Je na čase svůj překlad vyzkoušet. Ale co to, kam mám ten .po soubor nahrát? Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. Z
.po je třeba nejprve vytvořit
.mo soubor, který se zkopíruje
do složky s překlady. V případě KDE sem:
/usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES. Pro provedení tohoto úkonu potřebujeme mít
přístupová práva na úrovni superuživatele, tedy roota, jak se taky říká, čili
pana správce. Ta, předpokládám, všichni máme, pokud jsme už nezapomněli své superuživatelské heslo k našemu osobnímu počítači. V této složce, jak vidíme, se nachází i další .mo soubory. Takže stačí přepsat starý .mo soubor novým, a znovu spustit program, abychom konečně uviděli změny a mohli doladit detaily.
Kromě .po a .mo je tu ještě kombinace
.ts a
.qm. Doporučeným programem k použití při úpravě souboru .ts je
Qt Linguist. Zde jsem se setkal i s tím, že program má dva soubory k přeložení. Ostatně jsem se setkal i s programy používajícími .po, které měly celou řadu souborů k překladu. U nového
Amaroku jsou to dva respektive pět souborů. Takové programy jako
KRadio nebo
Simon jich ovšem mají daleko více.
Soudím, že k tomu, abychom se mohli z našeho překladu těšit, je potřeba, aby vývojář programu podporu pro češtinu do své aplikace zapracoval. Mám zkušenost, že tak, jako jsou programy, které nejsem schopen kvůli nesplnění všech závislostí nainstalovat, tak jsou i programy, u nichž se po nové kompilaci čeština prostě neobjeví. Důvodem může být snad i to, že s tím vývojář nic neudělal, nebo neudělal správně, nebo by to chtělo z mé strany vědět, jak se dá instalace a spuštění programu dále žádoucím způsobem ovlivnit.
Pro češtinu je kódem
cs. Pěkný přístup k překladatelům jsem zaznamenal na stránkách programu
Elltube (
elltube.sourceforge.net), kde pro překladatele připravili k prohlédnutí v oddíle Contribute -
Přispějte návod, jak si počínat. Mají tu uveden i odkaz na stránky s tabulkou kódů pro jednotlivé jazyky. U některých programů, které jsem překládal, jsem si hned povšiml, že vývojář nazval soubor k překladu
xx_cz.ts. Domnívají se snad vývojáři, že když se anglicky řekne
český, čeština slovem
czech, je pak správným kódem
cz? Nebo je možné, že způsob, jakým se nazve překladový soubor, se dá zvolit jakýkoli, hlavně, že se někde uvnitř programu nastaví, aby se tento soubor podle nastavení systému,
cs, správně načetl, a zkratka cz v názvu souboru je tu prostě jenom pro orientaci.
U programu
Canorus jsem pořád dokola vesele rekompiloval, protože některé věci člověka napadnou, až když si pár věcí srovná v hlavě, a porovnával dosažený výsledek se svou představou, u
Qtractoru jsem dosud výsledek ani jednou neviděl. A myslím si, že právě u Qtractoru, vzhledem k době, kdy jsem na něm pracoval, bude nutná nějaká ta oprava. Také už jsem znovu prošel
Traverso (ovšem bez kontroly dlouhých textů). I když přiznávám, že ani Traverso jsem dosud přeložené do češtiny neviděl. Uplynulo téměř půl roku od chvíle, kdy jsem na vyzvání vývojáře před vyjitím další verze první březnový den odevzdal doplnění překladu, ale v Mandrivě zatím verze 0.49 s tímto překladem asi není.
Přitom
zkoušení je velice prospěšné, jak jsem se přesvědčil v případě editoru zvuku
KWave (provedl jsem zde i téměř úplný
překlad uživatelské příručky; nedokončil jsem jen pokyny pro instalaci a FAQ :-). U jiných programů jsem se po nějaké době
česky spolupracující verze dočkal. Jak je to s
Bleachbitem, nevím, jelikož mi inspirátor této práce
Petr Šafařík, který vytvořil balíček CD extractoru
Audex pro 32bit systém, na můj dotaz, jak je spokojen s mou rychlou prací, přestože na tom měl prvopočáteční zájem a balíčky vytváří, neodpověděl. Má toho hodně, kluk jeden ušatá :-). Jiného
balíčkáře jsem do této chvíle nesehnal. Ale těch programů, kde bych to uvítal, je jen pár. U
Ardouru bych řekl, že je to otázka času. Rád bych viděl
Katmus a Fontmatrix.
..."