Simon 0.4

Po delší době poskočilo čísílko verze programu na rozpoznávání mluveného slova Simon nahoru. Vůbec poprvé jsem Simon překládal na jaře 2009, a potom jej ještě doplňoval. Nyní těsně před závěrem roku 2012 jsem si všiml, že se jednak Simon dostal do nabídky programů, které jdou s projektem KDE (zařazen je do skupiny, kde je v současnosti jako program jediný, nazvané: extragear-accessibility), a pak že vydání nové stabilní verze je za dveřmi.

Proto jsem začal jednat, překlad během několika dní doplnil s tím, že jej pošlu Vítu Pelčákovi, který ale prohlédnutí těch 37 souborů nechal, i protože byl mimo počítač, kde si ty překlady spravuje, logicky až na Nový rok, takže bylo jasné, že se na to bude moci podívat až po termínu vydání, který byl stanoven před konec roku. Překlady, co ve skladišti s překlady KDE pro skupinu extragear-accessibility byly, se tam dostaly automaticky z nějaké té překladové paměti, ne se zdrojovými soubory Simonu, když se jeho vývojář Peter Grash se společníky ke KDE takto připojil.

Do verze 0.4 se ale doplněný překlad dostal, Peter Grash jej tam ručně nahrál, a s ním jsem Simon ze zdrojových souborů nainstaloval, a mohl jsem tak udělal obrázky s přepracovaným průvodcem, které pro představu doplňuju několika okny programu. Chtělo to postupně přiinstalovat všelijaké ty vývojářské (-devel) balíčky, aby se program sestavil. Jako poslední jsem tam přidal libcv-dev a libhighgui-dev - jsou vůbec na seznamu závislostí?

Podle toho, jaký zdroj překladů při tvorbě balíčků ten který projekt používá, se ale časem budete moci setkat s podle potřeby v nějaké části pozměněným do extragear-accessibility nahraným překladem. Změnit se mj. může to, jestli budeme pro vzorek s nahraným zvukem (hlas) používat slovo "vzorek", což by mohlo klidně být, nebo jestli to bude "nahrávka", což by také mohlo klidně být (německý překlad používá na tom místě Aufnahme).

Simon

Před více jak rokem a čtvrt jsem udělal první kolečko v kultuře překladových souborů programu Simon. A nyní jsem provedl doplnění překladu a vyzkoušel zkopírováním .mo souborů do složky locale/cs programu nainstalovaného ve Windows.

Vyvíjí jej spojeni v družstvu Peter Grasch, Franz Stieger, Mathias Stieger a Alexander Breznik.

Podle Petera Grasche by měla další verze se zařazeným doplněním českého překladu vyjít někdy za týden nebo dva. Celkem vypadá rozhraní počeštěně, až na několik výjimek, které by se daly svést na vazbu s překladovým souborem Qt; ale může to být i jinak. :-)

Jedná se o program na rozpoznávání řeči. Nahrazuje myš a klávesnici. Je navržen tak, aby byl velmi přizpůsobivý, a umožňuje vlastní nastavení pro jakoukoli aplikaci, v níž je potřeba rozpoznávání řeči. Je vyvíjen pro fyzicky postižené lidi, aby jim umožnil povídat si, psát dopisy a posílat je elektronickou poštou, prohlížet si internetové stránky, používat internetové bankovnictví a dělat mnoho dalších věcí.

Je zajímavý kromě svého bohulibého účelu i tím, že obsahuje také jeden překladový soubor, který má pouhé dva řetězce. Do prvního jsem doplnil své jméno a do druhého určeného pro adresu elektronické pošty jsem vložil adresu svého překladatelského deníku. :-)

Další podivuhodností z mého pohledu je, že článek jemu nyní věnovaný je výroční - je dvoustým v pořadí, takže si myslím, že dalších takových kulatin se už vzhledem k účelu, za jakým tyto příspěvky vznikají, jen tak nedočkáme. :-) Tato dobrá zpráva přinese dnes radost úplně všem, například kolegům překladatelům, a já si ji nadělil k zítřejšímu svátku.

Frescobaldi

Frescobaldi (www.frescobaldi.org) je textovým editorem hudebního zápisu. Využívá k tomu LilyPond. Jeho cílem je být mocným, přesto však odlehčeným prostředím, které lze snadno používat. Je pojmenován po italském skladateli velmi hezké hudby Girolamovi Frescobaldim (1583-1643). Jeho autorem je Wilbert Berendsen. Aby se dal rychle nastavit notový zápis je zde průvodce jeho vytvořením.


S překladem jsem začal v polovině února 2009 v době, kdy jsem současně prováděl práci na překladu aplikace Simon. Během týdne jsem překlad odeslal, a pak ještě aktualizaci některých termínů 1. března.


Mezi jeho výborné funkce patří:
vkládání lilypondovských notových zápisů a jejich náhled klepnutím myši,
klepnutí na notu a tím skok na správnou pozici,
nástroje pro úpravy (zacházení s rytmem, dělení slov v textech písní, přidávání artiklace a dalších symbolů, aktualizace souborů přes convert-ly na nejnovější verzi LilyPondu, překlad názvů výšek tónů),
citlivé automatické doplňování podle situace pomáhající zadávat lilypondovské příkazy,
správce pro zadávání větších kousků lilypondovského zápisu za pomoci krátkých mnemonik,
schopný přídavný modul Rumor, který umožňuje zadávat noty prostřednictvím hry na MIDI klaviaturu či dokonce přes klávesnici vašeho počítače,
vestavěná uživatelská příručka.


Teď stačí naučit se skladbu zápisu a začít skládat dobrou hudbu. Návodů k LilyPondu je dost, i když nepřeložených. Jednoduchý úvod je na stránkách projektu, a pokud si o o základech používání Frescobaldiho budete chtít v populární formě přečíst v němčině, podívejte se sem. Někdy v budoucnosti by se dalo uvažovat o přeložení překladového souboru k LilyPondu, protože pokud Frescobaldi spolupracuje s LilyPondem, pak by se v konzoli mohla objevovat nepřeložená hlášení. :-)

Zkoušení překladu v aplikaci

Je na čase svůj překlad vyzkoušet. Ale co to, kam mám ten .po soubor nahrát? Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. Z .po je třeba nejprve vytvořit .mo soubor, který se zkopíruje do složky s překlady. V případě KDE sem: /usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES. Pro provedení tohoto úkonu potřebujeme mít přístupová práva na úrovni superuživatele, tedy roota, jak se taky říká, čili pana správce. Ta, předpokládám, všichni máme, pokud jsme už nezapomněli své superuživatelské heslo k našemu osobnímu počítači. V této složce, jak vidíme, se nachází i další .mo soubory. Takže stačí přepsat starý .mo soubor novým, a znovu spustit program, abychom konečně uviděli změny a mohli doladit detaily.

Kromě .po a .mo je tu ještě kombinace .ts a .qm. Doporučeným programem k použití při úpravě souboru .ts je Qt Linguist. Zde jsem se setkal i s tím, že program má dva soubory k přeložení. Ostatně jsem se setkal i s programy používajícími .po, které měly celou řadu souborů k překladu. U nového Amaroku jsou to dva respektive pět souborů. Takové programy jako KRadio nebo Simon jich ovšem mají daleko více.

Soudím, že k tomu, abychom se mohli z našeho překladu těšit, je potřeba, aby vývojář programu podporu pro češtinu do své aplikace zapracoval. Mám zkušenost, že tak, jako jsou programy, které nejsem schopen kvůli nesplnění všech závislostí nainstalovat, tak jsou i programy, u nichž se po nové kompilaci čeština prostě neobjeví. Důvodem může být snad i to, že s tím vývojář nic neudělal, nebo neudělal správně, nebo by to chtělo z mé strany vědět, jak se dá instalace a spuštění programu dále žádoucím způsobem ovlivnit.

Pro češtinu je kódem cs. Pěkný přístup k překladatelům jsem zaznamenal na stránkách programu Elltube (elltube.sourceforge.net), kde pro překladatele připravili k prohlédnutí v oddíle Contribute - Přispějte návod, jak si počínat. Mají tu uveden i odkaz na stránky s tabulkou kódů pro jednotlivé jazyky. U některých programů, které jsem překládal, jsem si hned povšiml, že vývojář nazval soubor k překladu xx_cz.ts. Domnívají se snad vývojáři, že když se anglicky řekne český, čeština slovem czech, je pak správným kódem cz? Nebo je možné, že způsob, jakým se nazve překladový soubor, se dá zvolit jakýkoli, hlavně, že se někde uvnitř programu nastaví, aby se tento soubor podle nastavení systému, cs, správně načetl, a zkratka cz v názvu souboru je tu prostě jenom pro orientaci.

U programu Canorus jsem pořád dokola vesele rekompiloval, protože některé věci člověka napadnou, až když si pár věcí srovná v hlavě, a porovnával dosažený výsledek se svou představou, u Qtractoru jsem dosud výsledek ani jednou neviděl. A myslím si, že právě u Qtractoru, vzhledem k době, kdy jsem na něm pracoval, bude nutná nějaká ta oprava. Také už jsem znovu prošel Traverso (ovšem bez kontroly dlouhých textů). I když přiznávám, že ani Traverso jsem dosud přeložené do češtiny neviděl. Uplynulo téměř půl roku od chvíle, kdy jsem na vyzvání vývojáře před vyjitím další verze první březnový den odevzdal doplnění překladu, ale v Mandrivě zatím verze 0.49 s tímto překladem asi není.

Přitom zkoušení je velice prospěšné, jak jsem se přesvědčil v případě editoru zvuku KWave (provedl jsem zde i téměř úplný překlad uživatelské příručky; nedokončil jsem jen pokyny pro instalaci a FAQ :-). U jiných programů jsem se po nějaké době česky spolupracující verze dočkal. Jak je to s Bleachbitem, nevím, jelikož mi inspirátor této práce Petr Šafařík, který vytvořil balíček CD extractoru Audex pro 32bit systém, na můj dotaz, jak je spokojen s mou rychlou prací, přestože na tom měl prvopočáteční zájem a balíčky vytváří, neodpověděl. Má toho hodně, kluk jeden ušatá :-). Jiného balíčkáře jsem do této chvíle nesehnal. Ale těch programů, kde bych to uvítal, je jen pár. U Ardouru bych řekl, že je to otázka času. Rád bych viděl Katmus a Fontmatrix.