky k večerníčkům, jsem mohl začít jásat a rozšiřovat toto malé povídání o vytahovači stop z CD, který stál na začátku mého překladatelského působení (Pozn.: Texmaker jsem chtěl dělat už koncem roku 2006, ale došlo na něj až v létě 2009).
Hned na začátku se zjistilo, že v žádné databázi značky k těmto písničkám nejsou, a proto jsem poupravil alespoň název a umělce CD ručně.
Další obrázky jsou z okružní cesty po programu, díky kterým můžeme vidět, jak se hlavně podání dialogu s profily v části nastavení profilů zpřehlednilo, když byly informace rozčleněny do tří karet. První obrázek tu mám, ale nenapadlo mě, že bych zrovna chtěl možnosti oné funkce využít.
Doporučuji vyzkoušet volbu, kdy Audex prohledá systém na kodeky a na konci tohoto krátkého hledání se objeví sada nových profilů, takže kromě WAV a FLAC mi přibyla možnost kódování do formátů MP3 a Ogg Vorbis, a MP4 (AAC).
Na kartách u profilu pro FLAC chci ukázat onu změnu k lepšímu. U všech dalších profilů se situace opakuje, takže jsem snímal vždy jen první z karet, na které se nastavuje velikost datového toku - a nebo jiné věci související s kvalitou, protože, jak je vidět, ne vždy můžeme v závislosti na způsobu, jakým kodér pracuje, nastavit velikost datového toku přesně. Hezky jsou technické podmínky stojící za prací kódování do jednotlivých formátů nově popsány v připravované nové verzi přehrávače Amarok, který je obohacen o možnost převodů mezi formáty. O kvalitu nahrávky nám často jde v první řadě.
Z obrázku k formátu MP3 je krásně zřejmé, co si představuju pod pojmem zázračná kvalita. :-)
Výraznou změnou je i to, že jako výchozí je používán jednoduchý dialog ukazující celkový postup, ale obsažnější dostaneme, až když si jej necháme rozbalit. Mám prostě rád formát Ogg Vorbis.
V oznámení o vydání se píše, že, protože LAME pořád neumí správně nakládat se znaky Unicode, Audex počínaje verzí 0.73 začal, když je po ruce, používat eyeD3 pro označkovávání souborů MP3. Takže když máte rádi formát MP3, raději, jak je vám doporučováno, eyeD3 nainstalujte. Taky se tam píše, že do CDDB/FreeDB budete něco posílat, až když budou náležitě opraveny knihovny kdemultimedia.
Audex
Z radosti nad tím, že je Nový rok, čímž nyní přeji všem, aby je potkalo to nejlepší, jsem zabrouzdal do vod pojmenovaných jistými mořeplavci jako playground-multimedia.
A protože mě sem přivedla delší dobu sdílená informace o tom, že se zde mimo jiné nachází soubor k mému oblíbenému a úspěšnému vytahovači skladeb z CD, jímž je Audex, na kteréhož názorném uživatelském rozhraní jsem pracoval od začátku až po nedávné začlenění do SVN KDE, vzal jsem příslušný soubor, sloučil jej, doplnil a opravil a nakonec i vyzkoušel.
Takže: Ne vše, co uvidíte, až .mo soubor nahrajete do složky s překlady, je moje práce (například texty jako: "CDDB settings, Umístění keše, Email" - s tím moc nenadělám), zato ke zbytku se hrdě hlásím. Jen jsem k tomu ještě vzal jeden další soubor desktop_playground-multimedia.po, a přeložil v něm pouze prvních devět řetězců, které se očividně k Audexu a jeho nasazení v prostředí plochy KDE vztahují.
A proto zájemcům doporučuji ihned k vyzkoušení. Verze nahraná v playground-multimedia byla mírně změněna. Například místo mého rádoby vtipného "Stále ještě chcete pokračovat?" je tam "Opravdu chcete pokračovat?" Vít Pelčák se mi kdysi svěřil, že on je tou "ohnivou zdí", přes kterou hned tak něco neprojde. :-)
A protože mě sem přivedla delší dobu sdílená informace o tom, že se zde mimo jiné nachází soubor k mému oblíbenému a úspěšnému vytahovači skladeb z CD, jímž je Audex, na kteréhož názorném uživatelském rozhraní jsem pracoval od začátku až po nedávné začlenění do SVN KDE, vzal jsem příslušný soubor, sloučil jej, doplnil a opravil a nakonec i vyzkoušel.
Takže: Ne vše, co uvidíte, až .mo soubor nahrajete do složky s překlady, je moje práce (například texty jako: "CDDB settings, Umístění keše, Email" - s tím moc nenadělám), zato ke zbytku se hrdě hlásím. Jen jsem k tomu ještě vzal jeden další soubor desktop_playground-multimedia.po, a přeložil v něm pouze prvních devět řetězců, které se očividně k Audexu a jeho nasazení v prostředí plochy KDE vztahují.
A proto zájemcům doporučuji ihned k vyzkoušení. Verze nahraná v playground-multimedia byla mírně změněna. Například místo mého rádoby vtipného "Stále ještě chcete pokračovat?" je tam "Opravdu chcete pokračovat?" Vít Pelčák se mi kdysi svěřil, že on je tou "ohnivou zdí", přes kterou hned tak něco neprojde. :-)
Audex
Audex je CD extraktorem, což znamená, že dokáže z CD nosičů vytáhnout skladby na nich zaznamenané a uložit je v dalších formátech, jako jsou OggVorbis, AAC, MP3 (autor upřednostňuje OGG Vorbis :-) a stejně tak i já).
Pro získávání dat používá program CDDA Paranoia, takže člověk obdrží dokonalou kvalitu zvuku. Získávání a zakódování probíhá současně vedle sebe. Názvy souborů lze upravovat s využitím místní nebo vzdálené databáze CDDB/FreeDB. Jsou v něm zahrnuty nástroje pro opravy dat vztahujících se k souborům; například KAPITALIZACE aj. Obsahuje možnost získávání skladeb s pomocí více profilů. Obaly alb jsou získávány z internetu a ukládány v databázi. V cílovém adresáři je možno nechat vytvořit soubory se seznamem skladeb, obalem a informacemi. Vytváří zápisy z postupu získávání a zakódování. K dispozici je přenos souborů prostřednictvím KDE KIO-Slaves.
Jak jsem už napsal, první krok, kterým jsem vyjádřil zájem o překlad rozhraní tohoto velmi dobře vyhlížejícího CD extraktoru, jsem učinil v lednu roku 2009. Ale k bleskurychlé práci na překladu jsem se dostal, náhody neexistují .-), počátkem dubna, pár dní před vydáním verze 0.70b.
Jsem doslova unešen tím, jak vypadá zobrazování náhledů na okna s programem na internetových stránkách jeho autora v části s náhledy na snímky obrazovky. Vřele všem doporučuju jejich shlédnutí. Jsou úžasné. Líbí se mi samozřejmě celé grafické pojetí těchto stránek, volbou barev a provedením loga aplikace.
Dříve jsem používal Sound Juicer, protože i když nebyl zrovna moc nastavitelný, spolehlivě poskytl to, co jsem požadoval - zvuk kódovaný v souborech s příponou ogg :-). KAudioCreator u mě stále vzbuzuje, přestože vzhledově vypadá taky povedeně (a která KDE 4 aplikace povedeně nevypadá, že?), rozpaky například pro nepřítomnost jednoduché volby výstupního adresáře, do kterého ukládá zakódované soubory, abych jej mohl jako u Sound Juiceru snadno vybrat, když už jsem se neobtěžoval s pochopením záměru, kterým se to nastavuje nyní.
Audex splňuje moje nejen základní očekávání od tohoto typu programu. Dá se vybrat kvalita, kterou každý upřednostňuje. Když v číselníku narazíte na "Zázračnou", pak vězte, že tento překlad slova "Insane" vychází z mého přesvědčení, jak je možné pojmenovat velmi vysokou kvalitu záznamu jiným slovem než "Šílená". V duchu tohoto stylu bych mohl zvolit i "Božská ", ale přece jen: z CD kvality pomocí CD extraktoru lepší jakost asi nedostanete. Pokud na tom ovšem netrváte :-).
Vyloženě se těším až za nějaký čas provedu získání skladeb ze Zlaté albové kolekce Karla Gotta nazvané Mé písně, jejímž jsem šťastným vlastníkem (36 CD), vydávaných od šedesátých let do počátku let devadesátých u nejslavnější a nejúspěšnější české gramofonové firmy Supraphon.
Pro získávání dat používá program CDDA Paranoia, takže člověk obdrží dokonalou kvalitu zvuku. Získávání a zakódování probíhá současně vedle sebe. Názvy souborů lze upravovat s využitím místní nebo vzdálené databáze CDDB/FreeDB. Jsou v něm zahrnuty nástroje pro opravy dat vztahujících se k souborům; například KAPITALIZACE aj. Obsahuje možnost získávání skladeb s pomocí více profilů. Obaly alb jsou získávány z internetu a ukládány v databázi. V cílovém adresáři je možno nechat vytvořit soubory se seznamem skladeb, obalem a informacemi. Vytváří zápisy z postupu získávání a zakódování. K dispozici je přenos souborů prostřednictvím KDE KIO-Slaves.
Jak jsem už napsal, první krok, kterým jsem vyjádřil zájem o překlad rozhraní tohoto velmi dobře vyhlížejícího CD extraktoru, jsem učinil v lednu roku 2009. Ale k bleskurychlé práci na překladu jsem se dostal, náhody neexistují .-), počátkem dubna, pár dní před vydáním verze 0.70b.
Jsem doslova unešen tím, jak vypadá zobrazování náhledů na okna s programem na internetových stránkách jeho autora v části s náhledy na snímky obrazovky. Vřele všem doporučuju jejich shlédnutí. Jsou úžasné. Líbí se mi samozřejmě celé grafické pojetí těchto stránek, volbou barev a provedením loga aplikace.
Dříve jsem používal Sound Juicer, protože i když nebyl zrovna moc nastavitelný, spolehlivě poskytl to, co jsem požadoval - zvuk kódovaný v souborech s příponou ogg :-). KAudioCreator u mě stále vzbuzuje, přestože vzhledově vypadá taky povedeně (a která KDE 4 aplikace povedeně nevypadá, že?), rozpaky například pro nepřítomnost jednoduché volby výstupního adresáře, do kterého ukládá zakódované soubory, abych jej mohl jako u Sound Juiceru snadno vybrat, když už jsem se neobtěžoval s pochopením záměru, kterým se to nastavuje nyní.
Audex splňuje moje nejen základní očekávání od tohoto typu programu. Dá se vybrat kvalita, kterou každý upřednostňuje. Když v číselníku narazíte na "Zázračnou", pak vězte, že tento překlad slova "Insane" vychází z mého přesvědčení, jak je možné pojmenovat velmi vysokou kvalitu záznamu jiným slovem než "Šílená". V duchu tohoto stylu bych mohl zvolit i "Božská ", ale přece jen: z CD kvality pomocí CD extraktoru lepší jakost asi nedostanete. Pokud na tom ovšem netrváte :-).
Vyloženě se těším až za nějaký čas provedu získání skladeb ze Zlaté albové kolekce Karla Gotta nazvané Mé písně, jejímž jsem šťastným vlastníkem (36 CD), vydávaných od šedesátých let do počátku let devadesátých u nejslavnější a nejúspěšnější české gramofonové firmy Supraphon.
Elltube
Elltube (elltube.sourceforge.net) je programem určeným pro rychlé a snadné stahování videí ze služby Youtube. Autorem je Sergio Jovani. Stažená videa se dají hned převádět do AVI, MPEG, MP4, 3GP, MP3, WAV nebo AMR.
O pěkném přístupu k uživatelům a překladatelům jsem již psal. Patří k mým raným pracím, nejspíše k vůbec tomu prvnímu, co jsem z překladů přeložil, poslal a dostal do nějakého programu. CD extraktor Audex měl být tím prvním, ale zrovna měl jeho vývojář fofr v zaměstnání, a tak jsem si až v začátkem dubna, pár dní před vydáním ohlášené nové verze, najednou uvědomil, že příležitost je tu a je potřeba jednat.
Důležitá poznámka (17. 11. 2010): podle jednoho příspěvku, který si můžeme jako poznámku přečíst na stránkách projektu (kdeže jsou ty původní stránky? - už dlouho to vypadalo jako neudržované, :-) a podle mých posledních zkušeností se sestavováním to vypadá, že kvůli nějakým změnám snad u YouTube či kde si elltube, pokud se autor nepostará o nápravu, pro stahování více moc neužijeme.
O pěkném přístupu k uživatelům a překladatelům jsem již psal. Patří k mým raným pracím, nejspíše k vůbec tomu prvnímu, co jsem z překladů přeložil, poslal a dostal do nějakého programu. CD extraktor Audex měl být tím prvním, ale zrovna měl jeho vývojář fofr v zaměstnání, a tak jsem si až v začátkem dubna, pár dní před vydáním ohlášené nové verze, najednou uvědomil, že příležitost je tu a je potřeba jednat.
Důležitá poznámka (17. 11. 2010): podle jednoho příspěvku, který si můžeme jako poznámku přečíst na stránkách projektu (kdeže jsou ty původní stránky? - už dlouho to vypadalo jako neudržované, :-) a podle mých posledních zkušeností se sestavováním to vypadá, že kvůli nějakým změnám snad u YouTube či kde si elltube, pokud se autor nepostará o nápravu, pro stahování více moc neužijeme.
Zkoušení překladu v aplikaci
Je na čase svůj překlad vyzkoušet. Ale co to, kam mám ten .po soubor nahrát? Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. Z .po je třeba nejprve vytvořit .mo soubor, který se zkopíruje do složky s překlady. V případě KDE sem: /usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES. Pro provedení tohoto úkonu potřebujeme mít přístupová práva na úrovni superuživatele, tedy roota, jak se taky říká, čili pana správce. Ta, předpokládám, všichni máme, pokud jsme už nezapomněli své superuživatelské heslo k našemu osobnímu počítači. V této složce, jak vidíme, se nachází i další .mo soubory. Takže stačí přepsat starý .mo soubor novým, a znovu spustit program, abychom konečně uviděli změny a mohli doladit detaily.
Kromě .po a .mo je tu ještě kombinace .ts a .qm. Doporučeným programem k použití při úpravě souboru .ts je Qt Linguist. Zde jsem se setkal i s tím, že program má dva soubory k přeložení. Ostatně jsem se setkal i s programy používajícími .po, které měly celou řadu souborů k překladu. U nového Amaroku jsou to dva respektive pět souborů. Takové programy jako KRadio nebo Simon jich ovšem mají daleko více.
Soudím, že k tomu, abychom se mohli z našeho překladu těšit, je potřeba, aby vývojář programu podporu pro češtinu do své aplikace zapracoval. Mám zkušenost, že tak, jako jsou programy, které nejsem schopen kvůli nesplnění všech závislostí nainstalovat, tak jsou i programy, u nichž se po nové kompilaci čeština prostě neobjeví. Důvodem může být snad i to, že s tím vývojář nic neudělal, nebo neudělal správně, nebo by to chtělo z mé strany vědět, jak se dá instalace a spuštění programu dále žádoucím způsobem ovlivnit.
Pro češtinu je kódem cs. Pěkný přístup k překladatelům jsem zaznamenal na stránkách programu Elltube (elltube.sourceforge.net), kde pro překladatele připravili k prohlédnutí v oddíle Contribute - Přispějte návod, jak si počínat. Mají tu uveden i odkaz na stránky s tabulkou kódů pro jednotlivé jazyky. U některých programů, které jsem překládal, jsem si hned povšiml, že vývojář nazval soubor k překladu xx_cz.ts. Domnívají se snad vývojáři, že když se anglicky řekne český, čeština slovem czech, je pak správným kódem cz? Nebo je možné, že způsob, jakým se nazve překladový soubor, se dá zvolit jakýkoli, hlavně, že se někde uvnitř programu nastaví, aby se tento soubor podle nastavení systému, cs, správně načetl, a zkratka cz v názvu souboru je tu prostě jenom pro orientaci.
U programu Canorus jsem pořád dokola vesele rekompiloval, protože některé věci člověka napadnou, až když si pár věcí srovná v hlavě, a porovnával dosažený výsledek se svou představou, u Qtractoru jsem dosud výsledek ani jednou neviděl. A myslím si, že právě u Qtractoru, vzhledem k době, kdy jsem na něm pracoval, bude nutná nějaká ta oprava. Také už jsem znovu prošel Traverso (ovšem bez kontroly dlouhých textů). I když přiznávám, že ani Traverso jsem dosud přeložené do češtiny neviděl. Uplynulo téměř půl roku od chvíle, kdy jsem na vyzvání vývojáře před vyjitím další verze první březnový den odevzdal doplnění překladu, ale v Mandrivě zatím verze 0.49 s tímto překladem asi není.
Přitom zkoušení je velice prospěšné, jak jsem se přesvědčil v případě editoru zvuku KWave (provedl jsem zde i téměř úplný překlad uživatelské příručky; nedokončil jsem jen pokyny pro instalaci a FAQ :-). U jiných programů jsem se po nějaké době česky spolupracující verze dočkal. Jak je to s Bleachbitem, nevím, jelikož mi inspirátor této práce Petr Šafařík, který vytvořil balíček CD extractoru Audex pro 32bit systém, na můj dotaz, jak je spokojen s mou rychlou prací, přestože na tom měl prvopočáteční zájem a balíčky vytváří, neodpověděl. Má toho hodně, kluk jeden ušatá :-). Jiného balíčkáře jsem do této chvíle nesehnal. Ale těch programů, kde bych to uvítal, je jen pár. U Ardouru bych řekl, že je to otázka času. Rád bych viděl Katmus a Fontmatrix.
Kromě .po a .mo je tu ještě kombinace .ts a .qm. Doporučeným programem k použití při úpravě souboru .ts je Qt Linguist. Zde jsem se setkal i s tím, že program má dva soubory k přeložení. Ostatně jsem se setkal i s programy používajícími .po, které měly celou řadu souborů k překladu. U nového Amaroku jsou to dva respektive pět souborů. Takové programy jako KRadio nebo Simon jich ovšem mají daleko více.
Soudím, že k tomu, abychom se mohli z našeho překladu těšit, je potřeba, aby vývojář programu podporu pro češtinu do své aplikace zapracoval. Mám zkušenost, že tak, jako jsou programy, které nejsem schopen kvůli nesplnění všech závislostí nainstalovat, tak jsou i programy, u nichž se po nové kompilaci čeština prostě neobjeví. Důvodem může být snad i to, že s tím vývojář nic neudělal, nebo neudělal správně, nebo by to chtělo z mé strany vědět, jak se dá instalace a spuštění programu dále žádoucím způsobem ovlivnit.
Pro češtinu je kódem cs. Pěkný přístup k překladatelům jsem zaznamenal na stránkách programu Elltube (elltube.sourceforge.net), kde pro překladatele připravili k prohlédnutí v oddíle Contribute - Přispějte návod, jak si počínat. Mají tu uveden i odkaz na stránky s tabulkou kódů pro jednotlivé jazyky. U některých programů, které jsem překládal, jsem si hned povšiml, že vývojář nazval soubor k překladu xx_cz.ts. Domnívají se snad vývojáři, že když se anglicky řekne český, čeština slovem czech, je pak správným kódem cz? Nebo je možné, že způsob, jakým se nazve překladový soubor, se dá zvolit jakýkoli, hlavně, že se někde uvnitř programu nastaví, aby se tento soubor podle nastavení systému, cs, správně načetl, a zkratka cz v názvu souboru je tu prostě jenom pro orientaci.
U programu Canorus jsem pořád dokola vesele rekompiloval, protože některé věci člověka napadnou, až když si pár věcí srovná v hlavě, a porovnával dosažený výsledek se svou představou, u Qtractoru jsem dosud výsledek ani jednou neviděl. A myslím si, že právě u Qtractoru, vzhledem k době, kdy jsem na něm pracoval, bude nutná nějaká ta oprava. Také už jsem znovu prošel Traverso (ovšem bez kontroly dlouhých textů). I když přiznávám, že ani Traverso jsem dosud přeložené do češtiny neviděl. Uplynulo téměř půl roku od chvíle, kdy jsem na vyzvání vývojáře před vyjitím další verze první březnový den odevzdal doplnění překladu, ale v Mandrivě zatím verze 0.49 s tímto překladem asi není.
Přitom zkoušení je velice prospěšné, jak jsem se přesvědčil v případě editoru zvuku KWave (provedl jsem zde i téměř úplný překlad uživatelské příručky; nedokončil jsem jen pokyny pro instalaci a FAQ :-). U jiných programů jsem se po nějaké době česky spolupracující verze dočkal. Jak je to s Bleachbitem, nevím, jelikož mi inspirátor této práce Petr Šafařík, který vytvořil balíček CD extractoru Audex pro 32bit systém, na můj dotaz, jak je spokojen s mou rychlou prací, přestože na tom měl prvopočáteční zájem a balíčky vytváří, neodpověděl. Má toho hodně, kluk jeden ušatá :-). Jiného balíčkáře jsem do této chvíle nesehnal. Ale těch programů, kde bych to uvítal, je jen pár. U Ardouru bych řekl, že je to otázka času. Rád bych viděl Katmus a Fontmatrix.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)