Jsou oba ze stejné stáje, FocusWriter ale na svět přišel dřív a Prosit z něj vychází, na což hned zkraje upozorňuje. I proto se sobě navzájem dost podstatně podobají. Jak je z jednoho obrázku a v něm polského textu vidět, použil jsem jako šablonu polský překladový soubor, nebo polský překlad založený na německé předloze :-), a v jednom případě jej opomenul přepsat českým. Tak příště. :-) Pracovní prostředí vás má oslovit svou velikostí, která naplno využije velikost obrazovky, kterou používáte ke zvládání svého počítače. Ale nemusíte program používat jen v tomto režimu na celou obrazovku, dá se to vypnout, a pak z něj máte obyčejné okno s programem, jak jej znáte, u kterého si tažením okraje změníte rozměr, jak zrovna chcete.
Atmosféru dotvoříte změnou písma, jeho barvy a nastavením obrázku na pozadí, podle chuti či třeba podle tématu, které chcete zpracovat, aby se vás chytla inspirace. Máte-li rádi počty a úspěch odvozujete vy nebo váš zaměstnavatel od počtu natlučených písmenek, pak uvítáte vlastnost automatického obnovování součtu napsaných slov, a nejen slov, ale i odstavců, znaků, prostě skoro vše, co byste tak mohli chtít znát o tom, jak s tvořením textu postupujete. Statistiky máte přímo na dosah.
Volitelně si můžete zvolit automatické ukládání svého dokumentu. Pak tu také máte denní cíle, jako je počet napsaných slov nebo čas strávený psaním, které jsou tu od toho, aby udržely vaši pozornost a zajistily nevyhnutelnost úspěchu. Počítá se se dnem jako s jednotkou času, takže se nemusíte zabývat tím, kolikrát editor vypnete, abyste si pro něco odskočili. Měla by tu být i možnost ověřování pravopisu, ale nad tím, jak dobře funguje, jsem ještě nedumal.
Očividnou vlastností editoru je i skrývání panelů s nástroji, které je navrženo se snahou umožnit vám co nejlepší soustředění se na práci. Dodatečně využijete i to, že se dokument, který sepisujete, při otevření programu automaticky nahraje a že budete moci ihned pokračovat od místa, kde jste skončili naposledy.
A u Prositu jde vcelku o to samé. Jako takový ale například opustil formát pro ukládání textu RTF a používá odlehčený značkovací jazyk Proseup, aby lépe oddělil obsah od jeho provedení; výsledkem je prostý text, který otevřete snad všude. Rozdíl je v tom, že Prosit nabízí volby pro významovou stavbu (nadpisy, blokové citace atd.) a odstraňuje volby vztahující se čistě ke zobrazení, jako jsou úrovně odsazení a zarovnání, při pokusu o lepší skloubení vlastností programu s představou provádění úprav textu WYSIWYM - to, co vidíš, je to, co tím míníš/myslíš, spíše než s myšlenkou WYSIWYG - to, co vidíš, je to, co dostaneš.
Když butete chtít, můžete ve FocusWriteru na text využívat s úspěchem i formátování. Na závěr, protože se mám taky hodně co učit, přepisuji text z Marsya Karla Čapka, jak je uveden v Latinitas Bohemica od Josefa Tříšky, výběru z latinsky psané literatury českých zemí, který se do mé knihovny dostal už kdysi hodně hodně dávno, a který kromě tohoto textu ani jinak neznám. Jde o "Dvanáctero figur zápasu perem čili Příručka písemné polemiky". Abyste věděli, jak na to... On to ovšem ten Čapek myslel jinak - je to "obrácené vzhůru nohama". :?)
Něco z toho textu nám může pomoci pochopit své vlastní způsoby a způsoby druhých v těch dnes tak hojně rozšířených diskuzích pod články, kde narazíme na to, co nám hoví, i na to, co se nám nelíbí. Že bych měl představu, jak vypadá správná rétorika a polemika, to ani náhodou. Ale k dobru si všichni přičtěme, že chceme dosáhnout na tu pravdu, kterou žádá Čapek. A taky si nemyslím, že bysme měli své příspěvky pro poznámky pod články připravovat tvořivě předem do šuplíku v editorech tohoto typu. :-) No dobře, pokud vás, stejně jako mě ne, nezajímá nějaká polemika, ani další obory jako třeba propaganda nebo demagogie, tak pro nás jsou tu na úplný závěr tohoto článečku možnosti nijak neomezené: poezie, logopedie, literatura... Více na posledním obrázku.
