Skvělé. Zrovna jsem chtěl zjistit, kde jsem, pokud vůbec napsal poznámku k Texmakeru o tom, že český slovník k němu je k mání. O tom jsem se dozvěděl díky uvedení odkazu na něj v poznámce zde na těchto stránkách; používá se všude možně. Využije se stejně tak v kdysi zvaném TeXMakerX, pak přejmenovaném na TeXstudio. Jestli v něm ale zahrnut je/není, nevím. Nedíval jsem se, jak to s tím vypadá v jeho poslední verzi, jestli už ovšem od té doby, co jsem o tom jednal, vyšla. Na rozdíl od toho jednotné prostředí pro psaní LaTeXových dokumentů Texmaker by jej obsažen mít mělo.
Pokud si dobře vzpomínám na korespondenci v tom směru, autor TeXstudia by jej tam sice mohl přidat, ale už tam těch slovníků dle jeho soudu je docela dost, a v budoucnu by mohlo/mělo být na uživateli, jestli si slovník stáhne a nainstaluje. I když časy se, jak vidíme, rychle mění; takže zrovna teď si jej můžete stáhnout třeba z fripohled.webnode.cz.
Zato v jiném zajímavém programu, kde se slovník také uplatní, o kterém jsem tu zatím nenapsal, situace vypadá tak, že si jej budete muset stáhnout a jednoduše přidat, až budete vědět o jaký zajímavý počin jde. :)
Ale vrátím se na začátek, pokoušel jsem se rychle zjistit onu věc se slovníkem, když mě po klepnutí na odkaz na TeXMakerX, prohlížeč navedl na stránky, kde jsem s překvapením zjistil, že jsem zrovna potkal program, který podruhé změnil svůj název. No není to báječné? :)
A máme tu proto TeXMakerO. Jak se dočtete v úvodu na přepracovaných stránkách, písmeno O jako offspring. Vyjadřuje to, že jde o potomka Texmakeru a ne o originál, pro který má být změna názvu vyjádřením projevu úcty, vzdání pocty. Dokonce se na stránkách dočtete, jak nový název vyslovovat, aby se zdůraznil rozdíl, a nebyli jste zmateni: Tex-Maker-Big-O. Poznámka: V českých zemích, na Moravě, v Čechách a ve Slezsku, by se dalo doporučit psát a říkat Tex-Maker-Velké-O. Nebo jen Velké O? Je začátek dubna, tak uvidíme, jak dlouho jim to vydrží. :)
Ať už se vám to bude líbit tak nebo onak, pamatujte, že název distribuce Mageia se dobře v duchu, při čtení, rozhovoru, ve vlaku, autě, autobuse, na dovolené, při práci i odpočinku vyslovuje jako Mája.
Zobrazují se příspěvky se štítkemTexMakerX. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTexMakerX. Zobrazit všechny příspěvky
TeXMakerX přejmenován na TeXstudio
LaTeXový editor TeXMakerX, který vznikl oddělením z editoru Texmaker byl nedávno přejmenován na TeXstudio. Předtím vzbuzoval, jak se dá soudit podle některých rozporuplných reakcí na jeho samotnou existenci, různé emoce.
O proběhnuvší změně se dá dočíst ve zprávě na sourceforge.net. Podle ní jsou to oba skvělé programy na psaní dokumentů. :-) A když přišla na pořad dne změna jména, byli vyzváni uživatelé, co oni na to, a vybral se nový název.
O proběhnuvší změně se dá dočíst ve zprávě na sourceforge.net. Podle ní jsou to oba skvělé programy na psaní dokumentů. :-) A když přišla na pořad dne změna jména, byli vyzváni uživatelé, co oni na to, a vybral se nový název.
Texmaker 2.1 a TeXMakerX 1.9.9a
Zrovna vyšla nová verze programu Texmaker (2.1). Když jsem se podíval na to, jak vypadá překlad, řekl jsem si, že nezáleží na tom, jestli si pamatuju, jestli jsem jej před časem už nějak poupravoval. Nezáleží na tom, jestli to, co vidím, je zrovna ta moje poslední verze (jakože nejspíš ano), nebo něco z doby předtím (rok raz dva tři). Nezáleží na tom, jestli je to i tak celkem použitelné, i když v lecčems jiné. Můžeme se časem nadít toho, že tento typ programu bude cílit i na skupinu uživatelů, kteří si život s TeXem a vytváření dokumentů chtějí usnadnit pomocí programu, jako je LyX?
Záleží ale na tom, že jsem pocítil zájem co nejvíce jeho překlad sblížit s překladem jeho souputníka s názvem TeXMakerX, který snad z toho důvodu, že z Texmakeru vyšel, soudě podle hodnocení uživateli na stránkách qt-apps.org, někteří lidé pomocí možnosti program ohodnotit odsoudili. Jestli je tento způsob žertování přejde, nebo ne, je jistě jejich věc.
Mně existence těchto dvou programů vedle sebe připadá prospěšná z toho důvodu, že aspoň oba mají dobrý důvod, proč spolu svým způsobem přátelsky soutěžit a svá dílka vylepšovat. TeXMakerX má ovšem v současné verzi třikrát více překladových řetězců než Texmaker; ale jak jsou na tom při srovnání co do funkčnosti, by nejlépe posoudil a nám blaženě nevědomým popsal zkušený texista. Dal jsem se do práce a záměr se urychleně uskutečnil.
Doporučuju tedy .qm souborem, který je ke stažení, nahradit ten, který se instaluje s Texmakerem (stačí se ve správci balíčků podívat, kam se instaluje). A stejně tak mohou někteří využít .qm pro TeXMakerX, který dodávám současně. Nainstalovat pomocí balíčku se dá jeho poslední stálá verze 1.9.9a.
Jako věc, o kterou by se mohli postarat ti, kteří vědí, jak na to, bych označil nepřítomnost českého slovníku, na který jsou navázány další funkce, které jsou takto nedostupné. Dokázali byste takový doplněk vývojářům poskytnout na základě něčeho, co už existuje? Obyvatelé Čech, Moravy a Slezska (a třeba i celé Slovensko) vám budou vděční. :-)
A když už mluvím o případných zájemcích, využiju toto místo k tomu, abych udělat určitý výčet zemí, které se, když jsem se podíval na mapku znázorňující původ či působiště čtenářů těchto stránek, postupně na mapě světa za dobu těch několika měsíců, co jsou dostupné tyto statistiky, objevují. Je to díky tomu, že tu byla určitá častá produkce nových článků, což je v takové míře taky jev časově vymezený.
Samozřejmě viděno plošně, ať už se připojený čtenář projevil v jakékoli části onoho někdy dost rozsáhlého území. Že tu máme Českou republiku je každému, předpokládám, srozumitelné. Některé zvláště evropské státy jsou ale tak maličké, že jsem si jich nemusel všimnout, nebo si je nyní neuvědomuju, na jiné si také hned teď nevzpomenu; někde aspoň uvádím otazník, i když je velmi pravděpodobné, že by se údaj bez něj obešel.
Zaměřím se tedy na ony více či méně exotické země, jestli si na všechny vůbec vzpomenu (je to prostě v takových případech, když se země kdysi objevila jen jednou, těžké): Alžír, Argentina, Austrálie, Bolívie, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Ekvádor, Finsko, Francie, Francouzská Polynésie, Hongkong, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Irsko, Írán, Itálie, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Kypr, Kuvajt, Madagaskar, Maďarsko, Malajsie, Makedonie, Mexiko, Německo, Nigérie, Nizozemí, Nový Zéland, Pákistán, Peru, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Saudská Arábie, Singapur, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené arabské emiráty, Sýrie, Španělsko, Švédsko, Thajsko, Ukrajina, USA, Velká Británie, Venezuela, Vietnam. Na základě občasného pozorování snad časem několik otázníků s konečnou platností zmizí podle toho, jak se budou naši krajané pohybovat po světě. :-)
Ale o čem ty statistiky vypovídají. Dá se jim věřit? Pro srovnání vypíšu obsah přehledu o pohybu, jak jej zaznamenaly ty stránky, na které občas něco nahraju ke stažení: Argentina, Belgie, Belize, Bělorusko, Brazílie, Čína, Dánsko, Filipíny, Finsko, Francie, Hong Kong, Chile, Indie, Indonésie, Island, Irák, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kazachstán, Kolumbie, Kuvajt, Litva, Lucembursko, Kazachstán, Maďarsko, Malajsie, Maroko, Mexiko, Moldávie, Německo, Nigérie, Nizozemí, Norsko, Pákistán, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Saudská Arábie, Senegal, Singapur, Slovenská republika, Spojené arabské emiráty, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Ukrajina, Uruguay, USA, Velká Británie.
Zde se ovšem měření provádí po celou dobu od vzniku těch účelových stránek. Názvy některých ze zemí, z nichž měl být prováděn přístup na ty stránky, jsou ovšem naprosto vzrušující. :-D A objevují se ve statistice v době celkem nedávné. Že by ti lidé - pokud jsou to lidé, neviděli tento deník, a přitom vkročili jen tak na půdu fripohled.webnode.cz? Umějí stroje počítat přesně? Kromě zmíněných je tu položka "neznámé" a obejevuje se dokonce státní útvar nazvaný "Evropská země". :-)
Záleží ale na tom, že jsem pocítil zájem co nejvíce jeho překlad sblížit s překladem jeho souputníka s názvem TeXMakerX, který snad z toho důvodu, že z Texmakeru vyšel, soudě podle hodnocení uživateli na stránkách qt-apps.org, někteří lidé pomocí možnosti program ohodnotit odsoudili. Jestli je tento způsob žertování přejde, nebo ne, je jistě jejich věc.
Mně existence těchto dvou programů vedle sebe připadá prospěšná z toho důvodu, že aspoň oba mají dobrý důvod, proč spolu svým způsobem přátelsky soutěžit a svá dílka vylepšovat. TeXMakerX má ovšem v současné verzi třikrát více překladových řetězců než Texmaker; ale jak jsou na tom při srovnání co do funkčnosti, by nejlépe posoudil a nám blaženě nevědomým popsal zkušený texista. Dal jsem se do práce a záměr se urychleně uskutečnil.
Doporučuju tedy .qm souborem, který je ke stažení, nahradit ten, který se instaluje s Texmakerem (stačí se ve správci balíčků podívat, kam se instaluje). A stejně tak mohou někteří využít .qm pro TeXMakerX, který dodávám současně. Nainstalovat pomocí balíčku se dá jeho poslední stálá verze 1.9.9a.
Jako věc, o kterou by se mohli postarat ti, kteří vědí, jak na to, bych označil nepřítomnost českého slovníku, na který jsou navázány další funkce, které jsou takto nedostupné. Dokázali byste takový doplněk vývojářům poskytnout na základě něčeho, co už existuje? Obyvatelé Čech, Moravy a Slezska (a třeba i celé Slovensko) vám budou vděční. :-)
A když už mluvím o případných zájemcích, využiju toto místo k tomu, abych udělat určitý výčet zemí, které se, když jsem se podíval na mapku znázorňující původ či působiště čtenářů těchto stránek, postupně na mapě světa za dobu těch několika měsíců, co jsou dostupné tyto statistiky, objevují. Je to díky tomu, že tu byla určitá častá produkce nových článků, což je v takové míře taky jev časově vymezený.
Samozřejmě viděno plošně, ať už se připojený čtenář projevil v jakékoli části onoho někdy dost rozsáhlého území. Že tu máme Českou republiku je každému, předpokládám, srozumitelné. Některé zvláště evropské státy jsou ale tak maličké, že jsem si jich nemusel všimnout, nebo si je nyní neuvědomuju, na jiné si také hned teď nevzpomenu; někde aspoň uvádím otazník, i když je velmi pravděpodobné, že by se údaj bez něj obešel.
Zaměřím se tedy na ony více či méně exotické země, jestli si na všechny vůbec vzpomenu (je to prostě v takových případech, když se země kdysi objevila jen jednou, těžké): Alžír, Argentina, Austrálie, Bolívie, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Ekvádor, Finsko, Francie, Francouzská Polynésie, Hongkong, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Irsko, Írán, Itálie, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Kypr, Kuvajt, Madagaskar, Maďarsko, Malajsie, Makedonie, Mexiko, Německo, Nigérie, Nizozemí, Nový Zéland, Pákistán, Peru, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Saudská Arábie, Singapur, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené arabské emiráty, Sýrie, Španělsko, Švédsko, Thajsko, Ukrajina, USA, Velká Británie, Venezuela, Vietnam. Na základě občasného pozorování snad časem několik otázníků s konečnou platností zmizí podle toho, jak se budou naši krajané pohybovat po světě. :-)
Ale o čem ty statistiky vypovídají. Dá se jim věřit? Pro srovnání vypíšu obsah přehledu o pohybu, jak jej zaznamenaly ty stránky, na které občas něco nahraju ke stažení: Argentina, Belgie, Belize, Bělorusko, Brazílie, Čína, Dánsko, Filipíny, Finsko, Francie, Hong Kong, Chile, Indie, Indonésie, Island, Irák, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kazachstán, Kolumbie, Kuvajt, Litva, Lucembursko, Kazachstán, Maďarsko, Malajsie, Maroko, Mexiko, Moldávie, Německo, Nigérie, Nizozemí, Norsko, Pákistán, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Saudská Arábie, Senegal, Singapur, Slovenská republika, Spojené arabské emiráty, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Ukrajina, Uruguay, USA, Velká Británie.
Zde se ovšem měření provádí po celou dobu od vzniku těch účelových stránek. Názvy některých ze zemí, z nichž měl být prováděn přístup na ty stránky, jsou ovšem naprosto vzrušující. :-D A objevují se ve statistice v době celkem nedávné. Že by ti lidé - pokud jsou to lidé, neviděli tento deník, a přitom vkročili jen tak na půdu fripohled.webnode.cz? Umějí stroje počítat přesně? Kromě zmíněných je tu položka "neznámé" a obejevuje se dokonce státní útvar nazvaný "Evropská země". :-)
Texmaker 2.0
Právě vyšla nová verze Texmakeru s krásným číslem verze 2. Doplnil jsem hned překlad a poslal jej autorovi, čímž chci dosáhnout větší srozumitelnosti textů, což se určitě podařilo, v některých případech věci značně prospělo, a také sblížení překladu s tím, který se nachází v programu TeXMakerX, který na něj má i vzhledem silnou vazbu. Zajímavé je, že některé texty, které jsou v rozhraní TMX přeloženy, v Texmakeru nejsou, a naopak.
Jak to vypadá, jsem zatím neviděl, protože na vlastní instalaci ze zdrojových souborů nyní prostě nemám schopnosti, i když jsem se snažil poctivě zodpovědět všechny ty otázky, co mi položil ten sh BUILD.sh, :-D a tak to nechám na balíčovačích. Časem nějaké ty snímky obrazovky jistě ulovím. :-) Novinky jsou popsány na stránkách projektu, který, jak se zdá, vychází pravidelně tak jednou za půl roku. Překlad sám se dá nahrát i do verze 1.9.9, kde se jím v /usr/share/texmaker nahradí tam nainstalovaný soubor texmaker_cs.qm. Dám jej na stránky ke stažení.
Nyní stručně k novinkám v programu. Byl přidán vestavěný prohlížeč souborů PDF. Uživatel nyní může nový dokument vytvořit přímo zkopírováním stávajícího. Byla přidána nová volba pro rychlý překlad, se kterou Texmaker nespouští novou instanci prohlížeče dvi/ps/pdf, pokud je soubor již otevřen. A byl přidán nový průvodce pro uživatelský příkaz pro rychlý překlad.
Jak to vypadá, jsem zatím neviděl, protože na vlastní instalaci ze zdrojových souborů nyní prostě nemám schopnosti, i když jsem se snažil poctivě zodpovědět všechny ty otázky, co mi položil ten sh BUILD.sh, :-D a tak to nechám na balíčovačích. Časem nějaké ty snímky obrazovky jistě ulovím. :-) Novinky jsou popsány na stránkách projektu, který, jak se zdá, vychází pravidelně tak jednou za půl roku. Překlad sám se dá nahrát i do verze 1.9.9, kde se jím v /usr/share/texmaker nahradí tam nainstalovaný soubor texmaker_cs.qm. Dám jej na stránky ke stažení.
Nyní stručně k novinkám v programu. Byl přidán vestavěný prohlížeč souborů PDF. Uživatel nyní může nový dokument vytvořit přímo zkopírováním stávajícího. Byla přidána nová volba pro rychlý překlad, se kterou Texmaker nespouští novou instanci prohlížeče dvi/ps/pdf, pokud je soubor již otevřen. A byl přidán nový průvodce pro uživatelský příkaz pro rychlý překlad.
Fontmatrix
Fontmatrix je programem, který je určen pro správu písem. Když jsem práci na jeho překladu odvedl, čekal jsem, že se časem objeví jeho .rpm balíček pro Mandrivu, ale když dlouho nic, tak jsem na věc pozapomněl. Cílem zkoušení by bylo odladit překlad, opravit chyby, a mně se hned po překladu nechtělo program sestavovat. Teď se však ozval někdo, kdo program nainstaloval, a i když je v kreditech napsáno, že český překlad je, čeština dělá jakoby nic. :-)
První věcí, kterou jsem zjistil bylo, že jsem se tehdy nechal ošálit Qt Linguistem. Na začátku při otevření každého překladového souboru se objeví dialogové okno, kterým se ptá na to, jestli souhlasím s tím, aby... něco bylo nastaveno česky, totiž: zdrojový (jazyk a země: POSIX a jakákoli země) a cílový jazyk (jazyk a země: Český a Česká republika), a já vždycky rychle odpovím, jako že jó. No co s tím mám asi tak dělat jiného. Vtipné je, že se mi tam v záhlaví okna objevuje název jiného souboru, než s jakým zrovna chci pracovat, totiž nyní TeXMakerX. Proč? Radši ani nechci vědět. :-)
Fór je v tom, že nastavení souboru na češtinu se tak stejně musí ještě provést ručně výběrem jazyka a země v dialogu nastavení překladového souboru. Je to ta běžná situace, kdy se jako obvykle vezme soubor k programu, který je vyvíjen kýmkoli jiným než člověkem z Čech nebo Moravy nebo Slezska pro místní obyvatelstvo hovořící plynně česky, který by jej na začátku zbytku světa za hranicemi navzdory :-) nastavil na češtinu, a člověk jej chce začít překládat, což dělám v podstatě pravidelně. A tak soubor pro Fontmatrix, jak je nyní šířen např. v Ubuntu, je prostě v současnosti nastaven na angličtinu.
Takže jsem si po obdržení zprávy o tom, že někdo, koho to zajímá, vidí, že ji tam nevidí, stáhl zdrojové soubory, a na druhý pokus (když mi to nechtělo reagovat na takové ty různé ladící volby v návodu k instalaci - asi jsem je jenom zkopíroval do příkazového řádku, což by byla ta hlavní chyba :-)), jsem jednoduše napsal jen "cmake .." a "make" a program nainstaloval. To nebylo ale všechno, protože částečně počeštěný se objevil, až když jsem jej úplně zarazil do systému "make install".
Poněkud jsem byl zklamán tím, že rozhraní nevypadá hned zcela česky. Některé z těch textů jsou v současném českém překladovém souboru k nalezení jakožto přeložitelné a přeložené, jiné tam ale chybí. Při pohledu na jiné překladové soubory, jako je ruský, vidím, že tento má 1018 řetězců, zatímco český jen 594, a další se taky různí, což znamená, že moje představa o tom, že všichni programátoři překlady aktualizují najednou, nebo že to tak udělat umí, je jen přibližná. :-)
Přínos už nyní spatřuju v tom, že jsem překlad prošel a celkem dost věcí, jak už to tak bývá, když člověk na cokoli sáhne, poopravil, včetně alespoň jednoho dvou textů, které zůstaly v němčině, protože když se používá cokoli jiného než čistá předloha, přeskočit řetězec, který je označen jako už přeložený, je taky možné. Takže při pohledu na okno s programem, je vidět, že pár věcí je nyní vychytanějších. Teď zbývá vyzvat autory, aby s tím souborem něco na způsob aktualizace udělali, a pak se jen můžeme těšit na to, že časem vše bude, jak má být - v pořádku.
První věcí, kterou jsem zjistil bylo, že jsem se tehdy nechal ošálit Qt Linguistem. Na začátku při otevření každého překladového souboru se objeví dialogové okno, kterým se ptá na to, jestli souhlasím s tím, aby... něco bylo nastaveno česky, totiž: zdrojový (jazyk a země: POSIX a jakákoli země) a cílový jazyk (jazyk a země: Český a Česká republika), a já vždycky rychle odpovím, jako že jó. No co s tím mám asi tak dělat jiného. Vtipné je, že se mi tam v záhlaví okna objevuje název jiného souboru, než s jakým zrovna chci pracovat, totiž nyní TeXMakerX. Proč? Radši ani nechci vědět. :-)
Fór je v tom, že nastavení souboru na češtinu se tak stejně musí ještě provést ručně výběrem jazyka a země v dialogu nastavení překladového souboru. Je to ta běžná situace, kdy se jako obvykle vezme soubor k programu, který je vyvíjen kýmkoli jiným než člověkem z Čech nebo Moravy nebo Slezska pro místní obyvatelstvo hovořící plynně česky, který by jej na začátku zbytku světa za hranicemi navzdory :-) nastavil na češtinu, a člověk jej chce začít překládat, což dělám v podstatě pravidelně. A tak soubor pro Fontmatrix, jak je nyní šířen např. v Ubuntu, je prostě v současnosti nastaven na angličtinu.
Takže jsem si po obdržení zprávy o tom, že někdo, koho to zajímá, vidí, že ji tam nevidí, stáhl zdrojové soubory, a na druhý pokus (když mi to nechtělo reagovat na takové ty různé ladící volby v návodu k instalaci - asi jsem je jenom zkopíroval do příkazového řádku, což by byla ta hlavní chyba :-)), jsem jednoduše napsal jen "cmake .." a "make" a program nainstaloval. To nebylo ale všechno, protože částečně počeštěný se objevil, až když jsem jej úplně zarazil do systému "make install".
Poněkud jsem byl zklamán tím, že rozhraní nevypadá hned zcela česky. Některé z těch textů jsou v současném českém překladovém souboru k nalezení jakožto přeložitelné a přeložené, jiné tam ale chybí. Při pohledu na jiné překladové soubory, jako je ruský, vidím, že tento má 1018 řetězců, zatímco český jen 594, a další se taky různí, což znamená, že moje představa o tom, že všichni programátoři překlady aktualizují najednou, nebo že to tak udělat umí, je jen přibližná. :-)
Přínos už nyní spatřuju v tom, že jsem překlad prošel a celkem dost věcí, jak už to tak bývá, když člověk na cokoli sáhne, poopravil, včetně alespoň jednoho dvou textů, které zůstaly v němčině, protože když se používá cokoli jiného než čistá předloha, přeskočit řetězec, který je označen jako už přeložený, je taky možné. Takže při pohledu na okno s programem, je vidět, že pár věcí je nyní vychytanějších. Teď zbývá vyzvat autory, aby s tím souborem něco na způsob aktualizace udělali, a pak se jen můžeme těšit na to, že časem vše bude, jak má být - v pořádku.
TexMakerX
TexMakerX je programem vycházejícím z Texmakeru, jehož autorem je Pascal Brachet, takže jde také o LaTeXový editor, který nám dává pokročilé prostředí pro psaní textů. Jeho autorem je Benito van der Zander. Dále se práce autorsky účastní Jan Sundermeyer a Daniel Braun.
Dává nám tak prostředí, v němž lze snadno vytvářet a spravovat LaTeXové dokumenty. Poskytuje takové věci, jako je podpora pro pokrokový způsob psaní, dialog pro ověření pravopisu, skládání kódu, zvýrazňování skladby a automatické doplňování a další.
Podrobný seznam funkcí je ke zhlédnutí na stránkách projektu. Jsou zde členěny do dvou významných oblastí, které jsou zajisté hodny povšimnutí: 1) Jednotné spisovatelské prostředí (JSP) a 2) mocný textový editor. Jde tedy o tolik potřebný počáteční bod, z něhož můžeme lehce spouštět všechny potřebné LaTeXové nástroje.
I když má oproti jednotnému vývojářskému prostředí svého vzoru Texmakeru mnoho doplňkových funkcí, zachovává si jeho vzhled a způsob ovládání, a rovněž číslování verzí.
Dává nám tak prostředí, v němž lze snadno vytvářet a spravovat LaTeXové dokumenty. Poskytuje takové věci, jako je podpora pro pokrokový způsob psaní, dialog pro ověření pravopisu, skládání kódu, zvýrazňování skladby a automatické doplňování a další.
Podrobný seznam funkcí je ke zhlédnutí na stránkách projektu. Jsou zde členěny do dvou významných oblastí, které jsou zajisté hodny povšimnutí: 1) Jednotné spisovatelské prostředí (JSP) a 2) mocný textový editor. Jde tedy o tolik potřebný počáteční bod, z něhož můžeme lehce spouštět všechny potřebné LaTeXové nástroje.
I když má oproti jednotnému vývojářskému prostředí svého vzoru Texmakeru mnoho doplňkových funkcí, zachovává si jeho vzhled a způsob ovládání, a rovněž číslování verzí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)