Do přehrávače nově přidané skladby jsou na pozadí automaticky rozebrány analyzátorem skladeb kvůli zjištění ticha a hlasitosti skladby. Získaná časová razítka pro začátek a konec skladby umožňují přehrávat skladby bez mezer a určená hodnota hlasitosti se dá použít po dobu přehrávání na udržení stálé hlasitosti u všech písní. Skladby se přidávají z hudební sbírky nebo přímo ze souborového systému. Hudební sbírka je vybavena funkcí pro rychlé hledání. Stačí do vyhledávacího pole zadat klíčová slova. Strom se sbírkou, nalezené skladby a seznamy skladeb zůstanou vždy zřetelně členěny v jednom pohledu. Žádná nadbytečná klepnutí pro přepnutí mezi pohledy nejsou potřeba.
Při používání je potřeba si vyzkoušet, co k čemu je. Knowthelist říká, že je úžasným přehrávačem pro večírky a podobné společenské události, tak se podívejte na to, jestli tomu současný stav jeho rozhraní odpovídá. Má se totiž lehce používat úplně všem hostům. Tady bych uvítal podrobnější nápovědu, než jakou je ten jeden přeložený odstavec výše napsaný autorem.
Když jej budete chtít používat, aniž byste se mu při tancování hodlali po delší období věnovat, není totiž dobrovolníků nazbyt, najděte ve sloupečku mezi oněmi dvěma přehrávači a zapněte automatického diskžokeje, který využije přednastavené přesně určené hudební knihovny stanovené pro toho kterého diskžokeje v seznamu (a můžete přidávat další), vybrané z celkové množiny skladeb, které máte na disku.
Nastavení prolínání skladeb a jiné věci vás očekávají v nastavení programu. Ty si projděte, ať můžete zhodnotit, nakolik jednoduché a k věci možnosti nastavení jsou. Myslím, že je to srozumitelné.
Na kartě Sbírka ve stromovém pohledu na systém souborů a skladeb zaškrtněte, které složky/skladby na disku se mají brát v potaz. Ty uvidíte v hlavním okně přehrávače (Sbírka). To půjde rychle, znáte to pochopitelně odjinud. Zaškrtněte také třeba, že chcete sledovat změny ve složkách, a dejte Prohledat nyní. Způsob, jakým se bude strom se sbírkou zobrazovat, ovlivníte přepínači.
Na kartě Prohlížeč souborů nastavte cestu ke složkám, k nimž chcete mít tento druh přístupu. Tyto se budou zobrazovat v přehrávači na kartě Složka. Když už tu máme zvlášť vybrané skladby, které tvoří naši uměle vytvořenou sbírku (na disku můžete mít skladeb daleko více), tak můžeme mít po ruce i prohlížeč souborů, který se nastavuje podobně. Skladby se do seznamů skladeb k přehrání přetahují pohodlně.
Automatický diskžokej se používá tak, že si nastavíte cesty k adresářům, zapnete jej a necháte stroj dělat jeho práci. Na tento způsob využití si teprve zvykám, ale má to ten smysl, že místo toho, abych poslouchal pořád dokola víceméně to samé, daří se touto metodou dosahovat daleko větší rozmanitosti.
Jenom by mě zajímalo, jestli to dělám dobře, když mám víc diskžokejů. Zdá se mi, že si to nějak nepamatuje, co jsem nastavil při posledním sezení. Na začátku musím, jak předpokládám, vedle zapnutí diskžokeje, nechat jej začít dělat jeho práci. Pak je tam to tlačítko set. Tím se vybírá konkrétní kufr, který diskžokej dostal, aby mohl dělat to, co dělat má. A tak bych právě rád viděl víc informací k tomu, jak to řídit. Když bude mít první diskžokej dost kufrů s písničkami, tak může vybírat písničky po celé to setkání úspěšných lidí, a není potřeba přepínat na dalšího diskžokeje, aby se ujal předsedání. Jestli si program nebude pamatovat, jak byly nastaveny cesty, které mají používat ty kufry, další diskžokejové, jestli si nebude pamatovat přidané kufry, tak se mi nechce se s tím moc babrat. Ledaže by tu bylo něco, něco navíc, nějaké bohaté možnosti, jak ovlivnit vkus diskžokeje, prostě si vyhrát, když je to přehrávač.
