Zobrazují se příspěvky se štítkemLilyPond. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLilyPond. Zobrazit všechny příspěvky

Příručka k LilyPondu - PDF

V září roku 2012 jsem pokračoval na práci a snažil se, aby se zdrojové soubory s textem dostaly dál. Samotný překlad si sice vezme svůj čas, pak se vytvoří záplata, ale hlavní potíž vzniká tím, že při sestavování LilyPondu ze zdrojových souborů se objevují chybová hlášení. I když by měl mít editor Emacs nějaké rozšíření, které by to nějak dotáhlo do stavu, kdy by to kompilací mohlo projít, nejsem tak pokročilý, abych se tím v této fázi vážněji zabýval.


Jak tedy dál? Představuju si to tak, že samotný překlad pro budoucí snahu dostat zdrojové soubory, kam patří (překlady: texinfo - soubory .tely), se bude dělat jako doposud. Ale chtěl bych výsledky, když budou, dostat dřív mezi lid. :-)

Je to takový začarovaný kruh. Hlídat, aby se neobjevovaly chyby kvůli nesouhlasícím odkazům, respektive s nimi nesouhlasícím definicím uzlů. To chce přípravu. Abych to pořešil, věnoval jsem se vytvoření obsáhlých tabulek obsahujících i ty všemožné odkazy, co se nacházejí v pokračování Příručky (základního návodu) - Notovém zápisu (Notation), protože i ty se objevují už i v Příručce.


Je to na dlouhé lokte. Přeložit -> vytvořit záplatu -> poslat -> počkat na nahrání do hlavního úložiště se zdrojovým kódem -> když na druhém konci drátu tento krok klapne pokračovat. Něco nahrát (jen tak do vedlejší verze koordinátora překladů jde i bez toho, že by to prošlo tím sestavením LilyPondu -> ale logicky je potřeba ty stránky na internetu někdy aktualizovat, vyzkoušet, jestli něco v tom procesu nedělá ostudu, a když se to kvůli chybě nepodaří, tak co pak dělat?

Některé chybové hlášky jsou docela nejasné. Jak vypadá nesoulad mezi definicí uzlu a odkazem, je jasné, a na zbytek je tu Emacs (s tím dělá koordinátor) - no a ten neovládám, abych si to dělal doma, nebo jsem o to doposud nejevil zvláštní zájem... Takže je stejně potřeba to dát dohromady, ale zrovna na to nemám teď chuť -> nebo spíš by mě zajímalo, jestli ji neztratil koordinátor (a mimochodem, mám dojem, že jsem zachytil něco, co naznačuje, že i mezi dalšími zainteresovanými (vývojáři, přispěvateli) je zájem něco s tím celým procesem - tím, co je pod tím, udělat). Naposledy v září jsem dokonce, jak tak posílám pravidelně záplaty, poslal omylem jeden soubor, který byl neopravenou verzí - chtěl jsem poslat samozřejmě novější, a z toho hned chybka. Přitom už ty definice uzlů mám tak pěkně vymyšlené. :-) To jen ty neznámé chyby tomu brání.


Možná je jedna ukrytá (a přitom na očích :-) v textu uzlu/odkazu z doby, kdy jsem ještě tak přesně a jednoduše neodlišil předznamenání a posuvky; je to jen tušení? Poznámku jsem si udělal, jistě se časem podívám, a když tak věc opravím. To mi pak i drobná oprava, která se ale nese s uzlem/odkazem přes několik souborů, připadne jako těžkopádná věc (je ale jen potřeba udělat záplatu z několika souborů - a přitom nezapomnět ani na jeden výskyt, kde by to bylo postaru, a házelo při sestavení chybu).


Vyzkoušel jsem si to jinak, a funguje to. To, co už na internetových stránkách LilyPondu bylo publikováno, jsem vzal, zkopíroval, podle formátování, jak se zobrazuje na stránkách projektu, v podstatě upravil, a výsledkem je PDF se záložkami, které obsahuje kromě toho, co je na stránkách s příručkou, ještě zbytek Základních pojmů, na čemž jsem si ověřil, jak pracné - ale ne nemožné, je mazat nepotřebný kód ze zdrojových souborů, na kterých chci dál pracovat, formátovat jej, aby to nakonec vypadalo - prostě jako na internetových stránkách s dokumentací k LilyPondu.


To, co jsem do dokumentu nezařazoval, je kód LilyPondu (soubor .ly), který stojí za těmi obrázky s ukázkami, co vidíte. Kód nad obrázky slouží, jak je v příručce vysvětleno, aby se žák mohl soustředit na to, co je popisováno, a použít to na jakémkoli místě v kódu své skladby. To je ta možnost, na kterou upozorňuje v jedné kapitole příručka, klepnout na internetových stránkách s příručkou na obrázek s notami a stáhnout si kód LilyPondu (klepnout pravým tlačítkem myši na obrázek a použít volbu Uložit odkaz jako - vyzkoušeno v prostředí KDE, internetový prohlížeč Firefox).


Tento kód, když se otevře v editoru, jako je například Frescobaldi, ukáže se celý kód, který využijete jak při učení, tak klidně i při dalším rozvíjení svých znalostí. Podívejte se na kapitolu 1.4.1 Vypuštěný materiál.


Přijde mi to jako dobrý způsob učení se hrou. Do kódu začněte připisovat další noty, nebo cokoli, co souvisí s probíranou látkou, klidně třeba i s tou už probranou, abyste viděli, jak to jde dohromady, a rychleji si nové znalosti a dovednosti osvojili. Podle potřeby, a dobře bude, když často, nechávejte LilyPond (ve Frescobaldi přes stisk tlačítka Vyrýt) nahraný i upravený kód sestavit a tím zobrazené noty aktualizovat.



Soubor PDF dávám ke stáhnutí na fripohled.webnode.cz. Dál by se postupně pokračovalo v kapitole Ladění výstupu. Tady to ale není přeložené, takže očekávám, že se to bude hýbat dopředu zvolna, když bude chuť, s citem  figurou. Během práce na předchozích kapitolách jsem při vytváření podkladu pro PDF našel pár překlepů, mohl jsem pružně upravit něco, co si to zasluhovalo. Připadne mi to celé jako krok dopředu.

Příručka k LilyPondu

Povzbuzen tím, že jsme se dočkali návodu k MuseScore, což je vlastně ten nejzákladnější pokyn, jak MuseScore používat, jsem si řekl, že bych (se zaťatými zuby, když to přeženu) nějak očesal texinfo kód z těch textů, co jsem dělal v zimě tohoto roku pro LilyPond, a ze zbytku s doplněnými obrázky udělal PDF se záložkami jako v případě MuseScore. Ale to už, jak si dále přečtete, není vůbec potřeba.

Ještě v únoru jsem na tom překladu dělal a pak toho na čas, který trvá až doteď, zanechal, protože se mi (respektive vedoucímu této překladatelské části projektu LilyPond) pořád nedařilo splnit podmínku maximálně pěti chyb při sestavení textu z těch zdrojových souborů, které překlad obsahují, aby to bylo podle toho pravidla dost dobré pro publikaci na internetu. Bylo to kvůli pro mě v té době (a dál jsem to nezkoumal) několika mnou neřešitelných chyb, které jsou v tom, jak je to texinfo zapsané v těch zdrojových souborech pro český překlad příručky. Bylo záhadou, co ty hlášky vlastně znamenají (záhadou i proto, že o texinfu nic moc nevím. :-)


A teď si představte, že jsem vzal dva soubory, u kterých jsem si myslel, že by měly obsahovat, jak jsem si vzpomínal, ty texty, co tvoří začátek příručky, odstranil z nich něco balastu, a když jsem přišel na stránky lilypond.org, uvědomil jsem si najednou, že mezi jazyky, do kterých se vždycky stránka  musí přepnout, aby se zobrazila jinak než anglicky, je i čeština. Dojalo mě to. :-) Dojalo mě to velmi. :-D Nevím, kdy se to stalo, nevím ani, jak se to stalo, ale je to tady.


Musím ale poznamenat, že i když vidíte, že obsah na stránce nalevo je celý česky, ve skutečnosti jsou česky jen první dva oddíly; pozn. až na výjimky, což jsou texty nejspíš přidané, až když jsem už na tom nedělal, třeba to s tím, co si počít s jablečným systémem - jestli máte Apple doma :-): 1) Cvičení, 2) Běžný notový zápis, a zčásti i 3) Základní pojmy (jde to, jak vidím, až po část kapitoly 3.2.1 nazvané Slyším hlasy). Zbytek má nadpisy přeložené hlavně proto, že jsem zvolil určitou strategii, která spočívá v tom, že se přeloží všechny ty hlavní uzly; a v celku dokumentace je jich opravdu požehnaně. Udělá se to naráz tím, že se projdou všechny soubory, aby ve výsledku bylo všechno spojitelné se vším, přičemž si vedu přehledové tabulky, kde vedle sebe vedu jak anglický originál, tak i německý překlad, no a samozřejmě hned vedle český převod.


Je to kvůli tomu, aby se dala udržet konzistence, protože kdykoli se někde v textu odkazuje na nějaký takový uzel - nadpis, je potřeba dát tam odpovídající, shodující se řetězec. Řešit takové věci, když se udělá chyba (řetězec uzlu se použije třebas jen malinko jiný) a hledat, jak to má být (ve kterém z těch mnoha souborů se nachází definice toho uzlu, může být dost (zdlouhavá) otrava. :-)


Věc je vskutku rozdělaná, ale když vše dobře půjde, rád bych se k ní za několik měsíců vrátil. I na tom, co je rozdělané, je co dělat, například předělat "předznamenání (posuvky)" jednoduše na "posuvky", aby se to dobře rozlišovalo. Nebo se zamyslet nad tím, jak se dělají texty pod notami, aby mi to na tom obrázku dole líp vyšlo. :-)


Nedivte se tomu, že když se podíváte na zbytek příručky, který není přeložený, uvidíte němčinu. Při překladu porovnávám, když je to potřeba jak anglický tak německý text. Přepisuju německý, protože jsou v něm ty hrátky s texinfem v podstatě udělané. Pokud německy neumíte, můžete jazyk kdykoli přepnout na angličtinu.


A ještě malá vsuvka. Pokud používáte Denemo, které přibližuje LilyPond ještě více masám, a vidíte, že není zcela a úplně česky. Napište o tom, prosím, laskavý dopis vývojářům do jejich knihy toužebných přání uživatelů, protože tohle je přesně to, co chtějí, abyste udělali. Aby jim tabulka s přesně takovými prosbami napověděla, po čem vděční slušní běžní uživatelé tolik touží, že vezmou pero a napíšou. Překladový soubor je hotový řádku měsíců, ale co jsem to naposledy zkoušel, bylo to s tím, jak to vypadá v rozhraní, dost ubohé.

A přitom je to hotové důkladně celé. Ostatně jak jinak. :-) Potíž je jen v tom, že, jak naznačil pan vývojář, se na ty hlášky ve zdrojácích, kam všude vedou, pořádně hodně dlouho nikdo nepodíval. A aby bylo jasné, kam směrovat úsilí, od toho tady máme (někdy) i vás. Tak to zvažte - že byste svým dopisem Denemu věci alespoň takhle prospěli.

MuseScore 1.0 a stránky k LilyPondu v češtině

Právě vyšla očekávaná verze 1.0 notačního programu MuseScore. O okolnostech provázejících toto vydání jak směrem do minulosti, tak s výhledem do budoucnosti, si můžete přečíst v mém překladu textu onoho oznámení. Je to velká událost, která ukazuje, jak se MuseScore šíří, a že jeho vyhlídky jsou růžové. Vždyť stačí se podívat, kolik lidu se seběhlo, aby přiložilo svou nápomocnou ruku k dílu. Říkal jsem si, že je to moc velké číslo na to, abych se i já dostal na tu tabuli cti, ale při bližším pohledu jsem si všiml zkratky, kterou se přihlašuju k účtu. pfri :-)

Další takovou významnou událostí, která by měla brzy následovat, tentokrát ovšem s dopadem zvláště na česky se dorozumívající ctitele dobré hudby, bude zprovoznění českého překladu stránek věnovaných sázecímu programu LilyPond. Dnes jsou kromě angličtiny připraveny ještě v dalších šesti světových jazycích: francouzština, holandština, italština, němčina, maďarština, španělština. K nim, jak to tak sleduju, přibudou další tři: čeština, čínština a japonština.

I když překlad sám je o pár kroků dál, i když jsou opraveny některé překladatelské chybičky, překlepy, jiné věci líp vysvětleny, atd., ta verze, ke které se dá dostat na stránkách LilyPondu, je pozadu v tom smyslu, že hlediskem pro to, aby tam nahráli novější, tu je nejvíce 5 povolených chybových hlášek, co se objeví při sestavování: jde o chyby ve stavbě texinfo, ze kterého se ty stránky generují. - A je jich tam, zatím těžce pochopitelných, jinak prkotin (jako ty hlášky, že "uzel" stanoven je, ale v menu ne a ne a není, uzel tam je, ale za tou a tou subsekcí následuje něco jiného, či co :-), o něco víc jak pět...


Kromě velké části textů na stránkách bude časem v části s dokumentací k přečtení, jak doufám, i návod popisující základní úkony, které ve výsledku vedou k pěkným notám už na poprvé. Už jen první náhledy na stránky mě povzbudily v plánování budoucí práce. Až uvidím kromě stránek, které si kladou za cíl s LilyPondem seznámit veřejnost, i tuto část z velké příručky k LilyPondu, věřím, že se moje motivace přeložit postupně i další navazující část, která prohlubuje základy práce s LilyPondem představené v předchozím cvičení těch základních postupů, ještě zvětší. Je to ale otázka času; a taky toho, jak se mi podaří v emulátoru nahodit LilyBuntu s LilyPondem, abych mohl sestavovat zkušební výstup sám (v Mandrivě mi před několika měsíci nešly nainstalovat některé věci, které jsou nutné k tomu, ab se dal LilyPond na začátku nastavit), a nemusel k tomu používat Francisca Vilu, který to ostatně taky nemůže dělat pořád, když v textu přidám chybějící mezeru, nebo opravím překlep.


E-mailem s časem 19:36 7. 2. 2011 mi Francisco Vila hlásí, že stránky jsou veřejně přístupné. Vivat! Sláva! Jen to chce jazyk přepnout klepnutím na odkaz dole: Česky. Je tu ale jeden moment, který zbrzdil zveřejnění textů před čtyřmi měsíci a který je zatím určitou překážkou pro to, aby se zveřejnil ten slibovaný návod s úvodním cvičením, totiž ta skutečnost, že jsem se zrovna moc nevěnoval tomu, jak si nechat stránky s texty sestavit doma na počítači, abych nemusel nechávat vyzkoušení dodaných souborů na vedoucím překladatelské skupiny. U toho začátku oné velké příručky si tím tak nejsem jistý, protože může jít jen rozdíl ve verzích dokumentace, kdy přeložený text je prozatím ve vývojářské verzi.

Když na věc přijde, tak se to taky budu hledět naučit. Kromě celého LilyPondu se dá stáhnout jen ta část z Gitu, která obsahuje výhradně soubory s překlady, což jsem konečně před pár dny udělal. Jen musím prozkoumat, jestli pro sestavení dokumentace potřebuju mít ze zdrojáků sestavený celý LilyPond, anebo mi stačí tohle. Před několika měsíci jsem skončil na tom, že přímo v Mandrivě jsem tehdy instalaci nedotáhl do konce - chybějící závislost, a tak jsem ve Virtualboxu nahodil zvláštní vydání se vším potřebným s názvem LilyBuntu.

Jenže zrovna vycházela poslední verze Ubuntu, a tak jsem si řekl, že zkusím aktualizaci. Ta se povedla, což o to, ale dlouho jsem nehledal způsob, jak zvětšit okno se systémem ve Virtualboxu, a když to bylo takové prťavé, přestal jsem si s tím hrát. A ani nevím, jestli jsem si to LilyBuntu nějak nepošahal. Takže LilyBuntu je moje nejoblíbenější verze Ubuntu, i když jsem ho vlastně ani nepoužil. :-)


Co bych tedy od někoho z vás schopnějších potřeboval? Pokud už připustíme, že vůbec vím, co potřebuju. U LilyPondu se to točí kolem pojmu jako je programovací jazyk Scheme, ale o jeho znalost tady nepůjde. Pro text mají Texinfo, a o to jde, protože tím se to formátuje. Jak to dělat mají popsáno v dokumentaci.


Mně by šlo o to, aby měl někdo nainstalován LilyPond, ale je možné, že jde jen o tu jeho část s překlady, a byl schopný čas od času, když dodám text, což může být jen jednorázovka, až to budu mít hotové, sledovat, co to dělá. Já to taky budu muset začít nějak řešit, a třeba to nebude tak těžké, jak se vždycky jeví někomu, kdo něco ještě nedělal.


Já jsem na to šel svým vlastním způsobem. Jak stanovit uzel není těžké, jak zajistit, aby text odkazu byl ve tvaru, jaký chci, je také srozumitelné - a jak je vidět z prvního obrázku nahoře, už teď se těším na to, jak v pravý okamžik z věty, která razí hned na úvodní obrazovce: "Více se dočtete v Úvod", udělám vkusnější "Více se dočtete v úvodu". Jiné drobné stylistické opravy by se taky hodily. A další věci se, když bude čas a chuť, doučím, ale až časem, protože proč ne, že? A v čem je ta moje geniální myšlenka, jak si ušetřit práci? Zcela jednoduše jsem využil německé překladové soubory, abych si ušetřil práci s vkládáním dalších značek, jejich učení, a omezil možnost chyby. Občas to vedlo k ojedinělým zbytkům německého textu, ale ty se právě dají velice rychle odhalit, když máme text sestaven do čtivější podoby.


Celkem se mi to tímto způsobem daří. Německý text, který vyniká nad omáčkou anglických formátovacích značek okolo, poznám a nahradím. Ale na Vilově počítači to během procesu sestavování háže kopec varování (nechal jsem si od něj poslat výstup, na který se brzy podívám). Neříká, že jsou to chyby, které by bránily zveřejnění, ale údajně nemůže udělat náhled, jak by to vypadalo. Ty zdrojové soubory s překlady se během sestavování překlápějí do HTML, aby bylo co pro stránky s dokumentací na internetu, a pro stažení do formátu PDF.

LilyPond

LilyPond neboli zápis not určený pro všechny. Vznikl tehdy, když se několika lidem zazdálo, že by se mohli věnovat jednomu vznešenému cíli, totiž vyřešení té záležitosti s pěkným tiskovým výstupem pro notový zápis. a stránkách projektu se nachází spousta údajů, které vás s tímto seznámí.

Jde tu o tu samou myšlenku, která stojí i za LaTeXem, v tomto podání se dá vyjádřit slovy: Neplýtvejte svým časem při ladění rozestupů, přesuny symbolů, tvarováním legat (vázacích znamének). Soustřeďte se na to, co chcete notami vyjádřit. Na své přátele a spolupracovníky udělejte dojem tím, že jim ukážete pořádné noty.

Po přeložení rozhraní k Frescobaldi jsem uvažoval, že se pustím i do této věci, nad kterou Frescobaldi vytváří příjemné stále se zdokonalující rozhraní. A nyní jsem tuto práci dokončil.

Je to celkem fuška dělat tyto "knihovny". Předem mnou se o to pravděpodobně už jednou někdo pokusil. Tak soudím podle určitého množství v souboru se vyskytovavších přeložených řetězců; často označených jako "fuzzy". Je tu spousta dlouhých textů, odbornost také někde úplně jinde, takže nebudu tvrdit, že jsem rozumněl všemu, a tím časová náročnost na poněkud jiné úrovni. Postupně se dá projít tím vším až k poslednímu řetězci. Ještěže se dá provádět srovnávání se způsobem, jakým ke zpracování přistoupili naši němečtí přátelé. :-)

I přes jako obvykle dlouhý seznam poznámek k jednotlivým slovům, vedený v samostatném textovém souboru, který obsahuje i zkopírované celé textové řetězce - jednotlivá sdělení, aby byla jasná souvislost, si myslím, že existence tohoto překladu dopomůže uživatelům při zápisu jejich hudebních myšlenek k jistějšímu sledování oznámení LilyPondu o tom, co se vlastně při jeho běhu děje.

Teď ještě dostat soubor na správné místo. Zatím čekám, až automatický robot na translationproject, udělá, co udělat má, abych viděl, že nahrávání tímto způsobem funguje. Poslal jsem e-mail současnému řídícímu pro překlady, aby mi řekl, jestli mnou poslaný soubor došel. Dosud jsem nepozoroval, že by se statistika tímto způsobem nějak změnila. A tak pan řídící můj soubor nahrál sám s tím, že se bude snažit zjistit, čím to je.