Zobrazují se příspěvky se štítkemFocusWriter. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFocusWriter. Zobrazit všechny příspěvky

FocusWriter

FocusWriter je tu ve verzi 1.3.6. Z mého pohledu na překlad jsem vylepšil některé texty rozhraní. Rohraní vlastně zrovna u tohoto typu programu na první pohled ani moc nemá být vidět. Je to tak skryté navrženo proto, aby vás nijak nerozptylovalo. Protože jsem poslední úpravy udělal až po vydání, tak soubor .qm stahujte z fripohled.webnode.cz. V Mageia 2 by se při instalaci ze zdrojových souborů tento soubor potom nahrál do /usr/local/share/focuswriter/translations.


Stačí ale najet k hornímu okraji obrazovky a objeví se okamžitě panel s nástroji společně s proužkem s položkami hlavní nabídky nahoře nad ním, na místě, kde ji najdete i u jiných editorů. Přes ni se dostanete k nastavení. Funkce pro Najít a Nahradit jsou přístupné rychle před pruh s nástroji. A zde můžete taky rychle upravit vzhled.



Nejprve se zaměřím na obrazovou stránku přinášející záměrně strohé prostředí textového editoru i v jeho nabídkách. Je to jako výchozí nastaveno pro ty, kteří se při svém psaní chtějí zaměřit na svoji tvůrčí myšlenku a čekají, že tomu bude odpovídat provedení co nejvíce i v tomto detailu. Zde se obejdete bez zaobírání se hledáním a ovládáním příliš mnoha funkcí velkých textových editorů-procesorů, jako je například LibreOffice.


Ve výchozím nastavení jsou nabídky viditelně prosté. Vynechány jsou obrázky naznačující již zdálky bez čtení letmým pohledem funkci položky vysouvací nabídky. U podobných programů je to stejné; např. Prosit. Po spuštění se nabídne jen šedá plocha, na které můžete hned začít psát. Dále jsou pro srovnání představeny ukázky nabídek, když chcete, aby se zobrazily obrázky vystihující danou funkci, anebo prostě, aby ty nabídky byly stejné jako u jiných programů v prostředí, které používáte.



Můžete použít vlastní obrazek pro pozadí, aby to bylo veselejší. Třeba květy svazenky vyfocené na vlastní zahradě. Zde vidíte, že jsem si pohrál s nastavením průhlednosti, aby byl obrázek líp vidět, což je příjemnější, potom dále s tvarem textového pole, aby nebylo pro oči tak hranaté, a konečně se zvětšením odsazení textu od okraje, aby nebyl nalepený tak blízko ke kraji, jak to vidíte u prvního obrázku. Na kartě Popředí jsem nastavil barvu na 50 %, zaoblení na 20 pixelů a odstup taktéž na 20 pixelů. Vyzkoušel jsem úspěšně i kontrolu pravopisu. Musel jsem schválně udělat chybu, i když obvykle se snažím psát jen slova, která znám.


Toto prostředí jde do určité míry upravit (velikost a barva písma, obrázek na pozadí), aby bylo bližší vaší představě jakožto uživatele o příjemné podobě plochy, která vás má při psaní inspirovat ke splnění určitého úkolu. Způsob, jak tu jde nastavit jinou velikost písma (a další zmíněné vlastnosti), je potřeba hledat přes položku nastavení Vzhled. Já si písmo zvětšil, jakmile jsem přišel na to, jak to udělat, ale na začátku jsem díky určitým očekáváním nevěděl, jak se to dělá. Optal jsem se tedy autora, než abych to, jak by se slušelo, začal hlouběji studovat. Očekával jsem nějaký číselník velikostí písma uvedenou v bodech, jako je to u všech běžných editorů, ten jsem ovšem nikde nespatřil. A to jsem se podíval skoro všude. Nepodíval jsem se však na položku Nastavení->Vzhled (totéž na nástrojovém pruhu), kde jsem prostě očekával jen věci okolo vzhledu, nejspíše změnu barvy vysouvacího nástrojového pruhu, možná nastavení obrázku na pozadí, nebo tak něco.


Na stránku se vejde i tak dost písmenek, a když jsem uvažoval o tom, že budu zkoumat možnost použití tohoto způsobu plození kvalitního pojednání, usmyslel jsem si, že mi při tom bude příjemnější, že to bude mít smysl, jen když mi při tom text bude víc blízko. To jsou už ale věci okolo toho, jak kdo dobře vidí, okolo čitelnosti textu (třeba tučný řez je čitelný více, to taky vyzkouším), taky je to zajímavý návrat k tomu, že pro menší děti jsou písmenka v dětských knížkách vytištěna ve větší velikosti. Taky by mi mělo stačit napsat toho míň (na stránku na obrazovce se i tak vejde spousta slov), ale lepšího obsahově. :)


A na závěr několik obrázků s různými pozadími, ať je článek pestřejší na ukázky. Změna mezi jednotlivými vzhledy (motivy), když už si je vytvoříte, je snadná. Chce to podle mě jen si dát chvilku času na vyzkoušení barvy písma, aby sedla k pozadí, nějaké kontrastní a k tomu příjemné na oči. Také jsem zvětšil šířku textového pole z 700 pixelů na tisíc, což se hodí k poměru stran mého počítače. Zaoblení jsem mechanicky dával na 10, odstup na 20. Ještě bych doporučil pouvažovat nad tím, co si přidat za ikony na panel. Já si tam přidal funkci Zmenšit na panel, abych to nemusel hledat v nabídce, což trvá déle. Mám tak možnost podívat se rychle na plochu, když je potřeba něco tam udělat.


Ta nastavení mají prostě svůj praktický smysl. Text ve větším rozlišení ve dvou případech s jednou a tou samou otázkou žádající po vás uvedení názvu známé rostliny, v ostatních případech s navrženou odpovědí najdete na výše zmiňované stránce.






FocusWriter a Prosit

V době, kdy na LinuxExpresu dělali propagaci určitému způsobu tvůrčího psaní, kdy se záměrně uvedete do od obvyklých údajně rozptylujících prvků běžných textových editorů zbaveného prostředí, ve kterém by vám před lepším sebevyjádřením už nemělo bránit nejlépe nic, proto zvýrazněná ochrana před (sebe)rozptylováním zajištěna, jsem i já nasadil své dva koně: FocusWriter a Prosit. Na FocusWriteru dělá Graeme Gott a na Prositu dělá Marc Lajoie. Ale jak jsem už před pár hodinami napsal, nějakou dobu mi tyto dva editory po instalaci neběžely zrovna tak, jak jsem od nich očekával.


Jsou oba ze stejné stáje, FocusWriter ale na svět přišel dřív a Prosit z něj vychází, na což hned zkraje upozorňuje. I proto se sobě navzájem dost podstatně podobají. Jak je z jednoho obrázku a v něm polského textu vidět, použil jsem jako šablonu polský překladový soubor, nebo polský překlad založený na německé předloze :-), a v jednom případě jej opomenul přepsat českým. Tak příště. :-) Pracovní prostředí vás má oslovit svou velikostí, která naplno využije velikost obrazovky, kterou používáte ke zvládání svého počítače. Ale nemusíte program používat jen v tomto režimu na celou obrazovku, dá se to vypnout, a pak z něj máte obyčejné okno s programem, jak jej znáte, u kterého si tažením okraje změníte rozměr, jak zrovna chcete.


Atmosféru dotvoříte změnou písma, jeho barvy a nastavením obrázku na pozadí, podle chuti či třeba podle tématu, které chcete zpracovat, aby se vás chytla inspirace. Máte-li rádi počty a úspěch odvozujete vy nebo váš zaměstnavatel od počtu natlučených písmenek, pak uvítáte vlastnost automatického obnovování součtu napsaných slov, a nejen slov, ale i odstavců, znaků, prostě skoro vše, co byste tak mohli chtít znát o tom, jak s tvořením textu postupujete. Statistiky máte přímo na dosah.


Volitelně si můžete zvolit automatické ukládání svého dokumentu. Pak tu také máte denní cíle, jako je počet napsaných slov nebo čas strávený psaním, které jsou tu od toho, aby udržely vaši pozornost a zajistily nevyhnutelnost úspěchu. Počítá se se dnem jako s jednotkou času, takže se nemusíte zabývat tím, kolikrát editor vypnete, abyste si pro něco odskočili. Měla by tu být i možnost ověřování pravopisu, ale nad tím, jak dobře funguje, jsem ještě nedumal.


Očividnou vlastností editoru je i skrývání panelů s nástroji, které je navrženo se snahou umožnit vám co nejlepší soustředění se na práci. Dodatečně využijete i to, že se dokument, který sepisujete, při otevření programu automaticky nahraje a že budete moci ihned pokračovat od místa, kde jste skončili naposledy.


A u Prositu jde vcelku o to samé. Jako takový ale například opustil formát pro ukládání textu RTF a používá odlehčený značkovací jazyk Proseup, aby lépe oddělil obsah od jeho provedení; výsledkem je prostý text, který otevřete snad všude. Rozdíl je v tom, že Prosit nabízí volby pro významovou stavbu (nadpisy, blokové citace atd.) a odstraňuje volby vztahující se čistě ke zobrazení, jako jsou úrovně odsazení a zarovnání, při pokusu o lepší skloubení vlastností programu s představou provádění úprav textu WYSIWYM - to, co vidíš, je to, co tím míníš/myslíš, spíše než s myšlenkou WYSIWYG - to, co vidíš, je to, co dostaneš.



Když butete chtít, můžete ve FocusWriteru na text využívat s úspěchem i formátování. Na závěr, protože se mám taky hodně co učit, přepisuji text z Marsya Karla Čapka, jak je uveden v Latinitas Bohemica od Josefa Tříšky, výběru z latinsky psané literatury českých zemí, který se do mé knihovny dostal už kdysi hodně hodně dávno, a který kromě tohoto textu ani jinak neznám. Jde o "Dvanáctero figur zápasu perem čili Příručka písemné polemiky". Abyste věděli, jak na to... On to ovšem ten Čapek myslel jinak - je to "obrácené vzhůru nohama". :?) 


Něco z toho textu nám může pomoci pochopit své vlastní způsoby a způsoby druhých v těch dnes tak hojně rozšířených diskuzích pod články, kde narazíme na to, co nám hoví, i na to, co se nám nelíbí. Že bych měl představu, jak vypadá správná rétorika a polemika, to ani náhodou. Ale k dobru si všichni přičtěme, že chceme dosáhnout na tu pravdu, kterou žádá Čapek. A taky si nemyslím, že bysme měli své příspěvky pro poznámky pod články připravovat tvořivě předem do šuplíku v editorech tohoto typu. :-) No dobře, pokud vás, stejně jako mě ne, nezajímá nějaká polemika, ani další obory jako třeba propaganda nebo demagogie, tak pro nás jsou tu na úplný závěr tohoto článečku možnosti nijak neomezené: poezie, logopedie, literatura... Více na posledním obrázku.