Parley

Parley je učitelem slovní zásoby. Ale také se dá popsat jako program, který vám pomůže se zapamatováním si věcí. Takovým je i na podzim minulého roku uvedený FlashQard. Posuďte je vzájemně sami.


Vyvíjí jej Frederik Gladhorn, Daniel Laidig, David Capel, Avgoustinos Kadis, Peter Hedlund. Původním autorem je Ewald Arnold. S prací pomohli i další lidé.

Parley podporuje mnoho pro jazyky význačných funkcí, ale stejně tak jej lze použít na dokončení jiných výukových úkolů. Používá techniku rozloženého opakování, která je známá pod názvem kartičky. Vytváření nových sbírek slovní zásoby s Parley je jednoduché. Dají se použít i již dříve připravené soubory.


Funkce:
Různé druhy procvičování: smíchaná písmenka, vícenásobná volba, písemné procvičování - napište slova, věty na ukázku se dají použít při procvičování typu doplňte chybějící slovo, cvičení členů, druhy stupňování (přídavná jména a/nebo příslovce), časování, slova se stejným významem, slova s opačným významem, volné převyprávění.
Rychlé nastavení všech voleb procvičování v jednom okně.
Více než dva jazyky.
Rychlé hledání slov (také podle slovního druhu).
Snadná správa lekcí.
Předpřipravené soubory se slovní zásobou připravené k použití.
Sdílení a stahování slovníčků pomocí služby Get Hot New Stuff.
Souborový formát Open XML (sdílený s programy KWordQuiz, Kanagram a KHangMan), který se dá snadno ručně upravovat a je jednoduše použitelný se skripty.

Provedl jsem nyní po více než roce doplnění přibyvších řetězců, a jisté úpravy i opravy překlepů, pokud jsem na nějaký narazil. Pracoval jsem se souborem, který je veden jako určený pro nadcházející vyvíjené KDE 4.5, ale po vyzkoušení se mi zdá, že alespoň, co se hlavních nabídek týče, je to krok dopředu. Hlouběji v programu by se možná něco, pro co je použití .mo souboru na Parley pro verzi KDE 4.4, mohlo najít. Rozdíl v počtu řetězců mezi soubory tu je, i když přibližně stejný, co se počtu nepřeložených v skladištích KDE týče; nárůst mírný mezi verzemi. Tak je to i se všemi ostatními programy, na nichž jsem po roce znovu zapracoval. Tady ovšem je rozdíl oproti veřejnému balíčku, jak jej máte po instalaci, v tom, že jsem stav překladu dotáhl na sto procent.

Pokud ale chcete vidět nabídku "Upload vocabulary library..." jako "Nahrát slovníček...", je to jasná volba.

Vytváření RPM balíčků kvůli zkoušení

Když je programové rozhraní přeloženo, je dobré jej rovněž vyzkoušet. Proč to dělat a postup, jakým se to dá udělat jsem už popsal. Programům, u nichž jsem měl možnost dále ladit a vyladit překlad, ta další navazující práce jistě také velmi prospěla. Aby se jako jazyk prostředí načetla čeština, musí být pro to dán předpoklad přímo v programu, což zajistí jeho autor. Nepodaří-li se však program z nějakého důvodu nainstalovat, třeba kvůli nesplněným závislostem, nedá se se zkoušením ani začít.

Velká část mnou překládaných aplikací má instalační balíček RPM pro distribuci, kterou používám, jíž je Mandriva. Část z nich jej po čase získala. U dalších jsem byl schopen je sestavit přes příkazovou řádku. Používá se k tomu pár vtipných příkazů. Vždycky je dobré hledat a najít soubor s instalačními pokyny, a odtud je zkopírovat. Klasické ./configure, make, make install, je občas z nějakého důvodu obohaceno o příkazy jako: mkdir build, cd build, qmake, cmake. Kdybych měl zadávat i nějaké ty proměnné pro ovlivnění způsobu instalace, které jsou například v příkazu pro sestavení Amaroku (cmake .. -DCMAKE_INSTALL_PREFIX=`kde4-config --prefix`), tak bych se musel skutečně naučit, co se jak a k čemu vlastně používá. Takto to buď vyjde, anebo nevyjde.

Protože jsou stále některé programy, které bych rád viděl s češtinou na vlastní oči, níže uvedu jejich seznam. Lidé schopní vytvářet rpm balíčky se jich mohou okamžitě s radostí ujmout, nebo mě upozornit, že už tu tuto práci někdo provedl.

Katmus, Buzztard, Fontmatrix, FlashQard
(instalace není problémem, ale i tak by rpm bylo přínosem)

FlashQard

Ke vzdělávání se velice dobře hodí i program FlashQard, který slouží ke zlepšení procesu učení se.


Jeho autorem je Shahab Shirazi.


Slouží k učení se zpaměti slovní zásoby a nejen jí tzv. Leitnerovou metodou. Umožňuje přitom zaměřit se na nejobtížnější karty a neplýtvat časem s tím, co už umíte, i když si to ještě neuvědomujete. :-D Svého cíle máte dosáhnout zmíněnou široce rozšířenou metodou a s pomocí myšlenky různých karet pro různé účely. Ty karty je ještě potřeba si vytvořit.


Jestli by šly použít již vytvořené sady z podobně zaměřených programů, jako je Parley, jsem zatím nezkoušel, ale vážně o tom uvažuju. Jen se, prosím vás, před učením zamyslete co, a jestli se chcete něco naučit. :-D

Již jsem upozornil na to, že mně nejznámějším, a většinou viděným, protože používaným kódem pro český jazyk je cs, jak jej používají mnozí programátoři (jak je vidět už z názvů souborů); viz tabulka kódů pro jednodlivé jazyky, na niž vede odkaz na stránkách Elltube (elltube.sourceforge.net) z oddílu "Přispějte", část pro překladatele: pro češtinu ISO 639-1. Systém správný překlad nenačte, i pokud by při nastavení jazyka na výchozí mohl, když si přečte označení kódu jako cz? Jak to programátor udělá, tak to je. Na těch odkazovaných stránkách je i další speciální možnost pro označení češtiny (ISO 639-2; cze (B), ces (T)), ale ta se dle mého názoru, jak chápu informaci, když si přeložím k tomu se vztahující text, k nás zajímajícímu způsobu použití v překladech uživatelského rozhraní nevztahuje. V té tabulce je cze, ces, nikoli cz. I když zase by to cze nebo ces, namísto cs taky podle toho textu, nemuselo nějak vadit: In all other cases there is only one ISO 639-2 code. Multiple codes assigned to the same language are to be considered synonyms. Ale co když význam té věty je v jakési nuanci jiný, než bych si nejraději proti všemu představoval já, což by zcela správně pochopil rodilý mluvčí. Ten by to vysvětlil jednoznačně. Totiž v důsledku pouze znamenající, že cze, ces, cs znamenají češtinu, ale stejně je potřeba rozlišovat způsob použití, anebo, že je to opravdu jedno, ale líp se udělá, když se v našem případě pro soubor zaměřený na překlad rozhraní použije raději cs. Mně by se líbilo, kdyby byl možný jenom cs. :-)

"ISO 639-2 is the alpha-3 code in Codes for the representation of names of languages-- Part 2. There are 21 languages that have alternative codes for bibliographic or terminology purposes. In those cases, each is listed separately and they are designated as "B" (bibliographic) or "T" (terminology). In all other cases there is only one ISO 639-2 code. Multiple codes assigned to the same language are to be considered synonyms. ISO 639-1 is the alpha-2 code."