Po dokončení překladu jsem se přes e-mailovou adresu určenou spíše pro různé dotazy dostal až ke Stefanovi Kostovi, který mě upozornil na to, že do projektu se překladové soubory dostávají přes službu translationproject.org. Je pak pro něj jednoduché získat všechny aktualizované překlady a překladatelé jsou včas informování, když se objeví nová verze překladu.
Proto jsem začal studovat tyto stránky a zjistil, že abych mohl poslat nějaký soubor, musím se nejen stát členem českého týmu, což je vcelku pochopitelné, ale bylo by potřeba vyplnit formulář, kterým bych se jednou provždy zřekl autorských práv (copyright), což by se také dalo pochopit, a tento formulář vytištěný na papíře poslat poštou do sídla Free Software Foundation (FSF). Nad tím jsem už začal uvažovat, protože mi to pro účel, kterému by to mělo posloužit, dostat do projektu Buzztardu češtinu, přišlo příliš namáhavé. A to jsem ani nezjišťoval, kdeže FSF tu svoji základnu má. Ale dopis poslaný do ciziny by jistě něco stál.
Napsal jsem tedy znovu Stefanovi psaní, kde jsem mu vylíčil své překvapení a rozpaky. A k tomu navíc doplnil, že by třeba stačilo, kdyby byla čeština v programu povolena, pokud by bylo nezbytné kvůli tomu zasáhnout do kódu, a že bych překladový soubor vystavil na stránkách spojených se svým internetovým deníčkem. Stefan Kost mi nejdřív odepsal, jestli bych mu nedal číslo účtu, že by mi to poštovné jako uhradil. Ale vše se vyřešilo jinak.
Stefan Kost veden zájmem nelenil a napsal té službě translationproject.org. Od tamního vedoucího, nebo kdo to byl, tohoto Překladatelského projektu (TP) zjistil, že překlady pro Buzztard můžou být vedeny jako vnější (external), takže bych nepotřeboval nic posílat. Tak jsem se přidal k týmu a těším se, až nahraju Buzztard na server.
Zobrazují se příspěvky se štítkemBuzztard. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemBuzztard. Zobrazit všechny příspěvky
Vytváření RPM balíčků kvůli zkoušení
Když je programové rozhraní přeloženo, je dobré jej rovněž vyzkoušet. Proč to dělat a postup, jakým se to dá udělat jsem už popsal. Programům, u nichž jsem měl možnost dále ladit a vyladit překlad, ta další navazující práce jistě také velmi prospěla. Aby se jako jazyk prostředí načetla čeština, musí být pro to dán předpoklad přímo v programu, což zajistí jeho autor. Nepodaří-li se však program z nějakého důvodu nainstalovat, třeba kvůli nesplněným závislostem, nedá se se zkoušením ani začít.
Velká část mnou překládaných aplikací má instalační balíček RPM pro distribuci, kterou používám, jíž je Mandriva. Část z nich jej po čase získala. U dalších jsem byl schopen je sestavit přes příkazovou řádku. Používá se k tomu pár vtipných příkazů. Vždycky je dobré hledat a najít soubor s instalačními pokyny, a odtud je zkopírovat. Klasické ./configure, make, make install, je občas z nějakého důvodu obohaceno o příkazy jako: mkdir build, cd build, qmake, cmake. Kdybych měl zadávat i nějaké ty proměnné pro ovlivnění způsobu instalace, které jsou například v příkazu pro sestavení Amaroku (cmake .. -DCMAKE_INSTALL_PREFIX=`kde4-config --prefix`), tak bych se musel skutečně naučit, co se jak a k čemu vlastně používá. Takto to buď vyjde, anebo nevyjde.
Protože jsou stále některé programy, které bych rád viděl s češtinou na vlastní oči, níže uvedu jejich seznam. Lidé schopní vytvářet rpm balíčky se jich mohou okamžitě s radostí ujmout, nebo mě upozornit, že už tu tuto práci někdo provedl.
Katmus, Buzztard, Fontmatrix, FlashQard
(instalace není problémem, ale i tak by rpm bylo přínosem)
Velká část mnou překládaných aplikací má instalační balíček RPM pro distribuci, kterou používám, jíž je Mandriva. Část z nich jej po čase získala. U dalších jsem byl schopen je sestavit přes příkazovou řádku. Používá se k tomu pár vtipných příkazů. Vždycky je dobré hledat a najít soubor s instalačními pokyny, a odtud je zkopírovat. Klasické ./configure, make, make install, je občas z nějakého důvodu obohaceno o příkazy jako: mkdir build, cd build, qmake, cmake. Kdybych měl zadávat i nějaké ty proměnné pro ovlivnění způsobu instalace, které jsou například v příkazu pro sestavení Amaroku (cmake .. -DCMAKE_INSTALL_PREFIX=`kde4-config --prefix`), tak bych se musel skutečně naučit, co se jak a k čemu vlastně používá. Takto to buď vyjde, anebo nevyjde.
Protože jsou stále některé programy, které bych rád viděl s češtinou na vlastní oči, níže uvedu jejich seznam. Lidé schopní vytvářet rpm balíčky se jich mohou okamžitě s radostí ujmout, nebo mě upozornit, že už tu tuto práci někdo provedl.
Katmus, Buzztard, Fontmatrix, FlashQard
(instalace není problémem, ale i tak by rpm bylo přínosem)
Buzztard
Dokončil jsem překlad překladového souboru nacházejícího se ve stavu verze 0.4 tohoto sekvenceru (www.buzztard.org), který se stále teprve vyvíjí ve směru ke svému cíli, jímž je vytvořit dobré hudební studio pro skládání hudby. Zatím čekám, až se mi někdo ozve, že byl překlad přijat a začleněn do programu. Program používá GStreamer a Gtk pro své uživatelské rozhraní. Předlohou mu byl program Buzz, který byl v minulosti vyvíjen pouze pro Windows. Název z něj očividně také vychází. Vývojáři ale uvádí, že nechtějí vytvořit pouze jeho kopii. Časem chtějí překonat jeho funkčnost. A tak doufejme, že další již provedený i plánovaný vývoj pokračuje a bude pokračovat ke spokojenosti všech příznivců skládání hudby všemi dostupnými způsoby.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)